Francie dostala od sesazené vlády povolení vojensky zasáhnout, tvrdí plukovník nigerských povstalců

Nigerští pučisté tvrdí, že sesazená vláda schválila možný francouzský vojenský zásah v zemi. V nigerské státní televizi to prohlásil jeden z vůdců vojenského převratu, který minulou středu sesadil prozápadního prezidenta Mohammeda Bazouma. Případným vojenským zásahem pučistům hrozí i regionální sdružení západoafrických států ECOWAS.

Niamey/Paříž/Abuja Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„My obranné a bezpečnostní síly shromážděné v rámci CNSP jsme se rozhodly skoncovat s režimem, který znáte,“ uvedl v nigerské televizi jeden z velitelů Amadou Abdramane, který byl obklopen devíti dalšími vojáky v uniformách

„My obranné a bezpečnostní síly shromážděné v rámci CNSP jsme se rozhodly skoncovat s režimem, který znáte,“ uvedl v nigerské televizi jeden z velitelů Amadou Abdramane, který byl obklopen devíti dalšími vojáky v uniformách | Foto: ORTN | Zdroj: Reuters

Amadou Abdramane, jeden z vůdců skupiny, která svrhla demokraticky zvoleného prezidenta Mohammeda Bazouma, ohlásil možný francouzský vojenský zásah. V nigerské státní televizi řekl, že sesazená vláda v exilu schválila vojenskou intervenci Francie, která by měla vést osvobození svrženého prezidenta. 

Junta prohlášením zřejmě chtěla na svou stranu získat veřejné mínění, které v zemích Sahelu není příliš nakloněné vojenským akcím bývalého koloniálního vládce, tedy Francie.

sesazený nigerský prezident Mohammed Bazoum (ilustrační foto) | Zdroj: Reuters

Niger je bývalou francouzskou kolonií a Francie odtamtud dováží uran pro své jaderné elektrárny. Národní rada pro ochranu vlasti, jak si vojenské uskupení říká, v neděli 30. července vývoz uranu ukončila.

Francie Abdramaneova nařčení nepotvrdila, ani nevyvrátila. Francouzský prezident Emmanuel Macron však po demonstracích v Niamey, hlavním městě Nigeru, při kterých demonstrující zapálili dveře francouzské ambasády oznámil, že nebude tolerovat násilí vůči Francii a jejím zájmům.

„Každý, kdo zaútočí na francouzské občany, armádu, diplomaty nebo francouzské základny, se dočká okamžité a nekompromisní odvety.“

Elysejský palác rovněž informoval, že Francie podpoří „obnovení ústavního pořádku“, a „návrat svrženého prezidenta Bazouma“.

Podle agentury AP má Francie v Nigeru přibližně 1500 vojáků. Po převratech v sousedních zemích Burkině Faso a Mali právě do Nigeru Francie přesunula své regionální vojenské velení – odtud bojuje proti džihádistům napojeným na Al-Káidu a Islámský stát. Své základny pro boj s radikály tam mají i Spojené státy. 

„Prozatím není žádný evakuační plán z Nigeru, ale pokud to však bude nutné, dorazí posily,“ uvedla francouzská ministryně zahraničních věcí Catherine Colonna.

Západoafrický summit

V reakci na dění v Nigeru se v neděli v hlavním městě Nigérie Abuja uskutečnil summit afrického sdružení ECOWAS.

summit západoafrických lídrů v Nigérii | Foto: ECOWAS

Na tomto summitu afričtí lídři přijali zavedení sankcí, které zahrnují například uzavření hranic s Nigerem, zmrazení nigerských státních aktiv, blokování finančních transakcí, nebo zákaz představitelům režimu opustit Niger.

Dále sdružení vyzvalo k „obnovení ústavního pořádku, propuštění prezidenta Bazouma a jeho navrácení do prezidentské funkce“. 

Povstalecká skupina dostala týden na naplnění těchto požadavků, přičemž v opačném případě sdružení oznámilo, že použije „všechny nezbytné prostředky včetně použití síly“, k jejich dosažení.

Ze strany pučistů už zaznělo, že se jakékoli intervenci – africké nebo francouzské – budou bránit.

Zdeněk Novák, Filip Černota Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme