Francie se chystá na další volby. O hlasy voličů se utká Macronova Renesance, radikální pravice i žluté vesty
Přesně měsíc zbývá do prvního kola parlamentních voleb ve Francii. Sotva politici ukončili kampaň po prezidentských volbách, už se připravují na další hlasování. Promluvit by do něj chtěli i zástupci protestního hnutí žlutých vest, kteří před čtyřmi lety ve stotisícových davech protestovali proti vládě a zdražování. Zatímco některé žluté vesty stále demonstrují v ulicích, jiné se staly významnými figurami opozice.
Stovky tisíc lidí ve žlutých vestách před čtyřmi lety po celé Francii demonstrovaly proti vládě a zdražování. Někteří z nich protestovat nepřestali. Nesouhlasí se znovuzvolením prezidenta Emmanuela Macrona a věří, že by alespoň částečnou změnu politiky mohly přinést červnové parlamentní volby. Jiní představitelé protestního hnutí vyměnili žluté vesty za obleky a připojili se k opozičním politickým stranám.
Jean-Baptiste pracuje jako noční hlídač v pařížském hotelu. Na demonstrace nepřestal chodit. O nově zvoleném prezidentovi Emmanuelu Macronovi mluví jako o hanebném politikovi, kvůli kterému Francouzi žili pět let v bídě. Z jeho pohledu se v následujících měsících pravděpodobně nic nezmění.
Podle průzkumu agentury Harris interactive by Macronova koalice složená ze tří stran a pojmenovaná Renesance mohla po červnových parlamentních volbách získat až 370 mandátů z více než 570 možných.
„Upřímně se bojím, že to Macron bude mít až příliš jednoduché. Ještě je tady naděje, že v červnových parlamentních volbách uspěje Jean-Luc Mélenchon a že levicový blok bude mít dost poslanců, aby upozadil Macronovu stranu a jeho koalici. Bude to velmi obtížné, ale moc bychom si to přáli.“
OBRAZEM: Rovné příležitosti a silnější Francie. Macron na inauguračním ceremoniálu nastínil své priority
Číst článek
Jean-Baptiste v prvním kole dubnových prezidentských voleb hlasoval pro krajně levicového prezidentského kandidáta Jeana-Luca Mélenchona, který nakonec skončil třetí. Při druhém kole, které nabídlo stejný duel jako před pěti lety, nehlasoval a zůstal doma:
„Už v roce 2017 jsem nešel k volbám. Pro mě jsou Macron a Le Penová úplně stejní. Macron zosobňuje oligarchický fašismus pro bohaté a Le Penová zase představuje lidový fašismus pro chudé.“
Nejednotné hnutí
Protestní hnutí žlutých vest nikdy nemělo jednotného lídra ani nepatřilo do stejného ideologického proudu. Zatímco Jean-Baptiste podporuje krajní levici, jeden z bývalých mluvčích žlutých vest, Benjamin Cauchy, se připojil ke krajně pravicové straně „Znovudobytí“ komentátora Érica Zemmoura.
Benjamin Cauchy v březnu vystoupil na Zemmourově mítinku na pařížském Trocadéru před Eiffelovou věží, na kterém se shromáždily desítky tisíc lidí včetně dalších představitelů žlutých vest. Teď je politickým poradcem Érica Zemmoura a soustředí se na parlamentní volby.
„Chtěli bychom v novém Národním shromáždění mít vlastní poslanecký klub, mít v něm tak 15 poslanců. Mezi našimi kandidáty jsou zkušení regionální politici, kteří už dříve ve volbách za jiné strany zvítězili. Na rozdíl od našich soupeřů si můžeme dovolit pohrát. Národní sdružení mělo dluh 24 milionů eur. Republikáni jsou taky zadlužení. My máme prostředky. Můžeme plánovat budoucnost. V roce 2024 budou evropské volby a další hlasování nás čeká v letech 2026 a 2027. Mezitím budeme nabírat nové lidi a vzdělávat je,“ říká Benjamin Cauchy.
Na rozdíl od levicových stran, které se před parlamentními volbami spojily ve čtyřblok, krajní pravice podobnou koalici vytvořit nedokázala.
„Je to velká škoda. Naše strana Znovudobytí by společně s Národním sdružením mohla podle různých průzkumů ve volbách získat 150 až 200 mandátů. Národní sdružení nás chce ale zlikvidovat. Jde o osobní pomstu těm, kteří tuto stranu opustili a přidali se k nám,“ míní Benjamin Cauchy.
Z krajně pravicového Národního sdružení k Zemmourovi odešla například neteř prezidentské kandidátky Marine Le Penové, Marion Maréchalová, která se před lety zbavila příjmení Le Penová.
‚Lidé dali jasně najevo, že jsou Francouzi a Evropané zároveň.‘ Macronovi příznivci slavili na Martově poli
Číst článek
V následujících parlamentních volbách sice nakonec za Zemmourovo uskupení kandidovat nebude, ale nadále se bude podílet na budování strany. Pokud by v červových parlamentních volbách Zemmourova partaj uspěla, tak by v mezinárodní politice podpořila suverenitu Ukrajiny. Strana je ale proti jakémukoliv začlenění Ukrajiny do NATO.
Lídr strany Eric Zemmour se v minulosti netajil obdivem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle jeho politického poradce Benjamina Cauchyho Zemmour v posledních měsících přehodnotil své postoje k Putinovi podobně, jako to prý udělal současný francouzský prezident.
Zrovna jako Macron
„Nikdo nevyčítá Emmanuelu Macronovi, že v roce 2019 přijal v pevnosti Brégancon ruského prezidenta Vladimira Putina. V té době to byl významný mezinárodní lídr z důležité a silné země. Udržoval kontakty v Evropské unii i v Číně. Bylo důležité s ním mluvit. Dneska je to válečný štváč a vrah. Měníme naše postoje stejně, jako je mění Macron,“ vysvětluje svůj pohled Cauchy.
Zemmourův politický poradce podporuje Macronovu snahu udržovat s Putinem kontakt. Podle něj je to jeden ze způsobů, jak zabránit rozšíření války dál do Evropy.
„Nejlepší diplomatickou zbraní, kterou bychom mohli Putinovi dát, je, že bychom s ním přestali mluvit. Mohl by to využít k viktimizaci a k manipulaci ruského veřejného mínění. Putin nebude naší obětí. Zůstává člověkem, se kterým musíme komunikovat, protože může rozhodovat o míru, na který všichni čekáme,“ říká bývalý mluvčí žlutých vest a současný politický poradce krajně pravicového prezidentského kandidáta Érica Zemmoura Benjamin Cauchy. Za necelý měsíc bude za Zemmoura kandidovat v parlamentních volbách v oblasti Aisne na severu Francie.
