Rusko nejspíš plánuje na okupovaném území postavit trestanecké kolonie. Už teď zadržuje tisíce Ukrajinců
Rusko podle ukrajinských úřadů zadržuje ve vězení tisíce ukrajinských civilistů. V okupované části Ukrajiny navíc plánuje do roku 2026 vybudovat 25 nových trestaneckých kolonií a šest dalších vazebních center. Tvrdí to agentura AP s odkazem na ruské vládní dokumenty. OSN ve své zprávě z června letošního roku lokalizovala přes 160 míst, které k zadržování civilistů Rusko doposud využívalo. Hned pět se jich nachází na okupovaném Krymu.
„První svědectví o zadržených jsme dostali už v březnu minulého roku. Začali jsme ty lidi hledat a našli jsme je ve vazebním centru ve městě Simferopol na Krymu. V létě tam pak FSB otevřela vazební centrum číslo dva a to je speciální místo, které drží především lidi z jihu Ukrajiny,“ říká lidskoprávní aktivistka Olga Skrypnikovová v nejvyšším patře hotelu Dnipro v Kyjevě.
„Snažíme se těm lidem nějak pomoci, mnoho z nich je ale zadržených bez důvodu. Rusko je navíc nepřizná, na dotazy příbuzných nebo advokátů odpovídá: ‚Takové lidi tu vůbec nemáme‘,“ popisuje zkušenosti.
Olga pochází z Krymu, po jeho anexi v roce 2014 ale musela odjet. Od té doby se snaží jako předsedkyně Krymské lidskoprávní skupiny monitorovat dění na poloostrově a pomáhat lidem, které Rusko zadrželo.
„Bohužel část z nich už odvezli do Ruské federace a my jim nemáme jak pomoct. Je problém například s ruskými advokáty, kteří s námi dříve spolupracovali, část z ale nich odjela, část z nich sledují. Těm, kteří se nám i přesto rozhodli pomoci, Rusko opakuje, že tady není žádný ukrajinský občan,“ vysvětluje.
Rusové útočili na ukrajinský New York v Doněcké oblasti. Čtyři lidé zemřeli, další jsou zranění
Číst článek
Diskreditace ruské armády
Její organizace také poukazuje na procesy, které se na Krymu vedou vůči lidem vyjadřujícím nesouhlas s válkou.
„Máme zmonitorovaných asi 300 případů, kdy lidé museli k soudu kvůli tomu, že na sociální sítě napsali, že jsou proti válce nebo za mír. Samotná kapitola je pak takzvaná diskreditace ruské armády. K tomu stačí, když budete třeba poslouchat nebo zpívat ukrajinské písničky,“ říká.
Atmosféru na poloostrově po únorové invazi přibližuje Olena, které se minulý rok na podzim povedlo dostat do Gruzie, teď žije v Batumi.
„Nemohla jsem si zvyknout na to, že najednou můžu v klidu telefonovat, že nemusím mít deset hesel na telegramu, že prostě můžu v klidu žít. Na to jsem si nemohla vůbec zvyknout,“ popisuje.
S cestou z Ruskem okupovaného Krymu jí pomáhal Krymský dům lidských práv. Jeho vedoucí Andrij Zubarjev potvrzuje, že se kromě Oleny podařilo po únorové invazi dostat pryč i další lidi včetně jejich rodin.
„Většinou jsou to lidskoprávní aktivisté a jejich rodiny. Neděláme tyhle věci ale veřejně, nechceme to ani někde prezentovat,“ uvádí. Podle Zubarjeva by to proti nim mohli lehce zneužít ruské úřady a další pomoc lidem na okupovaných územích by se tak zkomplikovala.
