Jak daleko jsme od toho, abychom mohli zbavit své potomky dědičných nemocí genetickým zásahem? Hostem Osobnosti Plus byl biolog, bioetik a genetik Jaroslav Petr, podle kterého už se k tomu blížíme.
Podle odhadů OSN hrozí zánik až milionu živočišných a rostlinných druhů a rozhoduje se, které z nich uchovat v biobance. V budoucnu by mohly být využity při klonování nových zvířat.
V zemědělství jsou totiž obvykle potřeba samice, výjimkou je býk, protože z něj se dělají steaky. Základ pokusu bylo proto najít gen, jehož produkt je nezbytný pro každé buněčné dělení.
Genetikové z univerzity ve švédském Lundu se ptali, co nás lidi tedy dělá lidmi. Překvapilo je, že rozdíly našli v podceňované části lidské DNA, která se nepřepisuje do bílkovin.
Odpověď mozku na zápach je podvědomá a velmi rychlá, popisují vědci. Čich je důležitý pro schopnost vyhnout se nebezpečí, někdy zřejmě i důležitější, než zrak nebo sluch.
Potenciál úpravy DNA pro léčbu je obrovský, ale otevírá i cestu ke změnám, které by se přenesly i do další generace. Například aby měli potomci určitý vzhled nebo vylepšené vlastnosti.
Genetickou informaci viru umí vědci přečíst na počkání, genom člověka přes noc. Cena přitom výrazně klesá. Při pandemii covidu-19 se sekvenátory dostávají ze špičkových ústavů i do běžných laboratoří.
Americká genetička a biochemička Jennifer Doudnaová letos dostane Nobelovu cenu za chemii, ale také může stát u zrodu revolučního testu na koronavirus.
Biolog, matematik a katolický kněz Gregor Johann Mendel publikoval výsledky svých pokusů s hrachem už v roce 1865. Trvalo to ale dalších 154 let, než se podařilo genom hrachu zcela rozluštit.
Geneticky upravené děti už existují. Dvě čínská děvčata narozená v roce 2018 měla upravený genom v embryonální fázi. Všechny změny, které vědec v jejich DNA udělal, se tak přenesou na další generace.
Karin Bojsová vedla přes 20 let vědeckou rubriku v největším švédském časopise Dagens Nyheter. Za knihu Mých prvních 54 000 let, ve které mapuje původ a chování našich prapředků, dostala řadu ocenění.
Dnes prý vědcům nepřijde nijak zvláštní, že neandrtálci vymřeli. „Ale záhada je, proč je homo sapiens jediný, kdo přežil a proč byl tak úspěšný,“ říká biolog Jaroslav Petr v pořadu Leonardo Plus.
Výzkumník Che Ťien-kchuej tvrdí, že využil takzvanou techniku CRISPR/Cas9, která umožňuje výměnu defektního genu. Vědec se zaměřil na receptor CCR5, který umožňuje vstup viru HIV do buňky.
Místo, na kterém jsou pohřbeny oběti takzvaného cikánského tábora v Letech u Písku, zůstává neobjevené. Archeologové provedli v okolí Památníku holokaustu Romů několik sond. Kosterní ostatky nenašli.
Vědci v Českém centru pro fenogenomiku se věnují výzkumu na geneticky upravených myších. Ten může pozitivně ovlivnit léčbu závažných onemocnění u lidí.
Pohyb je způsob, jakým naše tělo mluví. A to, co říká, bychom neměli brát na lehkou váhu. Alespoň to v rozhovoru s Lucií Výbornou říká vynikající český fyzioterapeut Pavel Kolář.
Pěstování lidských orgánů uvnitř zvířat se ze sci-fi vizí přiblížilo mnohem více realitě. Americkým vědcům se totiž podařilo vypěstovat ovčí embryo obsahující lidské buňky.