Ukrajině nedochází odvaha. Svět se stal nebezpečnějším, ale NATO silnějším, řekl Stoltenberg
Ukrajincům nedochází odvaha, ale dochází jim munice. Proto Ukrajina potřebuje ještě více podpory a potřebuje ji ihned, prohlásil ve čtvrtek v Bruselu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který zároveň zveřejnil výroční zprávu Severoatlantické aliance za rok 2023.
NATO má za sebou v loňském roce podle Stoltenberga velké množství úspěchů. Podařilo se posílit obranu celé aliance, více aliančních sil je nyní ve stavu připravenosti a členské státy navýšily své výdaje na obranu. „Svět se stal nebezpečnějším, ale NATO se stalo silnějším,“ prohlásil šéf aliance.
Ukrajina se připojí k NATO, není otázkou zda, ale kdy. Nesmíme ztrácet naději, vyzval Stoltenberg
Číst článek
Citoval rovněž nedávný průzkum veřejného mínění v zemích aliance, podle kterého je podpora NATO na obou stranách Atlantiku velmi silná. „Například v USA by jen třináct procent dotazovaných nyní hlasovalo proti vstupu země do aliance,“ uvedl Stoltenberg.
Stejně tak obyvatelé aliančních zemí ve velkém podporují Ukrajinu a její obranu proti ruské agresi. Tato podpora musí podle šéfa NATO pokračovat, protože každý výpadek v dodávkách má velké dopady na bojišti. „Bylo by historickou chybou nechat (ruského prezidenta Vladimira) Putina vyhrát,“ poznamenal generální tajemník aliance.
USA, Kanada i Evropa proto musí Ukrajince podporovat ještě mnohem více, zejména pokud jde o zbraně a munici. „Jde o otázku politické vůle učinit rozhodnutí,“ řekl na tiskové konferenci.
Česká muniční iniciativa pomůže zachránit celá města. Ukrajinci už nebudou muset náboji šetřit
Číst článek
Nadcházející ruské prezidentské volby, které budou od pátku do neděle, Stoltenberg nepokládá za svobodné a spravedlivé. Připomněl, že mnozí ruští opoziční politici jsou ve vězení, jsou pronásledováni nebo museli ze země uprchnout.
„Nikdo neočekává, že by volby do Kremlu přinesly nějakou změnu,“ dodal. Hlasování na okupovaných územích Ukrajiny je podle něj naprosto nelegální a v rozporu s mezinárodním právem.
Na letošek připadá 75. výročí založení Severoatlantické aliance. NATO si výročí připomene na summitu, který se uskuteční v červenci ve Washingtonu.
„V roce 2023 se naše aliance stala větší, silnější a schopnější. Finsko se stalo spojencem NATO a minulý týden jsme přivítali jako nového člena Švédsko. Na našem summitu ve Vilniusu v červenci 2023 si spojenci odsouhlasili robustní nové obranné plány podporované stovkami tisíc vojáků ve stavu vysoké připravenosti, který jsou připraveni bránit každý centimetr území NATO,“ zhodnotila aliance ve svém tiskovém prohlášení.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Dronové útoky
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci na čtvrtek zničilo čtrnáct ukrajinských bezpilotních letounů v Belgorodské a Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou. Úřady v Belgorodské oblasti během dne oznámily jednoho mrtvého a několik zraněných po ukrajinských útocích.
Ruské síly naopak vyslaly na Ukrajinu přes tři desítky dronů, které zasáhly civilní infrastrukturu, uvedly ve čtvrtek ukrajinské úřady.
Po ruském útoku na Kryvyj Rih zemřelo pět lidí, oznámily úřady. Rakety poškodily asi 400 bytů
Číst článek
„Minulou noc bylo zabráněno pokusům kyjevského režimu provést teroristické útoky pomocí leteckých dronů proti objektům na ruském území,“ citovala z prohlášení ruského ministerstva agentura AFP.
Celkem podle něj „bylo zachyceno a zničeno čtvrnáct dronů nad Belgorodskou oblastí (jedenáct) a Kurskou oblastí (tři)“. Útoky si podle ruských úřadů nevyžádaly žádné oběti ani vážné škody.
Protivzdušná obrana nad Belgorodem během čtvrtka sestřelila „deset vzdušných cílů“, uvedl oblastní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Následkům zranění podlehla žena, která se svým autem po explozi najela do příkopu. Ruskojazyčný server BBC upozornil, že původ výbuchu Gladkov nijak neupřesnil. Se zraněními jsou v nemocnici další tři lidé.
Ruská protiletecká obrana již v noci na středu sestřelila 58 ukrajinských dronů nad nejméně šesti oblastmi a nebývale vysokému počtu dronových náletů se Rusko bránilo i v noci na úterý a během dne, kdy bezpilotní letouny způsobily požár v rafinerii společnosti Lukoil v Novgorodské oblasti a v skladu pohonných hmot ve městě Orel.
Ruský dobrovolnický sbor ‚teroristů‘ spřádal plány na otravu vojáků. FSB zadržela čtyři lidi
Číst článek
Útoků dronů na ruské území přibylo v době vrcholících příprav na prezidentské volby, které se v Rusku uskuteční od pátku do neděle, poznamenala AFP. Očekává se, že prezident Vladimir Putin, který před dvěma roky zahájil ruskou agresi na Ukrajinu, v nich získá další šestileté funkční období.
Své bezpilotní letouny Rusko vysílá na Ukrajinu pravidelně už od podzimu 2022, kdy bylo podle serveru BBC poprvé zaznamenané použití dronů íránské výroby. Ukrajinské letectvo ve čtvrtek v prohlášení uvedlo, že protiletecká obrana sestřelila 22 z 36 ruských dronů.
Pět jich bylo sestřeleno nad Mykolajivskou oblastí na jihu a Dněpropetrovskou oblastí na jihovýchodě země. Zatím není jasné, kde dopadly nebo byly sestřeleny zbývající letouny.
Úřady města Sumy na severovýchodě Ukrajiny ve čtvrtek uvedly, že při záchranných pracích vyprostily ze sutin tamního domu zničeného při středečním ruském útoku další tělo. Počet obětí tak stoupl na tři.
