Zelenskyj přesouvá kancelář. Bude v bývalém muzeu Lenina, které bylo štábem proevropské revoluce
Seriálová fikce se na Ukrajině dál setkává s realitou. Nově zvolený prezident Volodymyr Zelenskyj, který si hlavu státu zahrál ve svém seriálu Sluha národa, stejně jako v první sérii populárního sitkomu přesouvá sídlo své prezidentské kanceláře. Chce tak ulehčit centru Kyjeva od dopravy a symbolicky se odetnout od „labyrintu a pozlátka“ současných prezidentských budov.
Volodymyr Zelenskyj už během měsíce od své inaugurace snížil počet aut v prezidentské koloně z osmi na šest, svou seriálovou postavu ale zatím nenapodobil úplně – Vasyl Petrovič Holobroďko totiž do prezidentské kanceláře jezdí na kole. To Zelenskyj z bezpečnostních důvodů nemůže a místo toho plánuje změnit pracovní prostřední.
Ze své letité adresy v ulici Bankova 11 se prezidentská kancelář přemístí do brutalistní budovy Ukrajinského domu na rušném kruhovém objezdu vydlážděním kočičími hlavami (a kvůli tomu podle kritiků přesun kyjevské dopravě neprospěje).
Změní se i personální složení kanceláře, její struktura, a dokonce i název. Zelenskyj o tom rozhodl v prezidentském dekretu z 10. června, napsala agentura Unian. Prezident to oznámil ve videu zveřejněném na serveru YouTube.
Dosavadní sídlo s majestátními sloupy, které prošlo nákladnou rekonstrukcí za proruského (a později sesazeného) prezidenta Viktora Janukovyče, se promění v muzeum. Důvodem přesunu je podle Svobodné Evropy/Rádia Svoboda i to, že chce Zelenskyj prezidentskou kancelář zbavit pověsti netransparentního úřadu zatíženého korupcí. Pomoci mu v tom má nejen velké atrium Ukrajinského domu, ale i historie stavby.
Monumentální pětipatrová budova, do které se má prezidentský úřad přestěhovat, pochází z let 1978–1982, až do roku 1991 sloužila jako muzeum sovětského diktátora Vladimira Iljiče Lenina.
V době ukrajinské revoluce v letech 2013 a 2014 používaly Ukrajinský dům pořádkové jednotky, které zasahovaly proti demonstrantům, později je ale protestující vyhnali a budovu začali sami využívat jako revoluční štáb. Zřídili v něm sběrnu šatstva, bufet, knihovnu, noclehárnu, a dokonce chirurgickou ordinaci. Po proevropské revoluci se místo přeměnilo na výstavní a kongresové prostory.
