Vojenské výdaje rostou nebývalým tempem. Do zbrojení nejvíce investuje USA, Čína a Saúdská Arábie

Výdaje na zbrojení ve světě rostou tempem nebývalým od konce studené války a loni překročily 1,74 bilionu dolarů (37,2 bilionu korun). Výrazně nejvíce investují do armády nadále USA, za nimiž s odstupem následuje Čína a pak Saúdská Arábie. Informuje o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru ve středeční zprávě.

Stockholm (Aktualizováno: 13:49 2. 5. 2018) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruská armáda na Rudém náměstí v Moskvě (ilustrační foto)

Ruská armáda na Rudém náměstí v Moskvě (ilustrační foto) | Foto: Maxim Shemetov | Zdroj: Reuters

Spojené státy loni vložily do zbrojení celkem 610 miliard dolarů, což je více, než činily dohromady investice sedmi následujících států, uvádí se v dokumentu.

Specialistka Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Aude Fleurantová podle agentury DPA v této souvislosti poznamenala, že v letošním roce by se výdaje USA v této oblasti měly dál výrazně zvýšit, přičemž nejde jen o rozšiřování vojenského personálu, ale i o modernizaci konvenčních a jaderných zbraní.

Trump se chce sejít s Putinem a řešit závody ve zbrojení. Ruskému prezidentovi blahopřál ke znovuzvolení

Číst článek

Na druhém místě co do množství financí vložených do ozbrojených sil je opět Čína. Její výdaje na armádu podle SIPRI v roce 2017 stouply o 5,5 procenta na odhadovaných 228 miliard dolarů. Experti jsou ale přesvědčení, že čínské zbrojní investice jsou ve skutečnosti značně vyšší, než oficiálně uvádí vláda.

Ruská priorita

Rusko, které se propadlo na čtvrté místo, je tedy pozadu. Poprvé od roku 1998 jeho vojenské výdaje klesly přibližně o pětinu na 66 miliard dolarů. Podle expertů stockholmského ústavu příčinou není jen změna kurzu, nýbrž krize ruské ekonomiky. „Modernizace armády je v Rusku dál prioritou, avšak ekonomické problémy, které země prožívá od roku 2014, zbrojní rozpočet omezují,“ vysvětlil expert SIPRI Siemon Wezeman.

Čínská média brání investice do armády: Jsou to nízké částky, podívejte na USA

Číst článek

Zpráva SIPRI rovněž konstatuje, že celkově loni vzrostly zbrojní výdaje na Blízkém východě, v subsaharské Africe, v Jižní Americe, v centrální, jižní a východní Asii a rovněž v západní a střední Evropě.

Zvyšování výdajů na zbrojení ve střední a v západní Evropě podle SIPRI z části souvisí s vnímáním Ruska jako bezpečnostní hrozby. Zatímco v západní Evropě byl v loňském roce růst spíše mírný ve výši 1,7 procenta, střední Evropa zaznamenala dvanáctiprocentní navýšení vojenských rozpočtů. Jako střední Evropu SIPRI označuje někdejší komunistický východní blok včetně Balkánu a Pobaltí.

Stockholmský ústav k údajům z Evropy připomíná, že řada států je součástí Severoatlantické aliance a že členové NATO se dohodli na zvýšení výdajů na obranu na dvě procenta HDP. Celkově pak aliance dala v roce 2017 na armádu 900 miliard dolarů, což je 52 procent celosvětových zbrojních výdajů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme