Reformu vysokých škol předchází výzkum ministerstva školství

Ministerstvo školství zahajuje nový výzkum. V něm bude zjišťovat, co si studenti myslí o školném a studentských půjčkách. Dotazník dostane 56 tisíc vysokoškoláků. Výsledky průzkumu by měly být na konci listopadu tohoto roku.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Studentky univerzity - ilustrační

Studentky univerzity - ilustrační | Foto: busu.ca

Petr Matějů, který na ministerstvu připravuje reformu vysokých škol, doufá, že jim odpoví alespoň 15 tisíc studentů.

V šetření by se měly, kromě školného, objevit také otázky, zda by si studenti přáli půjčky, jak si přivydělávají na brigádách a kolik je stojí studium a živobytí.

"Jak vnímají svojí vlastní školu, studium, své perspektivy po ukončení studia. Když už se studentů tážeme na ekonomické záležitosti, tak se jich mimo jiné tážeme i na to, jak by případně akceptovali různé formy spoluúčasti tedy školného," dodává Petr Matějů.

Cílem průzkumu je získat podklad pro věcný záměr zákona o finanční pomoci studentů. Náklady na výzkum jsou okolo dvou a půl milionu korun.

"Pokud všechno půjde dobře, tak by výsledky měly být v hrubé podobě pro nás analytiky na konci října a první výsledky, které bychom chtěli zveřejnit, by byly na konci listopadu tohoto roku," uvedl Matějů.

Vysoké školy s výzkumem nesouhlasí

Josef Šlerka, místopředseda akademického senátu Karlovy univerzity, si ale myslí, že dotazy jsou manipulativní: "Neexistuje žádná kontrola toho, jak jsou dotazníky nastavené, jak jsou připraveny vzorky a jak známo věřím jen statistice, kterou si sám zfalšuji."

Podle Šlerky by se mělo v případě zavedení školného postupovat jinak: "O zavedení školného by měla proběhnout debata nikoliv jakýsi plebiscit nebo výzkum veřejného mínění. To je praktika spíš Hugo Chaveze než demokratické země."

Jeho výrok se nelíbí školskému resortu ani soukromé firmě, která na dotazníku pracovala. Ředitelka společnosti Irena Bártová má za to, že výroky Josefa Šlerky nejsou ničím podložené.

"Vše, co pan Šlerka o výzkumu vyslovil, jsou pouze jeho představy, nikoli fakta. Jako výzkumná firma dodržujeme všechna výzkumná pravidla. Pan Šlerka si neuvědomuje, že svým stanoviskem může ovlivnit studenty a tím i výsledek výzkumu. Jeho výroky se nezakládají na pravdě a proto žádáme omluvu."

Místopředseda akademického senátu Univerzity Karlovy si ale trvá na svém a obává se, že stejně by mohl dopadnout i výzkum zaměřený právě na studenty. Jeho slova potvrzuje i akademický pracovník Psychologického ústavu Akademie věd Filip Smolík, který předchozí dotazník vyplňoval.

"Expertiza jasně říká, že dotazník je naprosto v pořádku. Jediná otázka nemůže být chápána jako manipulativní. Na dotazníku se podílelo deset odborníků včetně těch, kteří jsou na ministerstvu školství nezávislí."

Akademici z Karlovy univerzity si už dříve stěžovali, že s nimi ministerstvo o reformě málo diskutuje, a vypracovali proto vlastní návrh reformy vysokých škol. Nyní jej upravují spolu s dalšími vysokými školami, výsledky chtějí zveřejnit na podzim.

Přečtěte si také:
Stavební spoření na studium?

Lenka Rafaelová, Klára Bílá, Miroslav Panuška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme