Arménie a Turecko nakonec uzavřely dohodu o normalizaci vzájemných vztahů. Státníci měli původně dokument podepsat už v sedmnáct hodin, ale Arméni na poslední chvíli couvli.

21:20 10. října 2009 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Arménské straně se nelíbilo plánované prohlášení Turecka, které mělo podpis komentovat. Kompromis mezi oběma zeměmi nakonec vyjednala americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.

K navázání diplomatických vztahů mohlo dojít i proto, že arménský prezident Sarkasjan na uznání genocidy netrval. Vyvolal tím bouřlivou nevoli mezi početnou arménskou diasporou v zahraničí. Turecko-arménské jednání se odehrávalo v tichosti za pomoci švýcarských diplomatů.

První zkouškou bude fotbal

Dnešní podpis je prvním krokem, k otevření turecko-arménských hranic by mohlo dojít ještě do konce roku. Arméni by se tak po letech nepřátelství mohli vypravit ke své bájné hoře Ararat, na kterou dnes pouze koukají zpoza neprodyšné hranice.

První zkouškou, zda může být válečná sekera zakopána bude středeční fotbalový západ mezi oběma zeměmi. V Turecku by ho mělo sledovat i arménský prezident Sarkasjan.

Obě země se k dohodě dopracovaly po měsících rozhovorů a jednání, které zprostředkovalo Švýcarsko.

Historický spor vyvolaly krvavé události z roku 1915, kdy podle Arménie i některých historiků došlo k první genocidě ve 20. století. Turecko ovšem podobný výklad odmítá stejně jako tvrzení Jerevanu, že o život přišlo až jeden a půl milion Arménů. Podle Ankary byly oběti na obou stranách.

Klára Stejskalová, ČRo 1 - Radiožurnál, Alice Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít