Ukrajince podle výzkumu trápí kromě války korupce, nezaměstnanost a strach z pádu demokracie
Ukrajince kromě války, kterou v zemi před více než 20 měsíci spustilo Rusko svou invazí, nejvíc trápí korupce spolu s nízkými platy a důchody. Vyplývá to z průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS) provedeného na přelomu letošního září a října.
„Největším problém Ukrajiny a Ukrajinců je bezpochyby válka. Pokud se však zeptáte, jaké problémy mimo válku Ukrajince nejvíce trápí, 63 procent respondentů uvedlo korupci,“ uvádí institut. Nízké platy a důchody představují problém pro 46 procent dotázaných.
Server Kyiv Post připomněl, že Ukrajinci jsou i přesto optimističtí, co se boje s korupcí týče. V předchozím průzkumu KIIS zveřejněném 25. října 59 procent dotázaných uvedlo, že se ukrajinské úřady snaží s korupcí bojovat a věří v pozitivní vývoj.
Antisemitismus je v Rusech hluboce zakořeněný. Pěstovalo ho carské Rusko i Stalin, vysvětluje Dvořák
Číst článek
Kyiv Post poukázal i na obdobný průzkum KIIS z roku 2015, tedy po svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, kdy méně než 13 procent dotázaných věřilo, že je tehdejší prezidentská administrativa „ochotná vypořádat se s korupcí“. V případě ukrajinského parlamentu v to věřilo jen šest procent dotázaných.
Ukrajince trápí i vysoké ceny za veřejné služby či nezaměstnanost, ukázal průzkum, podle kterého to jako problém uvedlo 24, respektive 20 procent respondentů. Přes 20 procent dotázaných vnímá jako problematickou i demografickou tematiku, kam spadají mimo jiné obavy, že se lidé, kteří před válkou uprchli do zahraničí, nevrátí zpět do vlasti.
Nedostatečné pozvání Kyjeva do NATO a možný pomalý postup v této záležitosti znepokojuje 15 procent respondentů. Rizika, že vyjednávání o přístupu Ukrajiny do Evropské unie začnou příliš pozdě a skončí neúspěchem, se obává osm procent dotázaných.
‚Z války na Ukrajině jsou všichni unavení.‘ Italskou premiérku Meloniovou napálili dva ruští komici
Číst článek
Dalších devět procent se obává možného pádu demokracie a nástupu autoritářského režimu po konci války, uvádí průzkum.
KIIS se v novém průzkumu dotazoval 2007 respondentů žijících ve všech oblastech Ukrajiny kromě Krymu, který Rusko v roce 2014 anektovalo, a území okupovaných Ruskem od invaze v únoru 2022. Průzkumu se účastnili jen ti lidé, kteří v současnosti pobývají na Ukrajině.
Ruská válečná agrese za více než 20 měsíců války donutila miliony Ukrajinců uprchnout do zahraničí. Další miliony lidí jsou vnitřně vysídleny. Moskva v současnosti kontroluje okolo 18 procent území na severovýchodě, východě a jihu Ukrajiny včetně převážné části Doněcké a Luhanské oblasti.
