Mírná zima pomáhá Evropské unii čelit energetické válce, kterou loni zahájilo Rusko. Zásobníky s plynem napříč Evropou jsou podobně naplněné jako na podzim. Má Evropa v oblasti energetiky vyhráno?
Většina lidí za pobyt na záchytce neplatí. Informuje o tom Mf Dnes. A lidé mají podle Lidových novin zájem o CRP samotesty. Více se dočtete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Z místa poškození podle policistů šlehaly 50 metrů vysoké plameny. Nebyly hlášeny žádné oběti, ale z nedaleké vesnice Valakeliai bylo preventivně evakuováno asi 250 lidí.
„O schopné Čechy a Češky je teď v Unii velký zájem – vzhledem k tomu, že zatím jsme v institucích podhodnoceni a co jsme předvedli a jaké renomé teď naši vyjednavači mají,“ tvrdí Šafaříková.
Odhad nákladů státu vychází podle mluvčího úřadu Michala Keborta z nákupního chování dodavatelů energií a skutečných i předpokládaných budoucích cen energií na energetických trzích.
„Spotřeba plynu je tak nadále o více než 20 procent nižší, než byla v loňské topné sezoně, a na náš cíl ušetřit 800 milionů kubíků plynu stále máme více než slušný náskok,“ uvedl ministr Síkela.
Cena plynu pro evropský trh pokračuje v poklesu a ve středu dopoledne se propadla až na 76,18 eura za megawatthodinu (MWh). Na rekordních zhruba 345 eur se vyšplhala v létě.
I přes nedávný pokles je cena evropského plynu ale stále na poměrně vysoké úrovni. V roce 2020 byly ceny na trhu Title Transfer Facility pod hranicí 20 eur za megawatthodinu.
Strop na plyn je posledním dílem do mozaiky celé řady dalších opatření, jako jsou společné nákupy plynu, snižování spotřeby nebo solidární dodávky z Německa v případě kritického nedostatku v Česku.
ceny plynu strop evropská unie||ČTK|Zprávy ze světa|Aktualizováno
Cenový strop by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena plynu na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí 180 eur (4360 korun ) za megawatthodinu (MWh).
„Lidé mají zakoupené turistické plynové vařiče, svíčky a podobně. Většina supermarketů jede na generátory. Lidé si zvykají mít připravenou jak pitnou, tak technickou vodu,“ vysvětluje Lenka Víchová.
Pražská plynárenská zvedala ceny dodávek energií už během letošního roku. Naposledy od září společnost u základního tarifu zvýšila ceny v průměru o téměř 29,8 procenta.
Česko chce desítky miliard z windfall tax a odvodů z nadměrných tržních příjmů použít na pomoc lidem s vysokými účty za energie. Na jaké firmy se budou opatření vztahovat? Přinášíme otázky a odpovědi.
„Prosila jsem, ať mi sníží zálohu, já se uskromním. Dříve jsem platila čtyři tisíce, ale 19 tisíc je moc. Penzi mám necelých 13 tisíc korun,“ vypočítává důchodkyně Eva Šmídová.
Strop by se také týkal pouze částí obchodu s plynem. Vyloučené by byly spotové trhy, aby si tak unijní státy mohly nakupovat plyn pro vykrývání výkyvu v nabídce a poptávce.
Dalších 6,5 miliardy korun má jít například na investice do elektrických přenosových sítí, které bude třeba posílit kvůli očekávanému boomu fotovoltaických elektráren.
Ke stlačení regulovaných cen přispěly kompenzace státu například na krytí technických ztrát Energetického regulačního úřadu. Stát úřadu poskytne dohromady 38,1 miliardy korun.
Německo si zákonem stanovilo, že musí mít zásobníky na zimu k 1. listopadu naplněné z 95 procent. Cíl splnilo v polovině října. Podle kancléře Olafa Scholze je země na zimu dobře připravena.
Český ministr průmyslu Jozef Síkela ve čtvrtek uvedl, že české zásobníky plynu jsou naplněny z 99 procent a obsahují 3,34 miliardy metrů krychlových zemního plynu.
Česká spotřeba plynu se v říjnu a prvním listopadovém týdnu meziročně snížila o 28 procent. K úsporám dle ministra pomohlo i teplé počasí. Zároveň apeloval na to, aby v nich lidé i firmy pokračovali.
„Neustále propočítáváme, jaké by byly zpětné rázy na Evropu, kdybychom přišli se sankcemi třeba z oblasti energetiky. Nemůžeme léčit nemoc něčím, co nás samotné bude ničit,“ říká Věra Jourová.