Izraeli vadí, že OSN málo odsuzuje kroky Hamásu a explicitně kritizuje jeho postup, upozorňuje politolog
Generální tajemník OSN António Guterres ve středu použil článek 99 Charty OSN ve snaze zavést trvalé příměří mezi Izraelem a Palestinou. Naposledy byl tento článek aktivován v roce 1989, kdy se tehdejší generální tajemník OSN snažil o deeskalaci občanské války v Libanonu. „Využití tohoto článku je ale relativně vzácné,“ řekl pro Český rozhlas Plus vedoucí centra bezpečnostních studií na Metropolitní univerzitě v Praze Oldřich Bureš.
Co přesně obsahuje sekce 99 Charty OSN a k čemu generálního tajemníka opravňuje?
Opravňuje ho k tomu, že může přivézt v potaz nebo nastolovat agendu Rady bezpečnosti OSN, což je ten nejdůležitější rozhodovací orgán této mezinárodní organizace. A to v jakýchkoliv otázkách, které z jeho pohledu ohrožují udržení mezinárodního míru a bezpečnosti, to je ten nejdůležitější úkol OSN.
Článek 99 Charty OSN
Generální tajemník může upozornit Radu bezpečnosti na každou věc, která podle jeho názoru může ohrozit udržení mezinárodního míru a bezpečnosti.
V podstatě mu tady dává právo ve výjimečných případech nastolovat agendu Rady bezpečnosti OSN.
V jakých případech už byl tento článek v minulosti aktivován a jak účinný byl?
Explicitní použití tohoto článku, kdy generální tajemník – stejně jako ten současný – veřejně ohlásí, že používá tento článek, aby upozornil na něco, čemu dle jeho názoru členové Rady bezpečnosti OSN nevěnují dostatečnou pozornost, to se stalo pouze třikrát.
Bylo to v souvislosti s íránským zadržováním amerických rukojmí po íránské revoluci v roce 1979. Pak v souvislosti s občanskou válkou v Kongu v procesu dekolonizace na začátku 60. let.
Odborná literatura uvádí možná ještě dalších deset méně explicitních využití tohoto článku, tedy v podstatě bez explicitní mediální pozornosti. I tak je to ale relativně vzácné a dle všeho se to skutečně stalo naposledy někdy během studené války.
Izrael vyzval šéfa OSN k rezignaci. Vadí mu slova o tom, že útok Hamásu se nestal ve ‚vzduchoprázdnu‘
Číst článek
Izraelský ministr zahraničí v reakci na tuto zprávu nařkl generálního tajemníka OSN z podpory Hamásu a vyzval ho k rezignaci. Dokážete odůvodnit, proč vlastně Izrael tak tvrdě aktivaci článku odmítá?
To asi nesouvisí s aktivací toho článku, ale s dlouhodobější nespokojeností jak s vyjádřením generálního tajemníka, tak i s fungováním OSN z pohledu Izraele z hlediska řešení dlouhodobého izraelsko-palestinského konfliktu nebo vstupu do něj.
OSN má na hranicích Izraele dlouhodobě dvě mírové mise rozmístěné například v jižních hranicích části mezi Izraelem a Libanonem, na Golanských výšinách mezi Sýrií a Izraelem.
Z pohledu Izraele ale tyto mírové operace nebyly schopny zabránit tomu, aby tam vzniklo hnutí Hizballáh, se kterým má Izrael konfliktní potenciál.
Navíc, myslím, Izrael obecně nevnímá OSN historicky jako příliš důvěryhodné a po útocích ze 7. října je ještě senzitivnější na jakoukoli kritiku. Vnímá, že OSN nedostatečně odsuzuje kroky hnutí Hamás a terorismus a naopak explicitně kritizuje kroky izraelské strany.
Co se stane po aktivaci článku 99? Jaké procedurální kroky OSN podnikne?
Pokud správně sleduji zprávy, tak Spojené arabské emiráty už na základě volání generálního tajemníka představily draft rezoluce, která by skutečně usilovala o dlouhodobé humanitární příměří.
Konec omezování. Izrael povolí dodávky humanitární pomoci do Gazy v jakémkoliv množství
Číst článek
Není však příliš pravděpodobné, že se členové Rady bezpečnosti OSN na něčem takovém shodnou. Už v minulosti návrhy na podobnou rezoluci byly. Narážejí ale na právo veta, a to zejména Spojených států, a ty alternativně laděné rezoluce pak na veto Ruské federace, případně Číny.
Jaká je pravděpodobnost, že uvidíme v Palestině mírové mise OSN?
Z mého pohledu nulová, protože by to zase musela schválit Rada bezpečnosti OSN.
I kdyby to náhodou schválila, tak příspěvky vojáků do těchto misí jsou zatím dobrovolné a nedovedu si představit, které státy by chtěly vyslat vojáky do tohoto konfliktu.
