„Je to ta nejsložitější a nejotevřenější varianta, jaká může být. Mezi prvními dvěma stranami to je obrovsky těsné a druhá důležitá věc je, že SPD přišla o možnost nátlakové levicové většiny.“
Kancléřka Angela Merkelová jako volební lídryně konzervativců válcovala politickou konkurenci bez větších potíží. Jinak je tomu teď, když se Merkelová stahuje z politiky.
Už více než rok žije celý svět ve zvláštním režimu. Role parlamentů byla na dlouhou dobu upozaděná a vlády sahají k mimořádným nařízením. Proměnila pandemie koronaviru náš vztah k demokracii?
Je v tom kus kuriózní symboliky: za situace, kdy se ČSSD stále častěji ocitá pod osudovými pěti procenty preferencí, posílá její vedení na pražskou kandidátku bývalého premiéra Vladimíra Špidlu.
Kolem oznámené cesty do Moskvy panuje od počátku řada nejasností. Server iROZHLAS.cz v souvislosti s tím oslovil předsedy krajských organizací, poslance, ministry i senátory, kteří hájí barvy ČSSD.
Dělení na levici a pravici je pouze orientační a relativní, a dá se proto uplatnit na jakékoli politické spektrum, i na takové, ve kterém komunisté a socialisté více méně chybí.
„Nikdo nikoho nebude očkovat neschválenou vakcínou,“ uvedl Hamáček. Je ale podle něj třeba „ukončit ideologickou debatu“ o Sputniku a počkat na rozhodnutí EMA.
„Zpronevěřila se řadě svých voličů, zapomněla, z čeho vznikla. Navíc strana už druhé volební období působí ve vládě s hnutím ANO, které je hlavním představitelem tohoto zmatení,“ řekl Ladislav Mrklas.
„Předseda Hamáček několikrát upozorňoval na to, že by ČSSD některé věci dělala jinak a byla tvrdší, říkal nepopulární věci,“ řekl v pořadu Interview Plus poslanec Roman Onderka (ČSSD).
Mezi zcela nepřehlédnutelné vlastnosti sociálních demokratů patří řadu let schopnost předstírat, že v zásadě nemají vůbec nic společného se svou vlastní minulostí, i kdyby to znamenalo jen včerejšek.
Podle předvolebních průzkumů není jisté, jestli by sociální demokraté překročili pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny. Podle modelu Kantar CZ z listopadu by ČSSD dostala 4,5 procenta hlasů.
Stále více indicií napovídá, že končí léta s českou levicí u moci. Zásluhu na tom má nejen kyvadlo voličských nálad, které odjakživa kmitá odprava doleva a zpět.
Předseda ČSSD Jan Hamáček nevyloučil, že by strana mohla opustit vládní koalici. Důvodem jsou spory s ANO okolo nového daňového balíčku. Odchod z vlády přitom ČSSD v minulosti naznačovala několikrát.
Hamáček označil za legitimní diskuzi o předčasných volbách, pokud by pro ně byl velký konsenzus v Poslanecké sněmovně. V současné době by „položení“ vlády považoval za nezodpovědné.
K odchodu ČSSD z vlády vyzvaly stranické těžké váhy. Mezi nimi i hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Podle předsedy strany Jana Hamáčka se ale uprostřed boje s epidemií neodchází.
Stejně jako ostatní akce s účastí veřejnosti, se i vídeňské volby o minulém víkendu odehrály v upraveném formátu. Korespondenčně hlasovalo celých 43 procent voličů.
V krajských volbách ČSSD ještě udržela malé zbytky moci, například pozici hejtmana v Pardubickém kraji. Ale i tam jenom proto, že se ČSSD schovala do koalice.
Před šesti lety získal v prvním kole senátních voleb 30 % hlasů, letos o 22 % méně. S propadem ale podle svých slov počítal dlouho - od chvíle, kdy ČSSD utvořila s ANO vládní koalici.
„Například v Ústeckém kraji měla strana problém se sestavováním kandidátky a na tom výsledku je to vidět,“ myslí si politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha.
Zůstala otevřená otázka, jestli se uplatní další plán na pomoc nejchudším, o které mluvili politici hnutí ANO. Ti slibovali, že od července zvýší nezabavitelnou částku.
Jaroslav Foldyna hrozí svým odchodem v případě, že se strana nezbaví svých místopředsedů Tomáše Petříčka a Jany Maláčové. Vyplatí se jeho odchod skomírající straně sociální demokracie?
Českem obchází strašidlo nové asociální politiky. K překvapení mnohých se ji snaží prosadit ministryně, která na počátku svého politického působení patřila k nadějím levicové politiky.
Od doby, kdy Miloše Zemana straničtí kolegové před lety podrazili v prezidentské volbě, nevynechává jedinou příležitost k tomu, aby jim zkomplikoval život.
Evropská levice končí, prorokoval v roce 1983 sociolog Ralf Dahrendorf. Dosud jeho předpověď nevyšla, ovšem rok 2020 bude obdobím, kdy se bude připomínat stále častěji.