‚Třetí kolo prezidentských voleb‘.
Francouzi volí nové poslance a Macronovi hrozí, že ztratí většinu

Obměna Národního shromáždění. Koná se každých pět let a vždy po prezidentských volbách. Tradičně si zvolená hlava státu potvrzuje a posiluje pozici, letos tomu ale může být jinak. Nejsilnější dvě uskupení představuje tým za prezidentem Emmanuelem Macronem, který vyzývá sjednocená levice v čele s Jeanem-Lucem Mélenchonem. Jaké jsou mechanismy voleb? Co by znamenala kohabitace? Server iROZHLAS.cz odpovídá na klíčové otázky k pochopení francouzských voleb.

Jak parlamentní volby fungují?

Téměř 49 milionů registrovaných voličů bude vybírat své zástupce do dolní komory francouzského parlamentu. První kolo začíná v neděli v 8.00 a skončí o dvanáct hodin později. Následovat ho bude rozhodující druhé kolo za týden.

Kandidáti se volí na místní úrovni ve volebních obvodech. Těch je celkem 577, včetně 11 zámořských - a přesně o tolik křesel se soupeří. Volí se konkrétní osoba, nikoliv strana nebo koalice. O post poslance má zájem 6 293 uchazečů, na jedno volené místo tak připadá zhruba 11 kandidátů. Podle propočtů listu Le Monde 1 734 z nich už zastává nějakou volenou funkci, ať už na místní, národní nebo evropské úrovni.

Aby bylo možné jednoznačně určit vítěze, musí projít dvoukolovým systémem. Bez něho se obejde pouze ten kandidát, který získá v prvním kole 50 procent odevzdaných hlasů, jež představují alespoň 25 procent registrovaných voličů. To se nicméně třeba v roce 2017 podařilo pouze čtyřem poslancům.

Častější je tak konání druhého kola, do nějž se dostane kandidát, který překoná minimální hranici 12, 5 procenta. Běžně do něj tak postupují dva kandidáti, nicméně mohou proti sobě stanout i tři - tomu se pak ve francouzském prostředí říká triangl. Poslancem se stává pak ten, kdo získá ve druhém kole nejvíce. Pokud by nastala situace shodných procent, křeslo získá starší kandidát, doplnil server France24.

Parlamentní volby ve Francii mají být těsné: zkomplikuje socialista Mélenchon Macronovi vládu?

Číst článek

Systém proti kohabitaci

Na celostátní úrovni je cílem politických stran získat absolutní většinu reprezentující 289 poslanců. Pak se nemusí utvářet vládní koalice a může politická skupina vládnout sama, nemusí shánět hlasy pro podporu zákonů.

Francouze čekají další dvě volební neděle, které navíc přichází krátce po sobě. Odrazit by se to mohlo na volební účasti, která by mohla být extrémně nízká. Ipsos například předpokládá zájem 44 až 48 procent obyvatel. Při prvním kole před pěti lety byla účast téměř 49procentní.

Tento systém však nebyl platný vždy. Krátká časová prodleva mezi prezidentskými a parlamentními volbami se zavedla až v roce 2002, od té doby však klesá právě zájem občanů. Motivací pro ústavní změnu byla snaha předejít tzv. kohabitaci.

Jaká jsou uskupení a kdo stojí v čele?

Přední pozice v průzkumech a také těsný rozdíl v procentech podpory mají dva hlavní bloky. Jeden z nich představuje skupina za současným prezidentem Emmanuelem Macronem, která do voleb vstupuje s příznačným názvem Společně (Ensemble) a sloganem: S vámi. Zastřešuje spolupráci několika stran - Republiky v pohybu, MoDem a Horizons.

V plánu mají pokračovat v současném stylu a v koordinaci s prezidentem prosazovat nastolenou agendu. Jasno je také v tom, kdo by se ujal jakého resortu - posty ve vládě by měly zůstat nezměněné od květnové výměny. Premiérkou by tedy měla setrvat Élisabeth Borneová.

Podle francouzské tradice ale úřadující ministr, který se uchází o volenou funkci a prohraje, musí odstoupit z vlády. Zároveň člen kabinetu není součástí Národního shromáždění, má za sebe ve sněmovně náhradníka.

Jako hlavní alternativa vůči prezidentské většině se prezentuje Nová ekologická a sociální lidová unie (NUPES) - koalice sdružující Nepoddajnou Francii, Ekology a Zelené, Socialistickou stranu a Komunisty.

Ve Francii poprvé po dvaceti letech stávkovali diplomaté, nelíbí se jim Macronova nová reforma

Číst článek

Prezentují se společných programem a zároveň shodou na tom, že jejich kandidátem na premiéra je Jean-Luc Mélenchon. Neobhajuje proto ani post poslance. Projekt levicové aliance obsahuje návrhy na odchod do důchodu v 60 letech nebo zvýšení minimální mzdy.

Mimo hlavní proud zůstávají pro tyto volby vyloženě pravicové strany. Dle posledních průzkumů by se na pomyslném třetím místě umístili Republikáni, kteří přes propad v prezidentských volbách, ve kterých jejich kandidátka Valéry Pécresseová nezískala ani pět procent hlasů a strana tak přišla o finanční podporu, mají stále silné zastoupení v některých regionech.

