Chodím sem jako svobodný občan, říká bývalý politický vězeň v Památníku Vojna
Po únorovém komunistickém puči v roce 1948 existovalo v tehdejším Československu 350 věznic a táborů pro odpůrce režimu. Pouze z jediného z nich se stalo muzeum. Muzeum, které by popisovalo totalitu v celé její šíři, jako třeba v Maďarsku nebo Německu, Česko nemá.
Jediné muzeum, které připomíná důsledky komunistického puče z 25. února 1948, je lágr Vojna nedaleko Příbrami. A i to vzniklo především zásluhou politického vězně Františka Zahrádky a někdejšího ředitele příbramského Hornického muzea.
Ročně bránou muzea pod širým nebem projde kolem třiceti tisíc návštěvníků, především studentů a žáků.
František Zahrádka seděl ve věznici Vojna dva roky, po revoluci se podílel na vybudování muzea.
S bývalým politickým vězněm Františkem Zahrádkou natáčel v Památníku Vojna Ľubomír Smatana
„Jedno teplé jídlo za tři dny. Denně 20 deka chleba a studenou vodu, v zimě led,“ vzpomíná na pobyt Zahrádka.
Reportérovi ukazuje i podzemní bunkr, korekci. V stísněných podmínkách bylo někdy namačkáno až 18 vězňů. Teploměr ukazuje 2 stupně nad nulou a vlhkost 80 procent.
„Je to pořád živé. Zájem mladých lidí mě povzbuzuje. Chodím sem jako svobodný občan a můžu mladým vyprávět o tom, jak to tady vypadalo.“
Právě se vracím z Hradu, pronesl před 66 lety Klement Gottwald
Číst článek
František Zahrádka si odseděl v různých komunistických věznicích 12 let a z toho několik let v lágru Vojna u Příbrami. Po sametové revoluci začal usilovat o vybudování muzea a to se mu také podařilo.
Vláda na vybudování muzea tehdy uvolnila přes 80 milionů korun.
Památník Vojna - původně zajatecký tábor pro německé válečné zajatce, situovaný mezi bývalými uranovými šachtami, sloužil v období 1949–1951 jako tábor nucených prací a následně do roku 1961 jako vězeňské zařízení pro politické odpůrce komunistického režimu.Zdroj: Hornické muzeum Příbram
„V prvopočátku jsem obdržel na adresu muzea několik anonymních výhrůžných dopisů, že pokud se památník vybuduje, tak budu viset s celou rodinou. Ty měkčí naznačovaly: nechte památník zarůst kopřivami a bodláčím a nechte ho spát,“ říká ředitel Hornické muzea Josef Velfl.
Jáchymov není běžně přístupný
Kromě lágru Vojna existuje ještě připomínka komunistických vězení v Jáchymově. Na místě bývalého tábora se zachovala Rudá věž smrti, kde vězni přehazovali uranovou rudu.
Cihlová stavba ale leží v areálu továrny, kam za běžných okolností ochranka nikoho nevpustí.
Drtivá většina věznic, které vznikly v Československu po komunistickém převratu v roce 1948, zanikla. A nezůstaly po nich ani třeba jen památníky.
Muzeum, které by ukazovalo totalitu v celé šíři, jako mají třeba v Maďarsku nebo Německu, Česko nemá a ani ho ministerstvo kultury neplánuje. Období nacismu popisují dva velké památníky, Lidice a Terezín.
Zvětšit mapu
