Jóga je nejmocnější diplomatická síla Indie, ale i nástroj útlaku
Když se v roce 2014 chopila vlády v Indii strana BJP, jednou z jejích hlavních priorit se stala podpora jógy. Tento druh cvičení už dlouho patří k nejúspěšnějším vývozním artiklům indické kultury, vláda pod vedením premiéra Naréndry Módího se ale rozhodla udělat z jógy vlajkovou loď indické kulturní diplomacie. Jógu používá také k temnějším cílům: k prosazování vlastní šovinistické politiky na domácí půdě.
Krátce po nástupu do funkce indického premiéra se Naréndra Módí vypravil do New Yorku, aby na valném shromáždění OSN přednesl svůj projev. Vyhrazený čas se rozhodl využít právě k propagaci jógy a k vybudování centrálního pilíře své nové kulturní diplomacie. A uspěl.
Jak indický stát podporuje a zneužívá jógu? Jaká je historie moderní jógy a proč se indické soudy zabývají Pozdravem slunce? Poslechněte si Za obzorem Ondřeje Himmera v repríze
Drtivá většina všech zemí světa odsouhlasila vyhlášení 21. června za Mezinárodní den jógy. Právě kolem něj dnes Indie organizuje a podporuje obrovské množství veřejných akcí doma i ve světě.
Slouží k další propagaci jógy a zároveň také samotné Indie, která se tak staví do role země ztělesňující hlavní hodnoty spojované s jógou: míru, harmonie, duševní pohody i fyzické zdatnosti.
Tím indická vláda cíleně a systematicky posiluje svoji prestiž na mezinárodním poli – v diplomatickém žargonu by se řeklo, že zvyšuje svou soft power neboli měkkou sílu.
Soft power
Termín soft power zavedl někdejší americký ministr zahraničí Joseph Nye. Označuje schopnost některého z aktérů mezinárodní politiky přimět ostatní, aby udělali něco, co by normálně neudělali, a to nikoli pomocí hrozeb nebo donucování, ale pomocí určité přitažlivosti kulturních nebo politických hodnot, které tento aktér zastává nebo ztělesňuje. Je to tedy schopnost získat si sympatie nebo obdiv a těžit z nich určité výhody.
Za účelem dalšího posílení této pozice hned v prvním roce Módího vlády vzniklo dokonce samostatné ministerstvo, které má propagaci jógy na starosti a má k tomu k dispozici také patřičný rozpočet.
Indická vláda například vyvíjí jógové aplikace pro chytré telefony, opakovaně organizuje překonávání rekordů v počtu lidí cvičících najednou, nebo pracuje na rozvoji státní jógové akademie, která má do země přilákat ještě víc bohatých zájemců o jógu z ciziny.
Indičtí politici i diplomaté také pravidelně otevírají nová jógová centra všude po světě a rétoricky i finančně podporují nejrůznější učitele jógy i jógové školy a akademie.
Jóga jako hrozba
Rostoucí popularita jógy mezi samotnými Indy a nástup moderních technologií v posledních desetiletích umožnily vzestup charismatických svatých mužů.
Historie jógy
Součástí snahy o posílení jógy coby nejmocnější indické měkké síly je také šíření narativu o prastarých kořenech tohoto cvičení, které podle některých zdrojů sahají až pět tisíc let do minulosti. Skutečnost je ovšem taková, že jóga coby sestava fyzických cviků s duchovním nebo náboženským přesahem (tedy to, jak pojem jóga obvykle chápeme dnes) vzniká na konci 19. a v první polovině 20. století. Nemalý podíl při formování této jógy navíc měly západní vlivy přinesené do Indie Brity.
Tito moderní guruové, jako je třeba Sadhguru nebo Bábá Rámdév, dokážou přes internet nebo televizi oslovit desítky milionů lidí, kteří jsou ochotni je následovat. A to nejen v otázkách správného cvičení, zdravého životního stylu nebo duchovního rozvoje, ale často také v oblasti politických postojů.
Jóga se tak stala nejen zdrojem pohádkových příjmů pro populární učitele a jejich školy, ale také zdrojem moci. Světy politiky a náboženství tady úzce spolupracují: Indická náboženská pravice reprezentovaná stranou BJP do rozvoje jógy a dalších duchovních odvětví mocně investuje, vlivní guruové díky tomu získávají stále silnější postavení a svého vlivu mohou ve vhodnou chvíli využít k podpoře vybraných politiků, nebo k pohanění jejich odpůrců.
