Rakouský kancléř chce změnit unijní fond. Pomoci by podle něj měl nejchudším členům Evropské unie
Rakousko chce upravit chystaný unijní fond obnovy tak, aby větší podíl pomoci dostali nejchudší členové Evropské unie. V rozhovoru s německým nedělníkem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung to řekl rakouský kancléř Sebastian Kurz. Peníze podle něj musí být také směrovány do správných oblastí, jako jsou výzkum, digitální infrastruktura nebo ochrana klimatu.
Rakousko patří ve vztahu vůči balíku obnovy, který má pomoci překonat důsledky koronavirové krize, spolu s Nizozemskem, Dánskem a Švédskem k zemím takzvané úsporné čtyřky. Ta prosazovala, aby fond poskytoval jen půjčky, a nikoli záruky.
‚Bude potřeba hodně kompromisů na všech stranách.‘ Merkelová popsala priority německého předsednictví
Číst článek
Evropská komise však navrhuje fond v objemu 750 miliard eur (téměř 20 bilionů korun), z nichž dvě třetiny by činily záruky. Lídři Evropské unie doufají, že detaily dopracují na summitu příští pátek. Kurz už neodmítá záruky zcela, ale chce ještě diskutovat o celkovém mixu.
„Podle návrhu Bruselu by nejvíc profitovaly Itálie, Španělsko nebo Polsko. My ale v Evropské unii máme mnohem chudší země. Můj smysl pro spravedlnost mi říká: když v Evropské unii bereme do rukou tolik peněz, pak by měly proudit především k těm nejchudším z chudých. Pokud berou jako kritérium nezaměstnanost z let po roku 2015, jak nyní navrhují, pak to nemá s výzvami koronavirové situace nic společného,“ kritizuje návrh Kurz.
Nejchudší země
Kritérium nezaměstnanosti z let 2015 až 2019 pro rozdělení peněz z fondu na pomoc evropským ekonomikám považuje za nespravedlivé i český premiér Andrej Babiš (ANO). ČTK zároveň tento týden sdělil, že „rozhodně nechce bránit dohodě“, ale chce „vybojovat maximum“ pro Českou republiku.
Biliony na oživení ekonomiky. Evropská komise představila návrh fondu, kvůli kterému se chce zadlužit
Číst článek
Kurz v rozhovoru s německým listem nejmenoval konkrétní chudé země, které by podle něj měly získat větší podíl. Podle Eurostatu jsou však nejchudšími zeměmi Evropské unie z hlediska HDP na hlavu Lotyšsko, Rumunsko, Řecko, Chorvatsko a Bulharsko. Rakousko přitom má velmi těsné vztahy se zeměmi západního Balkánu.
Podle Kurze by peníze z fondu měly být přidělovány více podle dopadu pandemie na hospodářský výkon zemí a měly by plynout do oblastí jako výzkum a vývoj v souvislosti s rozvojem digitální infrastruktury, nebo na ochranu klimatu. Kromě toho má být alokace podmiňována například reformami, odbouráváním byrokracie nebo bojem proti daňovým podvodům. „Podmíněnost je nutná, aby peníze nesloužily jen k zacpávání děr v rozpočtu,“ zdůraznil Kurz.
