Dotace za 9 miliard české přírodě výrazně nepomohly, někde došlo i k zhoršení, odhalila kontrola
Dotace na ochranu přírody za 9,4 miliardy korun v letech 2013 až 2015 výrazně nezlepšily stav přírody v Česku. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu. Ministerstvo životního prostředí, které peníze z evropských fondů a státního rozpočtu rozdělovalo, podle kontrolorů nedokázalo vyhodnotit účelnost a přínos dotovaných projektů. Ministerstvo ale popírá, že by dotace nepřinesly zlepšení.
Kontrolní úřad prověřoval poskytování, čerpání a užití peněz na ochranu a péči o přírodu a krajinu. Peníze přiděloval resort z fondů Evropské unie v rámci operačního programu Životní prostředí a ze státního rozpočtu v rámci dvou národních programů.
„Navzdory tomu se ale stav přírody a krajiny zásadním způsobem nezlepšil, v některých směrech došlo naopak ke zhoršení," uvedla mluvčí kontrolního úřadu Olga Málková. Česko přitom podle ní získalo druhý největší podíl peněz na podporu biologické rozmanitosti a ochrany přírody ze zemí EU.
Podle kontrolorů například navzdory dotacím ubylo zemědělské půdy a klesla rozloha takzvané nefragmentované krajiny, tedy přírodních oblastí nerozdělených silnicemi, ploty či zástavbou. „Nepříznivá situace je také u vodních toků," doplnila Málková. Úbytek orné půdy nebo stav toků podle ministerstva ale samy o sobě neukazují celkový stav ochrany přírody.
NKÚ našel na ministerstvu spravedlnosti chyby za miliardy. Nic jsme neporušili, hájí se resort
Číst článek
„Že se stav přírody a krajiny postupně zlepšuje, prokazatelně dokládá například větší množství vyhlášených zvláště chráněných území, na jejichž péči právě MŽP poskytuje dotace z operačního programu Životní prostředí," uvedla mluvčí resortu Petra Roubíčková.
V roce 2015 bylo podle ní přehlášeno a nově vyhlášeno 38 zvláště chráněných území. O účinnosti dotací svědčí podle mluvčí ministerstva také návrat velkých šelem. Díky dotacím vznikly i tisíce vodních ploch, které zadržují vodu a poskytují domov vzácným živočichům, a peníze směřují také na péči o konkrétní druhy rostlin a živočichů, likvidaci invazních druhů nebo vznik návštěvnických středisek a obnovu naučných stezek.
Ministerstvo podle kontrolorů nemohlo vyhodnotit, jestli byly peníze z dotací vynaloženy účelně a měly skutečný přínos pro přírodu a krajinu. Nestanovilo totiž u programů, z nichž rozdělovalo dotace, konkrétní a měřitelné cíle.
V Moravském krasu se objevil rys ostrovid. Podle stop už tam možná žije několik měsíců
Číst článek
Výsledky dotačních programů sice několikanásobně přesáhly hodnoty předpokládané ministerstvem, ale podle kontrolního úřadu pouze proto, že ministerstvo očekávané výsledky podhodnotilo. Stanovilo si například jako cíl, že z operačního programu Životní prostředí podpoří 150 projektů na zlepšení stavu přírody a krajiny, nakonec jich ale dotovalo 2213.
Na další programové období let 2014 až 2020 už ale ministerstvo podle kontrolorů nastavilo ukazatele lépe. „Podobné nedostatky jako Nejvyšší kontrolní úřad našel Evropský účetní dvůr při kontrole v roce 2014," doplnila mluvčí kontrolního úřadu.
Ministerstvo: výsledky nelze měřit hned
Resort podle Roubíčkové ale nemůže vyloučit negativní dopad řady faktorů na stav přírody, třeba rozvoje průmyslu a dopravy, ani vyhodnotit jejich vliv na cíle dotačních programů. „Z celkového stavu přírody a krajiny proto nelze dovozovat, zda ukazatele programů byly správně nastaveny a zda byl program úspěšný.
Zároveň nejde většina investic v oblasti ochrany přírody prakticky měřit dopadem v době ukončení konkrétního projektu nebo několik měsíců poté. Například v případě rybích přechodů je exaktní číselné vyhodnocení pozitivních dopadů - počtu ryb migrujících rybím přechodem - prakticky nemožné," sdělila mluvčí Roubíčková.
