Outsider, který zaskočil propagandistickou mašinérii Fideszu. Márki-Zay chce sesadit Orbána
Už dvakrát se mu podařilo zvítězit, i když tomu věřil jen málokdo. Poprvé se tak stalo v roce 2018, kdy vyhrál volby v baště maďarské vládní strany Fidesz, podruhé pak zvrátil očekávání loni na podzim, když se stal lídrem opoziční fronty. Nejnapínavější souboj ale Pétera Márki-Zaye čeká až v dubnu, kdy se ve volbách postaví Viktoru Orbánovi. Jeho šance ukončit 12letou vládu Fideszu přitom nejsou zanedbatelné. Proč je Márki-Zay pro Orbána hrozbou?
Umírněně konzervativní ekonom není členem žádné ze zavedených maďarských stran a jeho politické zkušenosti za těmi Orbánovými silně pokulhávají, přesto Péter Márki-Zay věří, že dokáže současného maďarského premiéra porazit. Netají se přitom tím, že Fidesz v minulosti sám volil, v roce 2010 ale s podporou strany skoncoval.
‚Apokalyptické predikce‘ pro Bidena, možné sesazení Orbána či Bolsonara. Jaké volby sledovat v roce 2022?
Číst článek
„Prostě mě čím dál víc rozčiloval jejich populismus a zrada západních hodnot… Orbán se změnil, ne já,“ cituje jeho dřívější slova britský deník The Guardian.
Britský list zároveň připomíná i další prohlášení Márki-Zaye, kterými se snažil od Orbána odlišit a přilákat na svou stranu konzervativní voliče a upozornit, že na rozdíl od současného maďarského premiéra je právě on tím „pravým“ křesťanem. „Orbán byl ještě v komunistickém mládežnickém hnutí, když jsem za komunistů chodil každou neděli do kostela,“ uvedl na konto svého politického soka, se kterým se v dubnu utká v parlamentních volbách.
V nich Márki-Zay kandiduje coby nezávislý s podporou šesti maďarských opozičních stran. Po letech váhání a vzájemných neshod se jim podařilo utvořit velmi odvážný politický projekt, který má být protiváhou schopnou porazit vládní Fidesz. S tímto cílem v Maďarsku vznikla sjednocená opoziční fronta, která spojuje nejrůznější politické strany a hnutí od zelených, přes socialisty, liberály až po krajně pravicový Jobbik.
Na první pohled velice nesourodý svazek šesti opozičních stran, do jehož čela byl zvolen právě Péter Márki-Zay, přitom není bez šance a skutečně představuje první politickou sílu schopnou porazit Viktora Orbána. Myslí si to i maďarský analytik Patrik Szicherle z think-tanku Political Capital v Budapešti.
„Je to poprvé od roku 2010, kdy mají politické síly stojící proti Fideszu šanci vyhrát parlamentní volby. Ve volbách v letech 2010, 2014 a 2018 byla opozice roztříštěná a stejně jako soupeřila s Fideszem, soutěžila i mezi sebou. I když opoziční strany dohromady získaly stejně nebo dokonce víc hlasů než Fidesz, nedokázaly hlasy přeměnit na mandáty, a to kvůli podobě maďarského volebního systému. V roce 2022, kdy velké opoziční strany postaví společnou kandidátku, tomu ale bude jinak. To dává opozici a Péterovi Márki-Zayovi šanci,“ říká Szicherle pro iROZHLAS.cz.
Kdo je Márki-Zay?
Jak upozorňuje zpravodajský server Euronews, vstup vystudovaného ekonoma a elektroinženýra do politiky byl pro mnohé překvapivý, nečekaný krok se mu ale vyplatil. Otec sedmi dětí, který žil pět let v Kanadě a Spojených státech, kde pracoval pro firmu vyrábějící autodíly, si svůj první politický úspěch připsal v roce 2018.
Politolog: Voliči populistů jsou rozhořčení, ze své situace viní elity a volí spíš srdcem než rozumem
Číst článek
Navzdory očekávání tehdy zvítězil v obecních volbách v domovském východomaďarském městě Hódmezövásárhely, které do té doby bylo baštou Orbánovy strany. Přesto se mu podařilo kandidáta Fideszu porazit a stal se tamním starostou.
„Vítězství ve volbách ve městě Hódmezövásárhely bylo klíčem k jeho politické kariéře. Poprvé tak mohl ukázat, že jednotná opozice může být pro Fidesz výzvou i v regionech, kde vládnoucí strana po desetiletí dominovala,“ podotýká maďarský analytik.
