Příhoda: Anexe Krymu se obešla bez velkých obětí. Teď na Rusy dopadají důsledky války a mobilizace
Rusko prorůstá zpět do svých ztracených historických území Donbasu. I tyto komentáře zaznívají v propagandistických debatách ruské státní televize po tzv. referendech, jež se pět dnů do úterka konala na okupovaných územích Ukrajiny. Dá se tento krok přirovnat k anexi Krymu? Jak tato referenda vnímají ruští občané? Pro Radiožurnál odpovídal odborník na Rusko Marek Příhoda.
Podle volebních komisí podpořila drtivá většina odevzdaných hlasů připojení regionu k Ruské federaci, přesněji od 99 % Doněcké po 87 % hlasů v Chersonské oblasti. Šéfové místních samospráv včera formálně požádali ruského prezidenta o přijetí do federace a večer pak přiletěli do Moskvy, kde se mají setkat s Vladimirem Putinem. A před několika minutami Kreml sdělil, že slavnostní akt podpisu dokumentu o připojení daných oblastí se uskuteční zítra, kdy prezident také přednese mimořádný projev. Podle ruských médií mají počátkem příštího týdne tento krok stvrdit obě komory parlamentu. Opakuje se tu v podstatě krymský scénář, tedy ruská anexe Krymu z roku 2014 s tím rozdílem, že tato hlasování se konala prostě i na válečných územích nebo poblíž těch bojových linií?
Já si myslím, že to srovnání s Krymem, tedy s událostmi roku 2014, je zcela namístě. Já bych řekl, že asi v případě těch oblastí na jihu Ukrajiny a na východě Ukrajiny vidíme realizaci scénáře, který se měl uskutečnit už někdy před osmi lety, nicméně události tomu zabránily.
Nicméně to, čím se liší ty dnešní události od situace z roku 2014, je kontext, ve kterém probíhají. Já bych možná zmínil ten společný rys, který v tom vidím, a to je to, že se konají naprosto v rozporu s ukrajinským zákonodárstvím. Ukrajinská ústava připouští územní změny, nicméně k těmto změnám musí dojít na základě celostátního referenda.
Tedy o odchodu Krymu nebo odchodu dalších oblastí by museli rozhodnout všichni obyvatelé Ukrajiny, což se neděje. Dalším společným rysem bude i to, že ten akt, ke kterému dojde v nejbližší době, nebude mezinárodně uznán, nebude mezinárodně respektován.
A to nejenom ze strany Západu, kde je to očekávatelné, ale i ze strany blízkých spojenců Ruska nebo těch zemí, které Rusko vydává za své spojence. Dokonce bych připomněl, že dokonce ani běloruský diktátor Lukašenko dosud neuznal Krym za ruský.
Podle Moskvy to hlasování splnilo normy mezinárodního práva. Dohlíželo na ně přes 100 zahraničních pozorovatelů. My jsme ovšem zaznamenali třeba i svědectví o nátlaku na místní obyvatele, aby se vyslovili pro odtržení od Ukrajiny. Odehrála se tak zvaná referenda v režii místních proruských úřadů, anebo především v režii okupačních sil?
Já bych oddělil stránku čistě formální. Formálně se tak stalo na základě iniciativy samozvaných představitelů těch oblastí. Zdůrazňuji to slovo samozvaných, je nikdo nevolil. Zároveň je pochopitelné, že dynamika těch událostí není určována přímo na místě, ale je určována úplně někde jinde.
Proruské správy oblastí Luhanska, Chersonu a Záporoží žádají Putina o připojení k Rusku
Číst článek
A to je úřad prezidenta Ruské federace s tím, že místní lidé mají ten nejmenší vliv. To, co jsme sledovali v těch posledních dnech, bylo vlastně pošlapání veškerých pravidel pro otevřené tajné hlasování. Věděli jsme, kde všude se hlasovalo, dokonce jsme viděli scény, kdy volební komise obchází jednotlivé byty v doprovodu ozbrojence.
Takže si umíme představit, jak odpověď na takovou otázku dopadne. Navíc není absolutně žádná jistota, že ta oznámená procenta odráží reálný stav toho hlasování. Ještě jedna věc vlastně komplikovala jakékoliv politické řešení na východě Ukrajiny.
Během těch uplynulých let, řada lidí tyto oblasti opustila, takže lidé, kteří byli nuceni vlivem těch válečných událostí opustit své domovy, nemají možnost se k tomu vyjádřit.
Víme, že Moskva si z těch mezinárodních odmítnutí takzvaných referend moc nedělá. Ale mohl by ty plány Moskvy přece jenom zkomplikovat postup ukrajinské ofenzivy v těch daných oblastech? Pokud například aktuálně ukrajinská vojska téměř obklíčila Rusy kontrolované město Lyman v Doněcké oblasti?
Ano, to je myslím podstatný faktor. Když jsme mluvili o tom srovnání s Krymem, tak pochopitelně tam se podařilo dostat pod kontrolu celý poloostrov. To zmíněné referendum vlastně vedlo k nějakému ukončení celé té krize. Tady naopak myslím, že hlasování a ta referenda povedou k tomu, že jakékoliv řešení bude velice obtížně.
Ukrajina bude bránit své lidi, kteří žijí na Moskvou okupovaných územích, slíbil Zelenskyj
Číst článek
Můžeme čekat další eskalaci s tím, že Rusko ta referenda provádí nikoliv pro mezinárodní společenství, ale především pro domácího posluchače, čtenáře a diváka. Tedy mají se prodat jako jeden z úspěchů té probíhající války nebo speciální vojenské operaci, jak to nazývá ruská strana.
Právě prezident Putin má nakonec slavnostně vyhlásit připojení daných území k Ruské federaci. Může počítat s tím, že sklidí jednoznačný aplaus větší části domácího publika?
Co se týče nálad ruské společnosti, tam je také velká míra nejistoty, protože nemáme relevantní fakta. Já bych se odkázal na vážení Levada Center, který provádí dlouhodobé průzkumy nálad ruské společnosti. A dále na vyjádření jednoho z těch představitelů, že to, co vidíme v Rusku, je nárůst procenta lidí, kteří podporují připojení těch oblastí.
Pseudoreferenda na východě Ukrajiny skončila. Připojit k Rusku prý chce 97 procent obyvatel
Číst článek
Zatímco ještě před válkou to byla zhruba třetina, teď můžeme mluvit o nějaké nadpoloviční většině. Ale kdybych se vrátil ke srovnání s Krymem, tak asi nějaké velké nadšení očekávat nemůžeme, protože připojení Krymu provázela euforie, optimistická očekávání. Navíc samotná anexe Krymu se obešla bez velkých obětí.
Teď na ruské obyvatele dopadají jednak důsledky války v podobě zhoršení životní úrovně, ale hlavně mobilizace. To znamená, události neprobíhají podle plánu, byť představitelé Kremlu tvrdí něco jiného. A pro mnohé ruské občany vzniká otázka, za jakou cenu ty oblasti budou připojovány a zda to opravdu za ty oběti stojí.
