Usáma bin Ládin je mrtev. Američané ho zabili v Pákistánu
Vůdce teroristické sítě Al-Káida Usáma bin Ládin je mrtvý. Zabily jej americké speciální jednotky. Oznámil to dnes prezident Spojených států Barack Obama. Informaci potvrdil také nejmenovaný vysoký představitel pákistánské rozvědky. Američané pak podle agentur pohřbili bin Ládinovo tělo do moře.
„Dnes mohu Američanům a celému světu oznámit, že Spojené státy provedly operaci, při níž byl zabit Usáma bin Ládin, vůdce al-Káidy a terorista, který je zodpovědný za vraždy tisíců nevinných mužů, žen a dětí,“ řekl Barack Obama.
O reakci Američanů na zprávu o smrti Usámy bin Ládina mluvil na Radiožurnálu zpravodaj Českého rozhlasu v USA Vít Pohanka
„V dubnu jsem dostal zprávu o tom, že jsme Usámovi bin Ládinovi v patách. Minulý týden jsem k jeho zavraždění dal svolení. Dnes se Spojeným státům podařilo akci v Pákistánu dokončit. Tělo Usámy bin Ládina bylo převezeno do vězení,“ dodal Obama.
Nejhledanějšího teroristu světa Usámu bin Ládina zabil tým amerických speciálních sil v domě v malém městě Abbottabád, necelých sto kilometrů od pákistánského hlavního města Islamabádu. Šlo o pozemní operaci, nikoliv o útok bezpilotního letounu.
„Zvláštní tým pozemních jednotek zasáhl pomocí vrtulníků. Jedna helikoptéra údajně selhala nebo havarovala. Při akci nebyli ztraceni žádní američtí vojáci,“ říká washingtonský zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka.
Bin Ládin dříve patřil do hlavního proudu náboženských radikálů v Saúdské Arábii. V 80. letech se podílel na válce afghánských povstalců proti Sovětské armádě a byl tak i spojencem Američanů. Jejich cesty se ale už v té době začaly rozcházet a pro Ameriku se stal nakonec nepřítelem číslo jedna.
Na konci 80. let stál multimilionář Usáma u zrodu organizace Al-Káida, která vyhlásila boj západním zájmům v muslimském světě. V 90. letech přišel o saúdskoarabské občanství za to, že svou zemi kritizoval pro spolupráci s Američany. Po působení v Súdánu odešel do Afghánistánu, kde byl hostem tehdy vládnoucího Talibanu. Po teroristických útocích z 11. září 2001 Spojené státy zahájily kvůli Al-Káidě proti Afghánistánu válku a Taliban svrhly.
Dál pak přibývalo teroristických útoků, ke kterým se Usáma hlásil nebo chválil jejich pachatele. Al-Káida se stala ‚obchodní značkou‘ mnoha islámských teroristických organizací a Usáma jejich duchovním vzorem. Deset let ale nebylo jasné, kde přesně se skrývá. Mluvilo se hlavně o pohraničí mezi Afghánistánem a Pákistánem a také o tom, že ho chrání některé části pákistánských tajných služeb.
„Na můj příkaz zahájily Spojené státy cílenou operaci proti komplexu v Abbottabádu. Speciální komando na něj zaútočilo, zastřelilo Usámu bin Ládina a několik jeho spolupracovníků. Tělo hledaného teroristy zajistlili. I když jeden z vrtulníků havaroval, nikomu z Američanů se nic nestalo,“ uvedl v projevu Obama.
Prezident Obama také řekl, hrozba útoků ze strany teroristické sítě Al-Káida stále trvá. Vyzval proto Američany k ostražitosti. Podle jeho slov si tajná akce amerického komanda v Pákistánu nevyžádala ani žádné civilní oběti.
„Barack Obama si tím může připsat velmi silný a velký politický bod k dobru. Ve Spojených státech to již někteří komentátoři přirovnávají k pádu Berlínské zdi. Mohou to být samozřejmě slova nadnesená, pronesená v takové té horečce okamžiku. Pro amerického prezidenta je to ale obrovský úspěch,“ pokračuje Pohanka.
V Americe reagovali mezi prvními oba bývalí prezidenti, Clinton i Bush, kteří se snažili bin Ládina dostat. Oba to shodně vyzdvihují jako důkaz toho, že když si Američané něco umíní, nakonec toho dosáhnou.
Reakce z dalších států naleznete ZDE.
Před Bílým domem se shromáždily tisíce lidí, kteří skandují slávu Americe. Vlají tam mnohé americké vlajky. Lidé se scházejí také v New Yorku na místě Ground Zero.
Město Abbottabád leží na takzvané karakoram highway, tedy cestě, která spojuje Islamabád se severem Pákistánu, kam stále jezdí mnoho turistů. „Náš úřad vždy varoval před tím, že oblast Abbottabádu je v držení radikálů a nedoporučovali jsme přes něj cestovat. Tímto dochází na naše slova,“ říká Jaroslav Kalfiřt, zástupce velvyslance ČR v Pákistánu.
