Do Londýna dorazil vlak připomínající záchranu československých dětí
Neobvyklou podívanou zažili cestující na londýnském nádraží Liverpool Street. Svou cestu z Prahy tam ukončil historický vlak Winton Train. Absolvoval trasu železničních transportů, které v roce 1939 odvezly do bezpečí ve Velké Británii stovky československých dětí. Transporty organizoval britský úředník Nicolas Winton.
Přesně načas přijel Winton Train do stanice Liverpool Station. Swingový orchestr a syčení parní lokomotivy vytvořily na nástupišti aspoň na chvíli atmosféru 30. let.
Na příjezd vlaku z Prahy čekal osobně i sám Nicolas Winton. V Londýně přivítal 22 ze svých "Wintonových dětí", jak si říkají ti, které za války zachránil.
Dnes už stoletý pán prokázal, že mu nechybí nadhled a odstup od toho, co kdysi udělal. "Tenkrát jsme to měli jednodušší, vypravit takový vlak dnes dá mnohem větší práci než tehdy," podotkl.
"Ale ani v roce 1939 to nebylo zrovna lehké. Najít náhradní rodiny pro tolik set dětí... Vyšlo to ale skvěle, a za to jsem vděčný, protože historie by to asi byla bývala zařídila jinak," dodal Winton v narážce na to, že většina dětí už nikdy neviděla své rodiče, a kdyby neopustily Československo, s největší pravděpodobností by také skončily v koncentračních táborech.
Wintonův vlak - inspirace dobrem
Wintonova slova poslouchala i Ruth Hálová, jedna z těch, kdo právě na stejném nádraží viděli Wintona ještě jako uprchlíci před 70 lety poprvé. "To je typicky on. Má úžasný smysl pro humor," popisuje shledání. V Londýně se Ruth Hálová setkala i s mladším bratrem z rodiny, která ji v Británii přijala. "Tehdy mu byly tři roky, mně třináct," vzpomíná.
Slovo si vzal i vnuk Nicolase Wintona, sympatický blonďatý teenager. Také dnešní mládež se podle něj může hodně inspirovat tím, co udělal jeho děda Niky. "Hlavním poselstvím téhle cesty byla inspirace dobrem. To bychom si měli pamatovat, používat to v životě a chovat se zkrátka podobně," prohlásil.
Pak už se Winton Train s hurónským houkáním odporoučel. Nicolas Winton odjel a ke svým "Wintonovým dětem" ještě dodal: "Jen doufám, že to nepotrvá dalších sedmdesát let, než se zase uvidíme."
