Až zase vyhrajeme, vyřešíme německá média, avizuje polský vicepremiér. Vrací téma repolonizace tisku
Po čase se vrací do polské politiky téma regulace mediálního trhu. Vicepremiér Jarosław Gowin ve středu na setkání s voliči prohlásil, že pokud současná vládnoucí koalice konzervativců znovu vyhraje podzimní parlamentní volby, dojde k repolonizaci médií – tedy „vrácení“ soukromých médií kritizujících vládu do polských rukou. „V souladu s právem platným v Evropě a v Polsku se to provést nedá,“ upozorňuje polská novinářka Elżbieta Rutkowská.
„Média jsou v naprosté většině zahraniční, patří k naší opozici,“ hlásal na konci loňského roku premiér Mateusz Morawiecki z vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS).
Téma v běžící předvolební kampani pro podzimní volby do Sejmu a Senátu vrátil do hry vicepremiér a ministr vysokého školství Jarosław Gowin.
Trn v oku
„Respektovaný stát a respektovaný národ nemůže připustit, aby se většina médií nacházela v cizích rukách. A to je úkol, který stojí před naší vládou, pokud budeme vládnout i v dalším volebním období,“ citují Gowinova středeční slova portál Onet.pl a agentura PAP.
‚Černobílý svět.‘ Polská veřejnoprávní televize manipuluje ve prospěch vlády, tvrdí analýza
Číst článek
Vicepremiér Gowin, který je předsedou strany Dohoda – součásti národně-konzervativní vládnoucí koalice s dominující stranou PiS Jarosława Kaczyńského – zdůraznil, že vláda prý „není posedlá zahraničním kapitálem v médiích.“ Zároveň prohlásil, že „většina tisku v Polsku spadá do německých koncernů“.
‚Dekoncentrace‘
Pro navrhovanou repolonizaci se vžil i alternativní název „dekoncentrace“, který je decentnějším pojmenováním nápadu na faktické znárodnění soukromých médií, jejichž zahraniční majitel má vyšší podíl na trhu.
„Dekoncentrace je takové zjemnění, má se interpretovat jako snaha vlády uspořádat trh,“ říká serveru iROZHLAS.cz Elżbieta Rutkowská, novinářka polského deníku Gazeta Prawna, která se věnuje tématu médií.
Soukromý deník, kterého by se kvůli nižšímu podílu na trhu repolonizace velmi pravděpodobně nedotkla, platí na polarizované polské mediální scéně za objektivní a analytický.
„Radikálnější politici PiS celou dobu mluví o repolonizaci,“ dodává Rutkowská, podle které není cílem současné vlády soukromá média vrátit do polských rukou, ale podřídit je vládě a straně. „Jejich cílem je, aby se všechny noviny chovaly tak, jako se dnes chovají veřejnoprávní média, tedy aby prezentovaly vládní linii a kritizovaly opozici,“ myslí si novinářka.
Cíl: Gazeta Wyborcza, TVN
Obavy má i mediální expert Wiesław Godzic. „Samotný proces repolonizace je bizarní, zbytečný a není meritorní. Repolonizace by skončila kolapsem současného mediálního trhu. Dnes máme status quo, který by se neměl porušit. Mohlo by se ukázat, že by mohly být změny začátkem ideologizace celé polské mediální sféry. Těm, co vládnou, chybí věcné argumenty, a nahrazují je ideologickými,“ řekl v rozhovoru pro deník Rzeczpospolita profesor Godzic.
Český rozhlas je podle průzkumu nejdůvěryhodnější médium, věří mu 6 z 10 Čechů
Číst článek
Repolonizace by se podle dřívějších prohlášení měla týkat největších hráčů na trhu se zahraničními vlastníky: vydavatelství Agora, pod které spadá liberální deník Gazeta Wyborcza, Američany vlastněné televize TVN a regionálních deníků spadajících pod vydavatelství Polska Press. Jde ale i o tiskárny.
Donutit k prodeji? Vyvlastnit?
Jak má konkrétně repolonizace proběhnout, přitom není jasné. Kabinet žádný návrh mechanismu nepředstavil.