Pokud by koalice Společně nezískala absolutní většinu, nabízeli by se právě oni jako volba pro spolupráci v Národním shromáždění, nicméně republikánský lídr Christian Jacob tuto možnost na konci dubna vylučoval.

Kde zůstala krajní pravice?

Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové je na dobré cestě k historickému výsledku v prvním kole parlamentních voleb. Podle předpokladů strana získá zhruba pětinu odevzdaných hlasů, což by byl značný posun ve srovnání s méně než 14 procenty v letech 2017 a 2012, kdy byla známá ještě jako Národní fronta.

Zajistit si křesla je však pro ně náročné. Hlavně proto, že jejich kandidáti se v prvním kole často dostanou na třetí místo a kvůli pravidlu 12,5 procenta je málo jejich zástupců, kteří se dostanou do druhého kola, natož aby ho vyhráli.

V podobné situaci je také Znovubytí dřívějšího prezidentského kandidáta Érica Zémmoura. Strana nedokázala spojit síly s krajní pravicí Le Penové a nemůže doufat v lepší než sedmiprocentní výsledek v prvním kole nedělních voleb. Poslanecká křesla by mohla získat přibližně čtveřice kandidátů, včetně bývalého novináře Zémmoura.

Kromě zavedených a pro zahraniční pozorovatele známých stran kandiduje v parlamentních volbách také například Strana pro ochranu zvířat. Její představitelé v předvolebním klipu vyzývali Francouze: Nevolte pro mě, volte pro zvířata.

Co když Macron nezíská většinu?

Půjde do vedení levice a premiérem bude Mélenchon. Pro Macrona by to byl ten nejhorší scénář, který byl ještě několik týdnů zpátky nemyslitelný, zhodnotil web France Info.

Koalice podporující současného prezidenta nemusí získat většinu – tedy 289 poslanců – podle vícero průzkumů.  Harris odhaduje nejnižší hranici získaných mandátů na 285,  Ipsos jde ještě níž na 260 a  Ifop tuší nejméně 250 mandátů. Všechny průzkumy však operují v rozmezí, kde skupině Společně předpokládají maximální hranici dosažených křesel v průměru o třicet více. .

Prezidentovo okolí nicméně průzkumy neznepokojují, aspoň podle mediálních vyjádření. „Francouzi dají prezidentovi většinu, nepodceňuji dynamiku NUPES, ale prognózy mi připadají zcela iluzorní,“ řekl Victor Albrecht, kandidát strany Republika v pohybu.

„Průzkumy zastírají osobnost kandidátů a zapomínají na to, že velká část poslanců En marche pracovala v terénu a je poznaná občany,“ poznamenala Anne-Laure Cattelotová, kandidátka na znovuzvolení.

V případě obhajoby pouze relativní většiny v Národním shromáždění by příznivci hlavy státu byli nuceni najít opoziční poslance, kteří by byli připraveni hlasovat pro návrhy jejich zákonů. Což by znamenalo více kompromisů a možné přehodnocení vládních priorit.

Taková situace už ve Francii nastala v roce 1988. „Vláda Michela Rocarda nezískala v parlamentních volbách absolutní většinu a vládla s přispěním levice či pravice. To vedlo k rozšíření vlády a k jednáním. Ne k zablokování,“ vysvětlil politolog Pascal Perrineau.

Francouzský premiér Jean Castex rezignoval. Vládu nově povede Élisabeth Borneová

Číst článek

Podle experta na ústavní právo Jeana-Philippa Derosiera je nicméně riskantní kopírovat precedent na současnou situaci. Existuje podle něj reálné riziko, že se případná Macronova většina dostane do patové situace.

Proč by se o volby mělo zajímat zahraničí?

Především kvůli politické stabilitě. Změna vedení by značně omezila schvalování zákonů, což by mohlo mít dopady na celou Evropskou unii, kde Francie představuje vůdčí sílu, poznamenalo Politico.

Naopak v případě většiny pro NUPES by nastala změna nálad přinejmenším v parlamentu. Mélenchon v pozici premiéra plánuje „neposlouchat“ pravidla EU, přestože by se tak dělo v případě měkčího postoje, než jaký zaujímal v minulosti.

Dosáhnout stávajících zákonů vytvořených vládou za Macrona, stejně jako prosadit novou legislativu, nemusí být za slabší prezidentské aliance tak jednoduché, zejména u kontroverzních reforem, kterými jsou například důchody.

Z dlouhodobého hlediska nastane v zemi galského kohouta demografický posun. V současné době bude podpora francouzské centristické politiky nahrazena více levicově-pravým rozdělením, což se pravděpodobně promítne v podpoře jasně vyhraněných uskupení.

Anna Urbanová

Související témata: Francie, francouzské parlamentní volby, francouzské volby, Volby 2022, NUPES, Emmanuel Macron, Jean-Luc Mélenchon, Élisabeth Borneová, Národní shromáždění, Marine Le Penová, Telegram Feed