Podruhé se stal Péter Márki-Zay nečekaným vítězem loni v říjnu, kdy vyhrál opoziční primárky a stal se lídrem sjednocené opoziční fronty. „Nikdo nečekal, že by levicové a centristické strany, které vedly opozici, mohly být vedeny outsiderem přicházejícím z pravicové část spektra,“ říká pro The Guardian maďarský politolog Róbert László.
Nečekal to ani Orbánův Fidesz, který se připravoval na vítězství některého z protikandidátů. O post volebního lídra opozice usiloval také liberální starosta Budapešti Gergely Karácsony, který ale ze souboje později odstoupil. Ve druhém kole primárek tak Márki-Zay soupeřil s představitelkou levice, europoslankyní Klárou Dobrevovou. Ta sice ovládla první kolo, hlasy voličů ale nakonec rozhodly o vítězství Márki-Zaye.
„Nyní vidíme, že je propagandistická mašinérie Fideszu zmatená… Márki-Zay nepředstavuje liberální inteligenci, zdá se být mnohem víc jako člen Fideszu,“ dodává László pro britský deník, podle kterého však hlavní sok Viktora Orbána balancuje na tenké hranici. Snaží se totiž přilákat rozčarované voliče Fideszu a zároveň si udržet přízeň městských levicových liberálů.
Viktor Orbán žádá voliče o finanční podporu kampaně Fideszu před parlamentními volbami. Zasílá jim dopisy s přiloženým šekem. Stejným způsobem se na ně obracel už v minulosti kvůli boji proti Sorosovi. @iROZHLAS.cz @Český rozhlas Plus @Radiožurnál
05:46 – 04. 01. 2022
Márki-Zay například podporuje značnou část tvrdé migrační politiky současné vlády, zároveň ale slíbil, že zruší „homofobní“ zákony namířené proti sexuálním menšinám. Právě v tomto směru se Márki-Zay snaží od Orbána vymezit možná nejdůrazněji. Ukazuje to i jeho nedávná návštěva v Bruselu.
V hlavním městě unijních institucí kromě jiného navštívil také ulici, kde byl před rokem přistižen Orbánův poslanec József Szájer při útěku ze sexuálních orgií, který se konal v rozporu s platnými protikoronavirovými opatřeními.
Návštěva místa proslulého skandálem Orbánova europoslance se tak pro Márki-Zaye stala „snadným politickým kapitálem“, díky kterému poukázal na pokrytectví vládního Fideszu a zároveň zdůraznil svůj závazek vůči dodržování práv LGBT komunity, píše v analýze britský deník.
Konzervativec, ale přijatelnější
Viktor Orbán a Péter Márki-Zay sice mají mnohé společné, spousta věcí je ale odlišuje. Podle analytičky Asociace pro mezinárodní otázky Pavlíny Janebové by Márki-Zay byl „pro spoustu partnerů v EU“ určitě přijatelnější volbou než současný maďarský premiér, který vede s Evropskou unií celu řadu sporů, ať už kvůli migraci nebo jeho politice vůči sexuálním menšinám.
Skandál Orbánova ‚nahého‘ europoslance jako ukázka pokrytectví Fideszu. Případ Szájera není ojedinělý
Číst článek
„Je to konzervativec, který je ale z demokratického úhlu pohledu mnohem přijatelnější než Orbán. Zdůrazňuje totiž význam vlády práva a demokracie,“ uvedla před nedávnem pro iROZHLAS.cz odbornice na maďarskou politiku.
Podobně ho vykresluje také Patrik Szicherle. Podle něj je Péter Márki-Zay liberálně-konzervativní politik, který mimo jiné pevně věří v odluku církve od státu.
„Z náboženských důvodů sice může být proti potratům, zároveň ale nebude proti tomu, aby je stát povolil. Také jeho hospodářská politika je poměrně liberální, což je v rozporu s většinou opozičních stran i preferencemi Maďarů. Jeho politické názory ale nejsou to, co ho činí populárním. Je to spíš fakt, že není součástí establishmentu, ani žádné politické strany. Využívá také svých marketingových zkušeností z USA a Kanady, kdy sám sebe prezentuje jako experta – někoho takového by Maďaři rádi viděli jako šéfa vlády,“ míní analytik.
Důvodů pro politické úspěchy starosty města Hódmezövásárhely je ale vícero. Sám Márki-Zay se snaží prezentovat jako někdo, kdo je přijatelnou volbou pro konzervativní i levicové voliče. Například výkonný ředitel maďarského think-tanku Political Capital Péter Krekó přitom tvrdí, že mu tato strategie skutečně může přitáhnout velkou pozornost, která se může proměnit také v podporu ve volbách.