Nejčastěji se dosud mluvilo o omezení maximálního podílu jednoho subjektu na trhu – aby jedna televize neměla sledovanost 50 procent. Vláda přitom argumentuje tím, že podobná pravidla platí v západní Evropě. „Například ve Francii jsou pravidla restriktivní, ale nemohou platit zpětně,“ upozorňuje Rutkowská.
„Francie patří v rámci EU ke státům s nejpřísnější regulací mediálního trhu, většina zemí žádné pevné limity na maximální výši tržního podílu jednotlivých společností nemá. Současný evropský trend směřuje spíše k liberálnějšímu přístupu k regulaci mediální koncentrace,“ popsal už dřív serveru iROZHLAS.cz sociolog médií Václav Štětka z anglické Loughborough University.
Duda u Trumpa vyjednal 1000 amerických vojáků navíc. Přesunou se z Německa, náklady zaplatí Poláci
Číst článek
„Ve Francii vyplývá situace médií z tradice, silné pozice novinářských sdružení, odborových svazů a právní regulace. Média jsou velmi silně propojená s byznysem, ke kterému mají velmi blízko vládní politici,“ komentoval věc profesor Godzic.
Komplikace s Američany?
Trnem v oku přitom nejsou současné polské vládě jen kritická (a v některých případech i opoziční a aktivistická) média s německými vlastníky. K hlavnímu protivníkovi patří televize TVN, kterou vlastní americká společnost Discovery.
Za zájmy společnosti se už postavila americká velvyslankyně v Polsku Georgette Mosbacherová. „V USA jsme zvyklí, že je tisk drsný, (…) ale nezasahujeme. Nesnášíme to, ale nezasahujeme. Proto, jestli jde o svobodu médií, v ničem vám nepomůžu. Kongres nebude tolerovat takové věci. Já budu říkat pravdu a taková ta pravda je,“ řekla loni na podzim na setkání s polskými poslanci.
Regulace, která by se týkala TVN, by tak mohla poznamenat polsko-americké vztahy.
Varšava přitom považuje Washington za jednoho z nejbližších spojenců a podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nemá Polsko s demokratickými principy a právním státem žádné problémy. Země přitom v Evropské unii čelí kritice za zhoršující se stav právního státu a zasahování do systému soudnictví.
Poslušná národní média
K obrazu svému vláda po roce 2015 proměnila veřejnoprávní média. V čele Polské televize (TVP) stojí od té doby bývalý politik nynějšího vládního tábora Jacek Kurski. Například při demonstracích proti reformě soudnictví předloni v červenci informovala TVP o protestujících jako o „neplatičích alimentů a obráncích pedofilů“.
Čelíme zastrašování, uvedla polská televize TVN v souvislosti s reportáží o neonacistické scéně
Číst článek
„Řada pozorovatelů se kloní k názoru, že po personálních a organizačních změnách ve vedení TVP po nástupu vlády PiS v roce 2015 už TVP vykazuje spíše znaky státní než veřejnoprávní televize,“ hodnotil už dříve sociolog médií Václav Štětka změny, kterými prošla TVP po volební výhře strany PiS v roce 2015.
To naznačuje i způsob financování veřejnoprávní instituce a její přímá závislost na krocích vlády. Letos v únoru poslanci Sejmu odsouhlasili dotaci pro TVP a Polský rozhlas ve výši 1,26 miliardy zlotých, tedy zhruba 7,56 miliardy korun.
Oficiálně jde o kompenzaci za nevybrané poplatky v letech 2018 a 2019, od jejichž placení jsou osvobozeny podle zákona z roku 2008 některé skupiny obyvatel. Poprvé takovou státní pomoc dostala veřejnoprávní média v roce 2017: šlo tehdy v přepočtu o 5,8 miliardy korun.
Opozice televizi označuje za vládní hlásnou troubu a největší opoziční strana Občanská platforma TVP bojkotuje. Kritice ale čelila televize i dříve – za stranění vládnímu táboru tehdejšího premiéra Donalda Tuska.
S výtkami z neobjektivity se potýká i celá řada soukromých médií v Polsku: od otevřeně provládních konzervativních až po liberální média kritická k vládě a vstřícná k opozici.