Bezpečnostní rizika
Spojené státy v souvislosti se smrtí bin Ládina uvedly do pohotovosti svá velvyslanectví. Američané byli varováni před možnými odvetnými akcemi Al-Káidy.
Vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr ale odhaduje, že smrt Usámy bin Ládina Al-Káidu na chvíli paralyzuje:
O operaci, která vedla k zabití Usámy bin Ládina mluvil na Rádiu Česko Lukáš Visingr, vojenský a bezpečnostní analytik
„On byl od většiny buněk spíše odříznutý, nebyl hlavním plánovačem. Tuto funkci zastává spíše jeho pravá ruka Ammán Al-Zavahrí. Ale podle mého názoru právě kvůli obrovskému psychologickému šoku akceschopnost buněk narušena bude. Teroristé si teď uvědomí, že pokud Američané dokáží najít a v přestřelce přímo zabít nejhledanějšího muže na světě, tak dokáží najít kohokoliv.“
V Abbottabádu sídlí vojenské akademie, jsou tam posádky tří pluků pákistánské armády, žijí tam tisíce vojáků a je v něm mnoho armádních budov. I bin Ládinovo sídlo stálo ve čtvrti, kde žijí především penzionovaní vojáci.
Podle Lukáše Visingra je důležité upozornit na jeden fakt: „Obecně panovalo přesvědčení, že bin Ládin žije v Pákistánu v nějakých jeskyních, že se každý den přesouvá v těžko kontrolovatelné horské oblasti. On ale místo toho sídlil v luxusním, dobře bráněném sídle, skoro v malé pevnosti. Spousta lidí v Pákistánu o tom musela vědět. Potvrzuje to mnohá obvinění Američanů, že alespoň část pákistánských tajných služeb spolupracuje s teroristy.“
Na oznámení o smrti Usámy bin Ládina reagoval na Radiožurnálu i Jiří Schneider, první náměstek ministra zahraničních věcí
Jeho sídlo byla doslova pevnost, několikanásobně větší než ostatní rezidence, opevněná, obehnaná vysokými zdmi. Už když tento komplex před šesti lety vyrostl, šuškalo se, že se tam bude skrývat Usáma bin Ládin.
Dle Jiří Schneidera, prvního náměstka ministra zahraničních věcí, se Al-Káida v posledních letech proměnila. Status vůdce, který měl bin Ládin, už podle něj asi nikdo mít nebude. K Al-Káidě se různé buňky hlásí jako ke značce. V tomto smyslu není vůbec konec úsilí boje proti terorismu.
Rozbory a analýzy dalších odborníků naleznete ZDE.
Usáma bin Ládin a al-Káida
Původem Saúdský Arab bin Ládin stál mimo jiné za teroristickými útoky z 11. září 2001, které si vyžádaly několik tisíc lidských životů.
Lov na tohoto bohatého Saúda ale USA vyhlásily až po leteckých útocích na New York a další místa z 11. září 2001. Ani vypsání vysoké odměny ale nevedlo k jeho dopadení. Kromě útoků na množství vojenských, diplomatických, správních i turistických cílů je bin Ládin spojován i s pokusem o atentát na bývalého prezidenta USA Billa Clintona na Filipínách či s atentátem na egyptského prezidenta Husního Mubaraka v Etiopii.
Al-Káida byla založena na konci 80. let 20. století. Řada jeho členů se totiž rekrutovala z arabských mudžáhidů, kteří v té době bojovali proti okupačním sovětským vojskům. Byli proto víceméně skrytě podporováni materiálně i finančně Spojenými státy a řadou okolních muslimských zemí. K této podpoře se připojil i Usáma bin Ládin, který zasílal pomoc ze sousedního Pákistánu.
„Smrt bin Ládina představuje dosud největší úspěch v našich snahách porazit al-Káidu. Jeho smrt zároveň neznamená konec těchto našich snah. Není pochyb, že al Káida bude pokračovat v přípravách útoků proti nám. Musíme být a zůstaneme ostražití doma i ve světě. Musíme také znovu zdůraznit, že Spojené státy nejsou a nikdy nebudou ve válce s islámem. Bin Ládin nebyl muslimským vůdcem. Byl to masový vrah muslimů. Jeho skon by proto měl uvítat každý, kdo věří v mír a lidskou důstojnost,“ řekl dnes v noci také americký prezident Barack Obama.
Téměř dva metry vysoký bin Ládin měl údajně čtyři až pět manželek, s jednou se rozvedl. Podle různých zdrojů má 12 až 24 dětí. V prosinci britský list The Times uvedl, že část rodiny je vězněna na tajném místě v Íránu.
Nejmladší syn Bakr směl o Vánocích odejít a vrátit se ke své matce do Sýrie. Bin Ládin podle odhadů USA až do své smrti stále kontroloval několik stovek miliónů dolarů přes firmy v arabském světě. Jeho rodina, která mimo jiné dlouhodobě finančně podporuje Harvardovu univerzitu v USA, se od jeho činů distancuje.
Zvětšit mapu
