Ruská podpora války neklesá. Finanční problémy má kvůli ní přes 70 procent občanů, stále ale věří v úspěch
Podle nezávislé ruské sociologické agentury Levada má 74 procent Rusů finanční problémy kvůli válce na Ukrajině; podle mezinárodního institutu Open Minds je jich dokonce 79 procent. Přesto jsou Rusové optimističtí a považují tyto potíže za dočasné. Důvodem jejich optimismu je víra ve slávu a důležitost Ruska, píše britský deník The Times
Většina Rusů považuje svou zemi za přirozenou velmoc, která má právo prosazovat moc nad ostatními zeměmi. Více než 60 procent dotázaných věří, že si Rusko udrží hegemonistické postavení i po Putinovi.
Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo zástupce české ambasády. Nelíbí se mu postoj Prahy k válce
Číst článek
Třiapadesát procent si dokonce myslí, že invaze na Ukrajinu posílila mezinárodní postavení Ruska a ostatní země teď budou brát jeho požadavky vážněji.
Tato zjištění jsou chmurná pro všechny, kdo doufají, že ruská podpora nebo souhlas s válkou klesne. Liberální Rusové s protiválečnými názory jsou většinou pasivní a nemyslí si, že by mohli dosáhnout nějaké změny.
Ruští jestřábové mají naopak sklon odmítat negativní důsledky války a považují je za přijatelnou oběť na cestě k národní seberealizaci.
Oba postoje vycházejí z nedostatku představivosti o tom, že by jiná cesta mohla být pro Rusko lepší nebo možná. V odpovědi na otázku, jaké vlastnosti by měl mít případný budoucí vůdce Ruska, většina lidí popsala politika podobného Putinovi, jen o něco starostlivějšího.
Málokterý Rus se přiklání ke směřování na Západ. Pro mnohé je to dokonce ještě horší možnost než totalitní režim, přestože se většina dotázaných vyslovila pro demokracii.
Nesouhlas se Západem
Mnoho Rusů nesouhlasí se západními kulturními hodnotami, Západu nezávidí ani ho neobdivují, ale spíše jím pohrdají. Běžným ruským názorem je, že jejich hodnoty jsou vyšší, duchovnější a méně materiální a individualistické než hodnoty euroatlantické. Toto vnímání usilovně posiluje i ruská pravoslavná církev.
Otevřeně mluví o válce i teroru. ,Prohlídka u mě ještě nebyla, skoro se za to stydím,‘ přiznává ruský učitel
Číst článek
Rusům také záleží na stabilitě. Federální bezpečnostní služba se těší ještě vyšší důvěře než církev, hned po ruské armádě a samotném Putinovi.
Tato instituce úspěšně využívá ruského pocitu nadřazenosti a Kreml zase posiluje touhu společnosti po tom, aby se celý svět Ruska bál, záviděl mu a respektoval ho. Výsledkem je, že důkazy o tom, že svět se ho možná bojí, ale neváží si ho, někdy u Rusů vyvolávají hněv a agresi.
Ruské jednotky na ukrajinském bojišti často vidí, že ruská vojenská převaha je jen mýtus. Jejich frustrace nebo pocit zrady zčásti vysvětluje krutost při vraždění ukrajinských civilistů.
Není však pravda, že Rusové po dlouhých měsících války nemohou tuto pravdu znát. Spíše si ji nechtějí připustit, protože pak by s tím museli něco dělat, píší londýnské The Times.
Depolitizace Rusů
Většina Rusů přitom má přístup k přesným informacím. Mohou číst širokou škálu opozičních a zahraničních ruskojazyčných médií, ale nejraději čtou ta proválečná.
Putin navštívil štáb invazních sil. Gerasimov ho ujistil, že armáda ‚plní úkoly podle plánu‘
Číst článek
Podle údajů o vyhledávání na internetu Rusové hodnotí režim kriticky nebo se zajímají o opoziční hnutí, jen když jejich příbuzným hrozí povolání do armády.
Určitý dopad měla i krátká loňská protiofenziva Ukrajiny, kdy podpora války v reakci na ústup Moskvy z Chersonu a Charkova klesla. Letos Ukrajinci přenášejí válku Rusům do vlasti vysíláním dronů a prováděním atentátů.
Rusové si ale umí namlouvat, že na nich nezáleží, že všechno bude nakonec v pořádku a politici vědí, co dělají. Tato netečnost je výsledkem záměrné depolitizace ruského veřejného prostoru v posledních dvaceti letech, která se Kremlu velice osvědčila.
Úkolem Ukrajiny a jejích spojenců je tuto pohodlnou lež rozbít a přinutit Rusy, aby si uvědomili, co pro ně válka znamená. Zdá se, že tento přístup přináší výsledky. Nedávný průzkum agentury Levada ukazuje, že mobilizace se obává 45 procent žen, ale jen 18 procent mužů.
‚Lukrativní byznys‘ jak se vyhnout mobilizaci. Ukrajina cílí na budování důvěry, komentuje analytik
Číst článek
Tento velký rozdíl je možná výsledkem úspěšné ukrajinské kampaně, která se na sociálních sítích zaměřuje na manželky a matky ruských vojáků, jimž předvádí, jak špatně ruská armáda s jejich muži zachází.
Celých 91 procent Rusů má strach z útoků ukrajinských dronů a ostřelování. Putin se zatím vyhýbá odpovědnosti a pověřuje obranou regionů gubernátory. Ukrajinské bezpilotní letouny vyvolávají obavy, které Kreml není schopen uklidnit, a Rusové tak mají pocit, že je stát nechrání.
Výsledky obou nezávislých průzkumů však ukazují, že neexistuje žádný důvod k domněnce, že by hrůzy války mohly přesvědčení Rusů o skvělosti jejich země zvrátit, uzavírají londýnské Times.
