Záchranáři u vraku lodi Costa Concordia bojují s vysílením
Mnozí italští záchranáři, zasahující u ztroskotané výletní lodi Costa Concordia, jsou na pokraji sil. Někteří pracují i více než 24 hodin, přitom se vystavují velkému nebezpečí.
Záchranáři prohledávají zatopené kajuty a pátrají po možných přeživších. Úřady stále pohřešují 29 lidí. Práci záchranářů můžeme popsat jako kombinaci horolezectví a takzvaného cave divingu, tedy potápění v jeskyni. Oba sporty jsou velmi nebezpečné.
Loď se už naklonila téměř o devadesát stupňů. Nepotopené podlahy i zdi jsou velmi kluzké, což ještě můžou zhoršit vytékající oleje a palivo. Záchranáři k pohybu po nezatopené části plavidla používají často stejnou techniku a bezpečnostní jištění jako horolezci.
Pokud jde o prohledávání zatopených kajut, platí stejná pravidla jako pro jeskynní ponor - je třeba počítat se vzduchem pro návrat. Není možné udělat nouzové vynoření a je také mnohem obtížnější se v prostoru zorientovat. I s ohledem na množství trosek uvnitř lodě.
Italské úřady se po havárii obří výletní lodi obávají ekologické katastrofy
Číst článek
Záchranných prací se tak nemůže účastnit jakýkoli potápěč. Oficiální statistiky mluví o tom, že jen asi jedno procento proškolených potápěčů má dostatečné znalosti a je schopné bezpečně zvládnout ponor v uzavřeném prostoru.
Speciální trénink zahrnuje vhodný výběr vybavení, praktické cvičení speciálních plaveckých i jiných technik, seznámení s bezpečnostními riziky, pravidly vhodné regulace a nakládání s kyslíkovými bombami, komunikační signály, rizikové výstupy, včetně seznámení s psychologickou stránkou věci.
Co dál s vrakem
Jaká je budoucnost vraku? Bude záležet samozřejmě na míře poškození lodě. Při námořní nehodě se většinou plavidlo potopí do hlubin a vytvoří umělý útes, v tomto případě je Costa Concordia prakticky vyvržená na pobřeží.
Variant řešení je tedy víc, jednou z nich může být postupné rozřezání lodi. Její části by pak odvezli na širé moře a potopili tam. Vraky lodí se pak stávají domovem bohaté mořské flóry a fauny.
