Politolog: Pro většinu voličů Le Penové je Putin okrajové téma ve srovnání s obranou vlastní identity
Do druhého kola francouzských prezidentských voleb stejně jako před pěti lety postoupili Emmanuel Macron a nacionalistická politička Marine Le Penová. Velkou neznámou ale tentokrát je, koho podpoří voliči kandidátů, kteří v prvním kole neuspěli. „Podíl hlasů voličů, kteří chtějí radikální změnu systému a mají velmi negativní názor na současného prezidenta, je dost vysoký,“ říká v Interview Plus na Českém rozhlasu Plus politolog Lukáš Macek.
Zároveň dodává, že ve Francii je u levicových a krajně levicových voličů hluboce zakořeněn odpor ke krajní pravici. Voliči levicového Jeana-Luca Mélenchona, který skončil třetí, tak buď zůstanou doma, anebo se sebezapřením dají svůj hlas Macronovi.
„Myslím si, že málo z nich se postaví za Le Penovou, ale před pěti lety bych si tím byl mnohem jistější. Míra odporu k Macronovi je v těchto kruzích velmi vysoká,“ upozorňuje politolog s tím, část se může rozhodnout, že „kopnou do mraveniště“ a uvidí, co by se stalo s krajně pravicovou prezidentkou.
Lukáš Macek, politolog z dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií
Mélenchon své voliče vyzval, aby Le Penové nedali ani jeden hlas, což lze ale chápat i jako výzvu, aby k volbám vůbec nešli, anebo do urny vhodili bílý lístek.
„Jejich nechuť k Macronovi se u některých voličů z tohoto tábora dostala až do poměrně iracionální roviny. Je to záležitost emocí. Myslím, že to hodně souvisí s hnutím žlutých vest a tím, jak proti protestům policie brutálně zasahovala,“ vysvětluje odborník dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií.
Macron v prvním kole získal více hlasů než před pěti lety, což je na úřadujícího prezidenta dobrý výsledek. Rezervoár hlasů od voličů umírněně levicových a pravicových kandidátů, tedy zejména socialistů a republikánů, je ale tentokrát nečekaně malý.
„Macron je lehkým favoritem, ale je to velmi otevřené,“ konstatuje Macek.
„Nechuť k Macronovi se u některých voličů dostala až do poměrně iracionální roviny. Je to záležitost emocí. Myslím, že to hodně souvisí s hnutím žlutých vest a tím, jak proti protestům policie brutálně zasahovala.“
Lukáš Macek
Obrat Le Penové
Le Penová podle něj otočila ve vztahu k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a vyjadřovala se vůči němu velmi kriticky. Zároveň ale podotýká, že její voliči mají priority nastavené jinak a válka na Ukrajině je pro ně spíše podružné téma.
Podobně je to u voličů Mélenchona. „Většina z nich asi nepovažuje za šťastné kamarádit se s Putinem, ale je to pro ně okrajové téma ve srovnání s imigrací, vnitřní bezpečností, s tématem obrany francouzské identity,“ doplňuje politolog.
Ze svého programu také Le Penové vyškrtla vystoupení z eurozóny a neusiluje ani o odchod z Evropské unie. Zdůrazňuje ale, že je třeba dosáhnout přenastavení v řadě oblastí, například zpochybňuje nadřazenost evropského práva nad právem národním.
Střet mezi odpůrci a zastánci Evropské unie podle Macka ve Francii probíhá spíše v obecné rovině – zda může evropská integrace a globalizace přinést něco pozitivního.
Národ nespokojenců
Za největší Macronův neúspěch politolog považuje to, že se mu nepodařilo sjednotit společnost. Extrémy naopak během jeho vlády dále posílily.
Poukazuje také na některé paradoxy, kdy jsou Francouzi podle průzkumů v řadě parametrů relativně spokojeni, a to i lidé, kteří jsou naladěni antisystémově. Jako příklad Macek uvádí vnímání toho, jak vláda přistoupila k pandemii koronaviru, kterou Macron řešil spíše jako levicový politik.
„Sami Francouzi vám řeknou, že Francouz je definován jako člověk, který si pořád stěžuje a nikdy není spokojen.“
Lukáš Macek
„Ale navzdory tomu vám potom tito lidé řeknou, že všechno je špatně a že jsou nespokojeni. Nerad mluvím o mentalitě národa, protože to je strašné zobecnění, ale sami Francouzi vám řeknou, že Francouz je definován jako člověk, který si pořád stěžuje a nikdy není spokojen,“ přibližuje.
Mezi Francouzi prý také panuje silný pocit toho, že se na úrovni sociálních tříd propadají stále níž. „Velká většina Francouzů má pocit, že skutečně příští generace na to na tom budou hůř než ty předchozí,“ uzavírá Macek.
