Na nenávisti a násilí vůči Rohingům mají velký podíl sociální sítě, uvádí zpráva OSN
Vyšetřovatelé OSN poukázali ve zprávě o situaci Rohingů v Barmě na to, že za násilí vůči menšině může ve velké míře nenávistní rétorika a sociální sítě, pomoci kterých se síří. Jak velký podíl má na tažení proti Rohingům třeba Facebook bude podle vyšetřovatelů ještě nutné důkladně prozkoumat.
„(Vyšetřovací) Mise je hluboce znepokojena rozšířením nenávistí – offline i online – která často obsahovala obranu nacionalistické, rasové nebo náboženské nenávisti…,“ píše se ve zprávě trojice vyšetřovatelů, kterou OSN zveřejnila v pondělí.
OSN: Za genocidu Rohingů nese odpovědnost velení armády, nečinností k ní přispěla i barmská vláda
Číst článek
Zpráva se soustředila zejména na to, kdo nese odpovědnost za „lidskoprávní katastrofu“, jak vyšetřovatelé situaci označují. Kromě toho zkoumala i nenávistní rétoriku, která se v Barmě v souvislosti s Rohingy objevuje. Podle vyšetřovatelů jde třeba o tvrzení, že menšina Rohingů neexistuje nebo nepatří do Barmy, popírání jejich utrpení, spojování Rohingů s terorismem a opakované narážky na nelegální migraci a nekontrolovanou porodnost. Tuhle rétoriku podle OSN místní úřady akceptují nebo přímo podporují.
„Významná je role sociálních médií. Facebook byl a je užitečným nástrojem pro ty, kteří chtějí šířit nenávist,“ uvádí zpráva s dodatkem, že pro mnoho obyvatel Barmy je populární sociální síť synonymem internetu.
Muslimští Rohingové v převážně buddhistické Barmě čelí už několik let násilí, které je vyhání ze země. Svědci vypovídají o prožitém násilí, perzekuci, vraždění a pálení svých domovů. Podle Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zajda Raada Husajna už letos přišlo z Barmy do Bangladéše 11 432 Rohingů.
Od loňského srpna, kdy barmská armáda zahájila operace v Rakhinském státě na severu Barmy, uteklo do Bangladéše přes 700 000 příslušníků menšiny. OSN celou akci už dříve označila za etnickou čistku.Barmská armáda zabíjení, znásilňování nebo mučení rohingských civilistů popírá.
Reakce Facebooku na šířící se nenávist byla podle OSN pomalá a neefektivní a zlepšila se až v posledních měsících. Zpráva zde nejspíš naráží na snahu společnosti zablokovat účty budhistických nacionalistů, kteří šířili nenávistní rétoriku. Otázkou zůstává, jak úspěšná tato snaha byla. Ještě v červnu někteří z mužů se zablokovanými účty agentuře Reuters řekli, že síť budou využívat i nadále, pouze pod jinými jmény.
„Míra, do které příspěvky a zprávy na facebooku vedly k diskriminaci a násilí ve skutečném světě se musí nezávisle a důkladně prozkoumat,“ píše se ve zprávě. Mise také vyjádřila lítost nad tím, že Facebook neposkytuje data o šíření nenávěstních zpráv a statusů na své síti v jednotlivých zemích.
Na to, že Facebook - v Barmě používaný jako obecný komunikačný prostředek - je zdrojem nenávistní propagandy proti Rohingům, upozorňovali vyšetřovatelé OSN už v březnu.
