Ukrajina dostane finanční injekci od Evropské unie v podobě 50 miliard eur. Shodlo se na tom všech 27 lídrů na summitu, který se kvůli tomu mimořádně svolal. Jak vznikla výsledná dohoda, kdo ji připravil a pro koho je to výhra? O tom z Bruselu do svých domovů referují premiéři a prezidenti každý po svém. Web iROZHLAS.cz popisuje, jaká atmosféra na Evropské radě panovala.

Od zpravodajky z místa Brusel 23:40 1. února 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Když se lídři EU rozcházeli v prosinci ze summitu, už hledali termín dalšího setkání, speciálně kvůli dohodě o finanční pomoci pro válkou zmítanou Ukrajinu, kterou napadlo Rusko. Maďarský premiér Viktor Orbán se totiž vzpouzel a padesátimiliardový balík nechtěl uvolnit.

Orbán nechce být jen pěšákem. Unii vydírá a hraje proti pravidlům, všímá si maďarský analytik

Číst článek

V průběhu posledních týdnů kladl podmínky, za kterých by byl ochoten na dohodu přistoupit. Některé z nich přitom nebyly nijak konstruktivní, ani se netýkaly sporného bodu, třeba když požadoval peníze na řešení migrace.

Během mimořádné Evropské rady se proto očekávala dlouhá diskuse, bez jisté vidiny úspěchu. Na mysl vytanuly debaty do brzkých ranních hodin, existovaly ale také obrysy plánu B, pokud by se průnik nepodařilo nalézt.

„Z dosavadních vyjádření Maďarska a předběžných jednání vyplývá, že klade celou řadu požadavků, které nutně nesouvisejí přímo s víceletým finančním rámcem. Jednání v žádném případě nemusí být jednoduché,“ řekl český premiér Petr Fiala (ODS) těsně před odletem do Bruselu.

Poslední porada s Národním bezpečnostním poradcem Tomášem Pojarem cestou na Evropskou radu. Jsme připraveni na dlouhé jednání. pic.twitter.com/xI05N9GVWO

— Petr Fiala (@P_Fiala) February 1, 2024

Ostrá prohlášení

„Není tady žádná únava z Ukrajiny, ale únava z Orbána,“ podotkl rázně polský premiér Donald Tusk před čtvrtečním jednáním.

Zpátky se nedrželi ani další evropští politici. Estonská premiérka Kaja Kallasová třeba pronesla: „Viktor chce být vždy v centru pozornosti, tak to nemá být.“

Orbán vs. zbytek Unie. Na mimořádném summitu se rozhodlo o 50 miliardách pro Ukrajinu

Číst článek

Navíc den před konáním summitu vydaly Financial Times otevřený dopis pěti unijních představitelů, kteří vyzývali ostatní členské státy, aby společně zdvojnásobili úsilí, zejména pokud jde o vojenskou pomoc Kyjevu. Podepsal ji za Česko premiér Fiala, spolu s lídry Německa, Dánska, Estonska a Nizozemska.

Schůzky ‚vybraných‘

Mimořádná Evropská rada sice oficiálně začala ve čtvrtek dopoledne, někteří lídři se sešli ale už ve středu večer, kdy proběhlo uctění památky nedávno zesnulého bývalého předsedy Evropské komise Jacquesa Delorse. 

Nezávisle na přijíždějících delegacích probíhala debata i druhý den. Už summitové ráno si zpestřili s maďarským premiérem v úzkém kruhu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady Charles Michel, italská premiérka Giorgia Meloniová, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz.

Dohoda se pak vytvářela mimo hlavní jednací sál a v obměněných formátech. U stolu vždy seděli představitelé unijních institucí Michel i Von der Leyenová, opět Meloniová, Macron a Scholz. Sestavu doplňovali také premiéři Španělska, Nizozemska a Polska nebo politici z Pobaltí. 

Deal in the making. #EUCO pic.twitter.com/8n6uOXFlW4

— Ecaterina Casinge (@ecasinge) February 1, 2024

Český premiér se schůzek nezúčastnil. Do Bruselu přiletěl akorát na ostrý start mimořádného summitu. Ohrazoval se však proti tomu, že by to mělo nějaké důsledky. „Není třeba za vším hledat zákulisní dohody a záhady,“ vysvětloval Fiala posléze na tiskové konferenci.

Z jeho pohledu tedy nevadí, že při oněch debatách fyzicky nebyl a odkazoval se na iniciativu s otevřeným dopisem. Hovořil také o tom, že čtvrteční shoda nebyla výsledkem bezprostředních jednání, dospělo se k ní díky dlouhodobému procesu, do kterého se prý zapojoval.

„Není příjemné být sám,“ pokračoval premiér s objasňováním, proč Maďarsko většině EU podlehlo. „Viktor Orbán nakonec dal přednost společnému postupu než nějaké osamělé cestě. Nejdůležitější je to, že se v zásadních věcech dokážeme dohodnout. Je to také signál, který vysíláme navenek,“ podtrhoval Fiala konečné sdělení.

A skutečně: unijní sedmadvacítka se dohodla pět minut po zahájení jednání. Mluví se o tzv. bleskové dohodě, která byla s nadšením přijata.

Orbánova zpráva

Zatímco drtivá většina politiků oslavuje stabilní financování Ukrajiny, Budapešť se na to dívá jinak. Premiér Orbán si vyložil mimořádný summit podle svého, bez pochyby jako osobní vítězství.

Na sociálních sítích se chlubil, že dostal záruky a peníze, které byly kvůli zmrazení některých fondů odepřeny Maďarsku, neskončí na Ukrajině. Přezkum finanční pomoci, na kterém se shodli unijní lídři, podle Orbána „zaručuje rozumné využití“.

Mission accomplished. Hungary’s funds will not end up in Ukraine and we have a control mechanism at the end of the first and the second year. Our position on the war in Ukraine remains unchanged: we need a ceasefire and peace talks. pic.twitter.com/vui5NxPzGw

— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) February 1, 2024

„Měli jsme obavy, že peníze EU, které nám Komise dosud nedala, dříve nebo později skončí na Ukrajině. Dostali jsme záruku, že maďarské peníze nebudou převedeny na Ukrajinu,“ pochvaloval si.

Maďarskou otočku zhodnotil pro Radiožurnál profesor Tomáš Weiss z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy: „Orbán chtěl na prosincovém summitu udělat velké gesto a zjistil, že zbytek evropských států na něj bude tlačit silněji a silněji. Zároveň si ostatní státy připravily plán B, pokud by Maďarsko neustoupilo. Nesouhlas byl neudržitelný.“

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít