Česko si dnes připomíná 25. výročí členství v NATO | Zdroj: Reuters
Česko je už čtvrtstoletí součástí obranného deštníku. ‚Není NATO a my. My jsme NATO.‘
Česko se před 25 lety přimklo k Severoatlantické alianci a začalo se podílet na její kolektivní obraně. Vzešla z toho spousta výzev. Důstojníci se museli naučit anglicky, bylo potřeba změnit zákony. Některé domácí úkoly nejsou hotové dodnes, třeba přezbrojení. Co se během českého členství stalo? iROZHLAS.cz a Radiožurnál nabízí ohlédnutí za důležitými milníky i s hodnocením významných osobností.
Dovést Česko do NATO a definitivně ho tak ukotvit na Západě. K tomu směřovalo polistopadové snažení. Chtěl to také tehdejší prezident Václav Havel, který tento cíl akcentoval už na začátku 90. let minulého století. Země, která se v roce 1989 vymanila ze čtyřicetileté komunistické diktatury, si ale pozvánku do největší obranné Aliance na světě musela odpracovat.
Před centrálou NATO nově vlaje i švédská vlajka. Severoatlantická aliance oficiálně přivítala 32. člena
Číst článek
„Šlo o to, aby fungovala demokracie a tržní hospodářství, respektovala se lidská práva a byla veřejná kontrola armády. Ozbrojené síly spolu musí komunikovat, pokud to má být spojenectví. Takže všechny tyto věci se musely jednak vybudovat během 90. let, ale taky prokázat, že skutečně fungují,“ vysvětluje historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.
Změnou si neprošly pouze členské země, také NATO jako organizace se změnila. Zatímco na počátku nového tisíciletí se Aliance soustředila na boj s terorismem a dlouhé expediční operace, po anexi Krymu v roce 2014 znovu obrací pozornost ke starému kontinentu. A definitivní budíček přišel s ruskou invazí na Ukrajinu před více než dvěma lety.
Obrana není zadarmo
Česko, ale i další země a jejich politici si kvůli tomu poprvé pořádně uvědomili, že kolektivní obrana není zadarmo, a že je potřeba přidat ve všech směrech. Jeden za závazků, který vyplývá ze členství v NATO – vydávání dvou procent HDP na obranu – přestal být pouhou frází.
Řehka: Česko bude muset v budoucnu uvažovat o nějaké formě vojenské služby, armádě chybí zálohy
Číst článek
Ještě v roce 2014 jen tři země z tehdy 29 tento závazek plnily. V roce 2022 jich už bylo devět z 30 a letos jejich počet podle slov generálního tajemníka Jense Stoltenberga vzroste na 18 (z 31, respektive 32). Mezi tzv. vzorné členy by se mělo zařadit i Česko.
Kromě toho nabírá na tempu modernizace a politici i vojáci napříč Aliancí začínají jejím obyvatelům připomínat, že členství v „elitním klubu“ neznamená jen výhody, ale také povinnosti.
„Důležitost našeho vstupu do NATO se zvyšuje s dobou, která uplynula, ale zejména se změnami v evropské bezpečnostní situaci v posledních letech. Ve srovnání s minulostí, třeba se 30. lety minulého století nebo s rokem 1968, je důležitost spolehlivých spojenců klíčová a NATO zjevně takovým spojencem je,“ shrnuje historik Tomek.
První postkomunistické státy Česko, Polsko a Maďarsko se staly součástí Severoatlantické aliance přesně před čtvrt stoletím. iROZHLAS.cz a Radiožurnál nabízí ohlédnutí za klíčovými milníky.
-
Nejen že bylo po listopadu 1989 potřeba nastavit nové fungování demokratického režimu a transformovat ekonomiku, jakýmkoliv úvahám o připojení se k NATO bránil fakt, že na území tehdejšího Československa pořád byli sovětští vojáci. Poslední z nich odešel z českého území v červnu 1991. K definitivnímu rozpuštění Varšavské smlouvy došlo v Praze 1. července téhož roku.
-
Česko, Polsko a Maďarsko dostaly oficiální pozvánku do NATO na červencovém summitu v Madridu v roce 1997.
-
„Členství nám dává naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována jakémukoli agresorovi, a zároveň vyjadřuje jasné odhodlání spoluodpovídat za svobodu národů, lidská práva, demokratické hodnoty a mír na našem kontinentě,“ pronesl 26. února 1999 při podpisu přístupového protokolu o vstupu ČR do NATO první český prezident.
-
Prezident Václav Havel podepsal 26.února 1999 v Trůnním sále Pražského hradu listiny o přístupu České republiky k NATO. -
12. března 1999 se Česko, Polsko a Maďarsko jakožto první tři postkomunistické státy staly členy Severoatlantické aliance. Během slavnostního ceremoniálu ministři zahraničí předali listiny do rukou ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové.
-
„Musíme se chránit před hrozbou. Je možné, že ti, kteří nikdy nepoznali tyranii, mají pocit, že nepřítel neexistuje. Někteří si myslí, že tyto hrozby už nejsou významné, a nemusí jim záležet na osudu střední Evropy tak jako jejich předchůdcům. Nikdy nesmíme být samolibí a předstírat, že totalita už je daleko,” řekla někdejší americká velvyslankyně při OSN a ministryně zahraničních věcí v letech 1997–2001.
-
V době, kdy trojlístek středoevropských zemí slavil triumf své zahraniční politiky, zároveň vrcholila krize v Kosovu. Dva týdny poté Aliance zahájila letecké bombardování srbských cílů na území Černé Hory a Srbska, aby přinutila vládu Slobodana Miloševiće skončit s násilím proti kosovským Albáncům. Česko se bombardování neúčastnilo, ale povolilo přesuny aliančních jednotek přes své území a vyslalo do Albánie polní nemocnici. Letecké útoky NATO na vojenské cíle v Jugoslávii za vládu odsouhlasil její tehdejší předseda Miloš Zeman.
-
„Z vojenského hlediska bylo nejdůležitějším momentem našeho členství začlenění naší armády do NATO a její transformace na armádu západního stylu. Významná byla a je naše schopnost dosáhnout politického konsenzu o podílu ČR na řešení krizí (Balkán, Afghánistán, Střední východ) a významné bylo také působení armády v těchto misích. Ač naše jednotlivé politické reprezentace měly rozdílné názory na řadu věcí, v základních otázkách našeho působení v NATO vždy našly společné řešení, což znamenalo, že se ČR vyhnula mnohým ‚turbulencím‘,“ komentoval pro iROZHLAS.cz náčelník generálního štábu v době vstupu ČR do NATO.
-
Poprvé a zatím naposledy ve více než sedm desetiletí dlouhé historii Aliance byl článek 5 aktivován po útocích teroristické organizace na Spojené státy na podzim 2001. Tento bod Washingtonské smlouvy říká, že útok na jednoho člena je považovaný za útok na všechny. Následovala invaze do Afghánistánu, který poskytoval útočiště Al-Káidě. Šlo o koalici států vedenou právě USA.
-
„Co považuji za nejzásadnější událost za dobu českého členství v NATO? Bezpochyby je to den našeho vstupu do Severoatlantické aliance, a to 12. březen 1999. Naše země se před 25 lety stala 17. členem nejsilnější obranné aliance v dějinách. Dnes NATO čítá skoro dvojnásobek členů, včetně Švédska. Pro nás členství není pouze pasivní výhoda, ale také závazek. Jsem proto hrdá, že k letošnímu výročí vstupu jsme si dali dárek v podobě naplnění slibu obranných výdajů ve výši dvou procent HDP. Děkuji všem, kteří tento cíl podpořili a podporují. Děláme to zejména kvůli sobě a naší obranyschopnosti. Každý den, hlavně v posledních dvou letech nesmyslné ruské agrese Vladimira Putina, se ukazuje, že patřit do tohoto klubu je správná věc a že Aliance nejenom stmeluje, ale má smysl být jejím členem,“ popsala své dojmy z výročí ministryně obrany.
-
Boj proti terorismu a zároveň pomoc s budováním této země zaměstnával členské státy Aliance a jejich armády posledních 20 let. Česko se k mezinárodní vojenské koalici připojilo v roce 2002, konkrétně vyslalo vojenské zdravotníky, později i příslušníky speciálních sil, pyrotechniky a další.
-
„Od roku 1999 se toho stalo opravdu hodně, počínaje Kosovem přes teroristické útoky 11. září a následné vyhlášení čl. 5 na podporu USA. Za mne je nejdůležitějším dnem 24. 2. 2022, kdy ruská agrese vrátila do Evropy válku. Je to potvrzení nutnosti kolektivní obrany i základního úkolu, kterým je případného útočníka od jeho záměrů odstrašit. Aliance je v tom dobrá již 75 let. ČR letos oslaví již 25 let v NATO, kam jsme vstoupili již v první vlně rozšíření a naším nejvýznamnějším počinem bude letos naplnění závazku investovat dvě procenta HDP do vlastní obrany,“ sdělil pro iROZHLAS.cz současný velvyslanec při Severoatlantické alianci.
-
V listopadu 2002 se uskutečnil první alianční summit v zemi bývalého východního bloku – v Česku. Pozvánku k zahájení vstupních rozhovorů s Aliancí tehdy dostalo rovnou sedm zemí: Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.
-
Americký prezident George W. Bush se zdraví s českými veterány z Kuvajtu a Afghánistánu na letišti před odletem ze summitu NATO v Praze. -
„Za nejzásadnĕjší událost považuji summit NATO v Praze v listopadu 2002. Krátce po našem vstupu byl kombinací všeho, co je základem trvajícího úspěchu NATO do dnešní doby – spojenectví, jednoty, adaptace, otevřených dveří,“ bilancuje české členství v Alianci diplomat. V centrále působil jako vedoucí politické sekce české delegace a nyní se chystá na velvyslanecký post tamtéž.
-
V roce 2015 se současný prezident Petr Pavel jakožto první Čech stal předsedou vojenského výboru NATO, zároveň byl prvním občanem v této funkci, který pocházel ze země bývalého východního bloku. Předseda vojenského výboru je po generálním tajemníkovi Aliance druhou nejvyšší funkcí. Během tří let na postu řešil třeba pokračující angažmá spojenců v Afghánistánu, hrozbu Islámského státu nebo úkoly, které vyplývaly ze summitu ve Walesu v roce 2014.
-
Prezident Petr Pavel v době, kdy stál v čele Vojenského výboru NATO. -
Záhy po ruské invazi na Ukrajinu se Severoatlantická aliance rozhodla ještě více posílit své východní křídlo a k již existujícím bojovým uskupením v Pobaltí a Polsku přibyly další čtyři. Výstavbu a vedení battlegroupu na Slovensku, přibližně o velikosti 1100 vojáků, dostalo v březnu 2022 na starost Česko.
-
Loni podepsaly USA a Česko smlouvu o obranné spolupráci (DCA), která upravuje především právní postavení příslušníků ozbrojených sil USA, pokud by pobývali v Česku. NATO totiž stojí na přítomnosti amerických vojáků v Evropě, nikoliv evropských v USA.
-
„Severoatlantická aliance je historicky nejúspěšnější obranná aliance a je zároveň nejsilnější obranná aliance. Chrání zhruba jednu miliardu lidí a je i ekonomicky silná, součet členských států dává dohromady zhruba 50 procent celosvětového HDP. Česko je v bezprecedentně dobré situaci, kdy jsme obklopeni přáteli, většinou spojenci v NATO. Nebenefituje z toho jen armáda, že máme silnější obranu, ale díky tomu žijeme v prosperitě, ve které žijeme, protože je to i o bezpečí, je to o směrování na Západ. Členství nám přineslo blahobyt, protože blahobyt není bez bezpečí, přineslo nám taky to, že máme větší váhu na mezinárodním poli. Armádu to změnilo naprosto od základu – mentalitou, standardy, modernizací. Ale je potřeba říct, že nejsme my a NATO, které nám přijde pomoct. My jsme NATO,“ zdůraznil náčelník generálního štábu české armády.
-
Vojáci Hradní stráže na základně v Kábulu na snímku z 12. prosince 2018.
Související témata: NATO, Česko, Evropa, Severoatlantická aliance, obrana, armáda