„V některých ohledech lze Pétera Márki-Zaye přirovnat k (bývalému americkému prezidentovi) Donaldu Trumpovi: je to nestraník, který říká nové a překvapivé věci, který přišel odnikud a jde proti konvenční politické logice,“ říká Krekó pro server Euronews.
Napínavé volby v Maďarsku
Do voleb v Maďarsku ještě zbývají necelé čtyři měsíce, není ale vyloučené, že dnes devětačtyřicetiletý Márki-Zay v květnu oslaví své padesáté narozeniny už jako nově zvolený maďarský premiér. K tomu ale vede ještě dlouhá cesta.
Politolog: Orbán budoval neliberální demokracii, ale proměnila se v systém, který není demokratický
Číst článek
„U aktivních opozičních voličů se Péter Márki-Zay skutečně ukázal být oblíbeným, jestli je silným politickým lídrem, se ale teprve ukáže. Klíčové bude, zda dokáže opoziční strany přimět k tomu, aby spolupracovaly a zahájily společnou kampaň. To se zatím neděje, zatímco Fidesz vede kampaň už několik měsíců,“ upozorňuje Szicherle.
Napínavý souboj naznačují předvolební průzkumy. V nich se podpora Fideszu a bloku šesti opozičních stran ukazuje jako víceméně vyrovnaná, seskupení sil pod taktovkou Márki-Zaye ale musí získat hlasů o něco víc.
„Opozice by ve skutečnosti musela získat o tři až pět procent víc, jen tak může dosáhnout na většinu mandátů. Fidesz navíc nalévá značné finanční prostředky do opatření, která mají zvednout náladu veřejnosti – mluvím například o osvobození od daně z příjmů pro osoby mladší 25 let nebo vrácení daně z příjmů pro rodiny. Opozice něco takového udělat nemůže,“ říká maďarský analytik.
Podle něj Viktor Orbán a vládní strana Fidesz těží také ze „silného mediálního impéria, které má v určitých částech trhu monopol“. Tím je například rozhlasové vysílání, ale také lokálně distribuované deníky. To současné maďarské vedení značně zvýhodňuje.
„Opozice vedená Péterem Márkim-Zayem tedy má jistou šanci, ale bude to velice namáhavý souboj. Zvlášť teď, když opoziční jednání o společném seznamu kandidátů váznou a opozice zatím udělala jen málo pro vedení společné kampaně,“ říká Szicherle, podle kterého se jednotliví členové opoziční fronty zaměřují spíše na vlastní politická témata.
Struktura prorostlá Fideszem
Šestici opozičních stran tak v následujících měsících čeká celá řada výzev. První z nich je už jen hluboké ideologické rozdělení opozičních stran, které podle očekávání povede k vzájemným konfliktům.
Analytik: Vztahy s Orbánem nás hážou do pytle se státy, které porušují zásady právního státu
Číst článek
Stejně tak je ale rozdělená i samotná maďarská společnost. Analytik think-tanku Political Capital proto odhaduje, že i kdyby opoziční blok dubnové volby vyhrál, politické napětí v Maďarsku se zmírní jen velmi nepatrně.
„Existence dvou hlavních politických bloků rozděluje elity i všeobecnou maďarskou populaci a v současné době se zdá, že z tohoto nevede cesta ven. Komunikace vlády by však byla obecně méně pobuřující než dnes a v zahraniční politice by jistě došlo k prozápadnímu a proevropskému obratu,“ popisuje maďarskou realitu v případě vítězství Pétera Márki-Zaye.
Vládnutí by opozičnímu bloku ovšem značně komplikovala i další skutečnost. Strana Fidesz totiž během svého působení pronikla hluboko do státních struktur, v řadě ohledů by tak kabinet pod vedením Márki-Zaye měl svázané ruce.
„Nová vláda by se musela vyrovnat s tím, že v čele institucionálního systému stojí věrní stoupenci Fideszu. Ti by vůči novému kabinetu razili většinou nepřátelský přístup – ať už jde o ústavní soud, státní zastupitelství, úřad pro sdělovací prostředky nebo prezidenta. Poradci Pétera Márkiho-Zaye proto pracují na možných cestách, jak snížit vliv Fideszu na institucionální systém, i když se mu nepodaří získat dvoutřetinovou většinu. To ale vyvolává otázky týkající se protiústavnosti, napětí v zemi by tak mohlo dále eskalovat,“ varuje Szicherle pro iROZHLAS.cz.