Ne všichni obyvatelé Indie ovšem na stále užší vztahy mezi indickou vládou a hinduistickými náboženskými učiteli i na státem řízenou podporu jógy hledí s pochopením.
Řeč přitom není jen o Indech, kteří v tom vidí hrozbu pro sekulární charakter země zakotvený v její ústavě.
Je jóga náboženství?
Ačkoliv sám premiér Módí ve zmiňovaném projevu na půdě OSN prezentoval jógu jako v zásadě nenáboženskou záležitost, kterou může praktikovat každý bez ohledu na své vyznání, vazby mezi jógou a různými podobami hinduismu jsou nesporné. Alespoň některé hinduistické náboženské symboly ostatně najdeme snad ve všech jógových centrech v Indii i na Západě. Například známý Pozdrav slunci (súrjanamaskár) je v striktním výkladu klaněním se bohu Slunce (Súrja) a jedná se tedy o úkon, který porušuje monoteistické principy křesťanství i islámu.
Mnoho zástupců indických náboženských menšin (zejména víc než 200 milionů indických muslimů) vnímá podporu jógy jako součást pro-hinduistické agendy současné vlády, tedy jako ohrožení svého postavení a svých práv.
Do indické politické, mediální i společenské debaty se například v posledních letech opakovaně vrací téma povinného cvičení jógy na školách, které vláda v různých podobách prosazuje. Řada muslimů to ale považuje za otevřený útok na své náboženství a za státem řízené nucení k modloslužbě.
Naposledy se tak stalo na začátku letošního roku, kdy vláda vyzvala školy, aby zajistily účast svých studentů i pedagogů na společném jógovém cvičení u příležitosti hinduistického svátku Makar sankránti.
Cílem bylo, aby se zapojilo víc než 10 milionů lidí. Proti se ale téměř okamžitě postavila řada muslimských politiků a organizací a kauza vyvolala další kolo vyostřených debat a vzájemných urážek, které dál polarizují indickou společnost.
Jóga, která má být slovy premiéra Módího cestou k míru a harmonii a která se stala vlajkovou lodí jeho kulturní diplomacie, se tak v samotné Indii opakovaně stává zdrojem ostrých sporů a vyvolává nevraživost mezi náboženskými komunitami. Přesněji řečeno, nikoli jóga samotná, ale způsob, jakým ji vláda podporuje a jakým nutí svoje občany k aktivní účasti na jógových cvičeních.
Minimálně po prvním kole sporů, které začaly už po prvních oficiálních oslavách Dne jógy, tedy v roce 2015, přitom premiéru Módímu musí být jasné, jak citlivé společenské a politické téma povinné cvičení jógy představuje. Přesto jeho vláda v této politice pokračuje, jak ukazuje zmiňovaný příklad ze začátku letošního roku.
Podezření a obavy indických menšin, že jóga je součástí šovinistické agendy současné vlády hinduistických nacionalistů, jsou tedy rozhodně na místě.
Jestli se chcete dozvědět víc o tom, proč se indické soudy musí zabývat známou sestavou jógových cviků nazývanou Pozdrav slunci, poslechněte si pořad Za obzorem. Hostem je indolog Zdeněk Štipl z Ústavu asijských studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Bháratíja Džanatá party
Bháratíja Džanatá party (BJP), Indická lidová strana, v současnosti ovládá většinu křesel v dolní komoře indického parlamentu. Jedná se o pravicově konzervativní stranu vycházející z ideologie hindutvy, kterou bychom mohli stručně popsat jako hinduistický nacionalismus. Zastánci hindutvy v různé míře spojují příslušnost k indickému národu a indické kultuře s příslušností k hinduismu. V extrémní šovinistické podobě pak považují náboženské menšiny a zejména indické muslimy za cizí prvek, který stojí mimo národ a není součástí Indie.
Vysoce postavení politici BJP měli v minulosti například přímý podíl na násilné demolici historické Báburovy mešity ve městě Ajódhja. Sám Naréndra Módí stál v čele vlády indického svazového státu Gudžarát v roce 2002, kdy v něm proběhly velké a organizované pogromy na muslimy se stovkami obětí. Podezření, že se jeho vláda na násilnostech přímo podílela, nebo jim úmyslně nechala volný průběh, nadlouho pošpinilo Módího pověst. Mimo jiné měl kvůli tomu až do roku 2014 zakázaný vstup do Spojených států.
