Ministři zahraničí EU budou jednat o Ukrajině. Česko chce od Ruska záruky

Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou v Bruselu jednat o situaci na Ukrajině. Podle české vlády by mělo Rusko vyvinout tlak na proruské separatisty, aby umožnili mezinárodní vyšetřování sestřelení malajsijského letadla nad Ukrajinou.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jednání vlády, Lubomír Zaorálek

Jednání vlády, Lubomír Zaorálek | Foto: Filip Jandourek

„To, co se dozvídáme z médií, jsou prostě strašné zprávy. Podle mého názoru by mělo jednoznačné garantovat, že se separatisté k tělům obětí budou chovat s dostatečnou úctou a pietou,“ myslí si premiér Bohuslav Sobotka.

Je podle něj nepochybné, že tlak na Rusko ze strany Evropské unie poroste. „Rusko má odpovědnost za to, jak se chovají separatisté, kteří z jeho strany cítí jak vojenskou, tak politickou podporu,“ dodal Sobotka.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek si myslí, že o případných sankcích pro Rusko rozhodne i postoj země k těmto požadavkům.

„V současné době je to v Bruselu tak, že máme permanentní pracovní skupinu, která se neustále věnuje problematice sankcí a přípravě dalších kroků,“ vysvětlil ministr.

„Je evidentní, že výsledky té skupiny budou posvěcovány příslušnými grémii, ať už ministry, ale především evropskou radou premiérů, právě podle toho, jaké budou další důkazy a jak se Rusko bude stavět k celé situaci,“ doplnil Zaorálek.

EU schválí nové sankce. Postihnou i firmy

Země Evropské unie dnes s největší pravděpodobností schválí nové sankce proti Rusku. Vůbec poprvé by mohly rozhodnout o uvalení sankcí na významné ruské firmy.

O zavedení sankcí rozhodli lídři zemí unie už minulý týden. Podle diplomatů by teď ale unie mohla přitvrdit kvůli pravděpodobnému sestřelení civilního letadla nad východní Ukrajinou.

Unie teď bude moci uvalit sankce na ruské firmy a také na lidi z nejbližšího okruhu prezidenta Vladimira Putina.

Ruský prezident Vladimir Putin. Archivní snímek z prosince 2012 | Foto: European Commission Audiovisual service

Právo dosud Evropské unii něco takového neumožňovalo. Doteď mohla uvalit sankce pouze na lidi nebo firmy přímo spojené s anexí Krymu.

Nyní ale může Evropská unie uvalit sankce třeba na banky, firmu Gazprom nebo na ruskou ropnou společnost Rosněfť, což už minulý týden udělaly Spojené státy.

Ministři zahraničí tuto možnost zítra schválí, konkrétní seznam firem bude znám během příštích dnů. Přesto stále trvají rozpory v rámci unie.

Poláci, pobaltské státy nebo Britové chtějí zasáhnout přímo takzvané ruské oligarchy, lidi z nejbližšího okolí Vladimira Putina. Země jako Německo, Francie, Itálie, Řecko či Španělsko jsou k tomu zatím skeptické.

Rusko by se za určitých okolností mohlo zpřísnění sankcí vyhnout. Mluvil o tom i americký prezident Barack Obama, když řekl, že má Vladimir Putin přímou zodpovědnost za to, aby přinutil separatisty umožnit vyšetřování letecké tragédie.

A podobná slova použil také nizozemský premiér Marc Rutte. „Řekl jsem mu, že má poslední šanci, aby světu ukázal, že skutečně chce být nápomocen. Teď musí přijmout svou zodpovědnost za rebely a ukázat Nizozemsku i světu, že udělá to, co od něj očekáváme,“ prohlásil.

Pokud tedy Rusko umožní vyšetřování letecké katastrofy, respektive využije svého vlivu na ukrajinské separatisty, aby tak učinili, může se přitvrzení sankcí vyhnout.

Sankce jako takové však zrušeny nebudou a mohou se stále stupňovat, pokud Rusko nepřestane zasahovat do občanské války na Ukrajině.

Věra Pfeifferová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme