Česko není samo s názorem, že by operaci v Libyi měla řídit Severoatlantická aliance. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg prohlásil, že by byl rád, kdyby se celá akce odehrála v rámci i pod dozorem NATO.

13:20 21. března 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

I podle jeho lucemburského kolegy Jeana Asselborna by se mělo co nejrychleji rozhodnout, jestli operaci nadále povede koalice ochotných zemí, nebo celá Aliance. Také italský ministr zahraničí Franco Frattini před zahájením jednání šéfů diplomacií Unie v Bruselu vyslovil také myšlenku, že by velení operace mělo převzít NATO.

„Neměla by to být válka s Libyí, nemělo by to být ani plné uplatnění rezoluce 1973. Itálie přijala účast v mezinárodní koalici k prosazení příměří, zastavení násilí a ochraně obyvatelstva. Velmi pozorně hodnotíme všechny akce, jestli odpovídají duchu rezoluce,“ řekl Frattini.

„Podle nás je čas přejít od koalice ochotných k více koordinovanému přístupu pod hlavičkou NATO. Protože Severoatlantická aliance má kapacitu a zkušenosti s vedením dobře koordinovaných akcí,“ dodal Frattini.

Podporu vojenských operací Unie neplánuje, chystá ale zpřísnění finančních sankcí vůči libyjskému režimu. „Je důležité, aby Kaddáfímu vyschly zdroje financování jeho akcí. Proto přijme Unie další sankce na společnosti a jednotlivce,“ řekl před jednáním německý ministr zahraničí Guido Westerwelle.

Unie už zmrazila účty v evropských bankách 27 exponentům režimu. Stejný postih už uplatňuje na 5 institucí - například Libyjský investiční úřad. Tuto černou listinu chce ale rozšířit o dalších 11 jednotlivců a 9 společností.

Pavel Novák, ak Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít