Pokud dojde na zbrojní dohodu s Ruskem, může se KLDR stát centrem obcházení sankcí, míní politolog
Vůdce Severní Koreje Kim Čong-un se v září podle Washingtonu chystá za Vladimirem Putinem do Ruska. Důvodem má být vyjednávání o prodeji zbraní Kremlu. I když zbrojní arzenál KLDR nepatří k nejmodernějším, spolupráce mezi těmito zeměmi by mohla Rusku otevřít dveře i k daleko novější technologii. „Je reálnou obavou, že se Severní Korea stane centrem pro obcházení sankcí,“ míní politolog Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.
Severní Koreu (KLDR) a Rusko dělí asi devatenáctikilometrová hranice. A právě přes ni by od září mohly začít do Moskvy proudit dodávky vojenského materiálu.
„Neočekávám žádnou velkou revoluci v tom smyslu, že by najednou díky Severokorejcům Rusové měli zásoby něčeho, co dramaticky ovlivní průběh bojů na Ukrajině. Myslím si, že k tomu skutečně nedojde, protože Severokorejci takové technologie nemají,“ vysvětluje dále Havlíček pro iROZHLAS.cz.
Kim Čong-un pojede do Ruska jednat s Putinem. Tématem budou dodávky zbraní Moskvě
Číst článek
„Hodně se mluvilo třeba o dělostřelectvu, tancích, obrněných vozidlech a tak dále. Jsou to v zásadě věci, které měla v minulosti i ruská federace anebo Sovětský svaz,“ přibližuje s tím, že se dá očekávat, že se Moskva bude snažit o dlouhodobější spolupráci s Pchjongjangem.
Severokorejské zbraně by byly v Rusku i přes intenzivní snahy KLDR zdokonalovat svůj arzenál spíše do počtu a nezajistily by Moskvě kvalitu potřebnou k výhře války na Ukrajině.
I proto se o KLDR doteď hovořilo jako o „dodavateli poslední instance“ a o navázání zbrojní spolupráce jako o důkazu, že Rusko dodavatele vojenského vybavení potřebuje opravdu nutně. Přestože ale Rusko podle Havlíčka zbraně potřebuje, samotné dodávky ze Severní Koreje zřejmě nebudou jediným důvodem pro případné uzavření zbrojní dohody.
„Přes Severní Koreu potom do samotného Ruska budou moci proudit i další vojenské a zbraňové systémy, které budou například pocházet z Číny. Takže je reálnou obavou, že se Severní Korea stane takovým centrem pro obcházení sankcí,“ pokračuje Havlíček.
Dodávky z Číny
Čína se zatím k válce na Ukrajině staví neutrálně a nestraní ani jedné ze zemí. Přestože Rusku oficiálně žádnou vojenskou pomoc neposkytla, v posledních měsících se začínají objevovat zprávy o tom, že Kremlu vojenský materiál asijská velmoc dodává.
Jde například o balistické vesty nebo drony, které nemusí být nutně využité pro válčení, a tudíž se na ně nevztahují západní sankce, jak informoval server politico.eu.
Dvakrát více útoků. V srpnu zaznamenal úřad pro kyberbezpečnost vyšší aktivitu ruských hackerů
Číst článek
„Čína se snaží vystupovat v duchu mírového soužití mezi národy a tak dále, ale v reálu Čína hledá cesty, jak do Ruska dodávat zbraně, ale také drony, helmy, ochranné vesty a další materiál. Takže už k obcházení sankcí ze strany Číny dochází. Když se do něj zapojí i KLDR nějakou instrumentální dohodou, třeba novou dohodou o vojenské spolupráci, tak to může být samozřejmě daleko rozsáhlejší a dramatičtější ve všech následcích,“ říká Havlíček.
Severní Korea se snaží s Ruskem spolupracovat dlouhodobě. Už v lednu podle analýzy ministerstva obrany Spojených států amerických „dodávala Rusku rakety a střely pro Wagnerovu armádu“.
„Rusko spolu s Čínou funguje jako takový mlčenlivý spojenec v Radě bezpečnosti OSN, a hlavně v posledních letech do značné míry v podstatě blokuje další sankce vůči Severní Koreji. No a v poslední době je Rusko vzhledem k izolaci, do které se dostalo v důsledku své agrese na Ukrajině, vděčné za jakoukoliv politickou a jinou podporu,“ vysvětluje koreanista Tomáš Horák z Ústavu asijských studií Univerzity Karlovy.
Zbraně za naturálie
„Vojenská spolupráce je v podstatě oboustranně výhodná, protože Severní Korea potřebuje potraviny, potřebuje energetické suroviny, kterých má Rusko dost. Rusko zase potřebuje munici, pokud možno tu sovětskou, která je kompatibilní s jeho zbraňovými systémy. Není pochybu o tom, že jí má KLDR obrovské zásoby, protože se celé desítky let připravuje na nějaký velký konvenční konflikt,“ doplňuje.
S nedostatkem potravin se Severní Korea potýká od 90. let. V té době v zemi došlo k hladomoru, který si vyžádal až tři miliony životů, a to právě i kvůli náhlému konci přísunu naturálií ze Sovětského svazu, který se v roce 1991 definitivně rozpadl. Od té doby KLDR řeší, jak získat více zdrojů potravin, přičemž jedním z hlavních dodavatelů byl v posledních letech Peking.
Pokud Ukrajina neodvrátí ruskou agresi, čeká nás nestabilní 21. století, míní diplomat Landovský
Číst článek
Kvůli pandemii covidu-19 ale KLDR zakázala import z Číny, a přestože se po jejím konci dovoz opět obnovil, a v roce 2023 dokonce zdvojnásobil, země stále potřebuje více potravin.
„A Rusko je schopné poskytnout jak zmiňované potraviny, tak energetické suroviny. To, co Severní Korea životně nutně potřebuje, tak to jí Rusko všechno může dodat,“ říká Horák.
Maximální sankce
„KLDR zase nemá důvod, proč by Rusku nevyšla vstříc tím, že naopak poskytne část výrobních kapacit,“ dodává Horák s tím, že na Severní Koreu Západ už uvalil tak přísné sankce, že v současné době není příliš mnoho způsobů, jak je zpřísnit.
I to je důvod, proč zdánlivě neexistuje efektivní způsob, jak zbrojní dohodě mezi KLDR a Ruskem zabránit.
„Myslím si, že jsme si vyzkoušeli za posledních 30 let různé cesty, jak nějakými incentivami a prostředky, včetně mezinárodních sankcí, severokorejský režim izolovat. A velmi málo z nich sehrálo nějakou roli právě kvůli tomu, že se ten režim v zásadě izoloval, uzavřel sám do sebe, a dokonce skutečně umožnil, aby se na jeho vlastním území a na jeho vlastního obyvatelstvu prostě děly takové věci, jako byly hladomory v 90. letech,“ uzavírá politolog Pavel Havlíček.
