Foltýn: Pokud Rusko dává 40 procent rozpočtu na válku, tak proč by země EU nemohly dávat dvě či tři
Letošní Mnichovská bezpečnostní konference se točí kolem jediného muže, který na ní paradoxně ani není. Největším otazníkem je, jak se budou chovat Spojené státy, pokud je znovu povede Donald Trump. „Kamala Harrisová v Mnichově ujistila Evropu, že ji USA nenechají v problémech,“ věří v rozhovoru pro Radiožurnál bezpečnostní analytik Otakar Foltýn
Německý kancléř podepsal s ukrajinským prezidentem smlouvu, která obsahuje pomoc ve výši asi 1,13 miliard eur (v přepočtu téměř 29 miliard korun), zvláště jde o protivzdušnou obranu a dělostřelectvo. Podobný závazek stvrdil i francouzský prezident. Jak významná je to v tuto chvíli pro Ukrajinu vzpruha?
Samotným objemem je to spíš pokračování v dosavadní dodávkách, protože ten objem není parametricky větší než v současné době. Ale samozřejmě je to velmi silné poselství stvrzené i formálním uzavřením smlouvy. Důležitější ale byla další prohlášení, která na mnichovské konferenci zazněla.
‚Putin dožene svět do katastrofy.‘ Zelenskyj vyzval státníky, aby se nebáli porážky Ruska
Číst článek
I samotný fakt, že Německo deklaruje, že bude Ukrajinu podporovat, je pokračováním dosavadní politiky. Rozhodující je v jakém objemu.
Která prohlášení byste považoval za klíčová v rámci dosavadního průběhu mnichovské bezpečnostní konference?
Ta, která tam Kamala Harrisová pronesla v kontextu toho, co řekl Donald Trump. To jsou i na diplomatické prostředí velmi silná prohlášení a ujištění v tom, že transatlantická vazba platí a že USA nepotopí Evropu a nenechají ji v problémech. To bylo nad rámec standardní diplomatické řeči velmi silné.
A potom jednoznačně to, co řekl bavorský premiér Markus Söder.
To znamená, že Německo by nemělo vydávat jenom dvě procenta, i když i to je docela velká změna proti minulosti, ale až tři procenta hrubého domácího produktu na obranu?
Přesně tak. V tomto kontextu je potřeba si uvědomit, že v ten okamžik by Německo bylo největším investorem do obrany ze všech evropských zemí. V současné době se třem procentům blíží Polsko a některé baltské státy.
Ale samozřejmě v kontextu ohromně silné německé ekonomiky. Ta jejich tři procenta by byla parametrickou změnou. Nemluvě o tom, že Německo po celou dobu po skončení studené války podfinancovávalo Bundeswehr. Ten na tom byl finančně velmi špatně. Německé výdaje na obranu byly na můj vkus velmi nízké. To se teď mění se zpožděním.
Úzká hrdla
Jak rychle je to možné změnit? Jsou tři procenta v současné hospodářské situaci Německa reálná?
Jestli si Rusko může dovolit dávat 40 procent rozpočtu na vojenské a bezpečnostní výdaje, tak proč by si podstatně menší částku nemohla dovolit kterákoliv jiná evropská země? Obzvláště v intencích tak zásadního ohrožení právě ze strany Ruska. Takže ekonomicky to problém samozřejmě není.
Je to pochopitelně problém politický, protože nějaké náklady to jsou. Ale podstatně ekonomicky slabší Polsko vybudovalo silnější armádu, než má dnes Německo, a tři procenta fakticky na obranu už teď vydává.
Češi dosud vybrali pro Ukrajinu přes šest miliard korun. Loni ale ochota přispívat výrazně klesla
Číst článek
Podívejme se ještě na to, jakým způsobem může pomoct celá Evropa. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na konferenci zdůraznila, že Evropa musí zásadně podpořit svůj zbrojní potenciál. Komise podle ní předloží strategii k tomu, aby obranný průmysl v Evropě posílil. Jak rychle je Evropa schopna takříkajíc roztočit svůj vojenský průmysl na daleko větší obrátky?
Mimo potřeby to deklarovat politicky, narážíte na fyzickou schopnost to skutečně vyrábět. Evropa se totiž po skončení studené války prakticky demilitarizovala a uzavřela většinu zbrojních podniků.
Prvního půl roku po začátku ruské agrese by se dalo pochopit, že to nějakou dobu trvá, ale jsme na konci druhého roku války a ta průmyslová kapacita je po celé Evropě ještě pořád nízká.
Politické rozhodnutí na výdaj finančních prostředků musíte znovu přetavit do toho, že skutečně ty továrny postavíte a rozjedete. Což se mimochodem Německu začíná dařit. Pokud platí ta čísla, která zveřejnili Němci krátce před mnichovskou konferencí, tak už příští rok budou schopni ten slíbený milion granátů vyrábět sami.
Evropané se musí sami více starat o svou bezpečnost, říká Scholz. Plánuje zvýšit výdaje Německa na obranu
Číst článek
A co jsou úzká hrdla? Vy jste řekl, že se Evropa demilitarizovala. Ale co v tuto chvíli v předpisech brání tomu, aby se obranný průmysl více rozjel? Mluví se o tom, že třeba průmysl pořád tvrdí, že nemá jistotu opravdu dlouhodobých kontraktů, že jsou tady nějaké schvalovací mechanismy dlouhodobě a že třeba i Evropská investiční banka by mohlo podpořit projekty obranného průmyslu, ale zatím jsou tam dost vážné překážky.
To máte samozřejmě pravdu. Můj osobní názor je, že je naprosto děsivé, že velká část evropských bank odmítá půjčovat na zbrojní výrobu v okamžiku opravdu fatálního ohrožení Evropy. Mít naprosto falešnou morálku vůči tomu, že některé banky odmítají půjčovat na výrobu zbraní, je téměř neuvěřitelné.
Na druhou stranu je pravda, že úzká hrdla jsou i v oblasti čistě technické produkce. Prostě na začátku války chyběl hliníkový prášek, do dneška je problém s výrobou nitrocelulózy. Těchto úzkých hrdel by tam bylo samozřejmě víc, ale to je na úrovni státních záruk.
Pokud státy poskytnou státní záruky, že investice do zbraní neskončí během půl roku, a to rozhodně neskončí, tak produkce může mít ekonomický impulz. V tento okamžik je to spíše politickou nechutí než těmi fyzickými možnostmi. To jsme schopni zvládnout.
