Pronikání vlivu. Čína si ‚zaháčkovala‘ státy investicemi, pro další krok ale chybí politický kapitál
Čínské zájmy na prvním místě, všechno ostatní jde stranou. Peking by se rád viděl na výsluní mezinárodního vlivu a dlouhodobě na tom pracuje. Státy tzv. globálního jihu si podmanil silou ekonomiky, když zaplatil vybudování nové infrastruktury, aniž by to podmiňoval demokratickými reformami. V Evropě musí našlapovat opatrněji a to i proto, že postoj Unie vůči Číně je v posledních letech ostražitější.
Nástroje čínského vlivu se opírají o tři pilíře: velikost ekonomiky, investice a závislost na čínských technologiích. Jejich kombinací se Peking snaží vytvářet politický vliv. „Hlavním cílem Číny jsou politické a byznys elity, které jsou nejlepším prostředníkem pro čínské zájmy,“ komentuje Filip Šebok, analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
KANÁLY ČÍNSKÉHO VLIVU
- Politika
Ekonomické zájmy nejsou to jediné, přes co se Čína snaží dostat svůj vliv do dalších částí světa. Diplomaté zdůrazňují také váhu čínského hlasu, který na sebe dokáže vázat další, třeba při hlasování v OSN.
- Vzdělávání
Čínské instituty, think tanky, centra medicíny nebo univerzity nejsou nic neobvyklého. Objevují se přitom nejen v oblastech, do kterých se dostává znatelně více čínských investic. Pomocí těchto satelitů se zvyšuje povědomí o aktivitách Pekingu, který má zároveň plnou kontrolu nad předávaným sdělením.
- Média
Čínou ovládaná média mají za cíl vytvářen nekritický obraz země. Vznikla pro to vládou instruovaná síť televizí, rádií i zpravodajských serverů, mezi nimi třeba CGTN, CCTV, China Daily, People’s Daily nebo China Radio International. Pro překonání jazykové bariéry jsou jejich výstupy i v angličtině.
Od roku 2019 se také výrazně zvedla čínská aktivita diplomatů na sociálních sítích Twitter, Faceboook nebo na YouTube. A to přesto, že mnohé z těchto aplikací jsou v Číně blokované. Pozadu ale rozhodně nezůstávají ani na „vlastních“ platformách jako WeChat, Weibo, TikTok.
Zatímco se ale Číně daří tlačit své projekty, zaostává v oblasti měkké moci – ve světě není mnoho států, pro které by představovala politický vzor, nedochází k většímu prosakování čínské kultury, těžko se hledají jiné pozitivní konotace.
„Často to platí i pro státy ‚globálního jihu‘, které sice vnímají Čínu pozitivněji než západní rozvinuté státy, stále však vnímají Západ jako atraktivnější model,“ říká pro iROZHLAS.cz Šebok, který se zaměřuje na čínskou zahraničněpolitickou rétoriku a propagandu. „Na druhou stranu Čína nabízí velké ekonomické příležitosti, ze kterých tyto státy chtějí profitovat,“ všímá si.
Před rozšiřováním a upevňováním čínského vlivu prostřednictvím na první pohled atraktivních dohod a obchodních příležitostí varoval tento týden v Praze šéf britské tajné rozvědky MI6 Rochard Moore. „(Čínské dohody) jsou až příliš skvělé na to, aby to byla pravda,“ řekl.
Čínské peníze v Africe
Patrné je to v afrických zemích. Mnohé státy díky čínským investicím doslova vyrostly – Číňané zaplatili těžbu nerostných surovin nebo vystavěli nové silnice. Od roku 2010 Čína financovala třetinu africké energetické sítě a infrastruktury. Hned několik afrických zemí se tak stalo dlužníky Pekingu.
„Čína často podporuje projekty, které západní firmy nemají zájem realizovat kvůli obavám o ekonomickou výnosnost a celkovou rizikovost investic. Rozvojové státy čínské finance vítají, protože Čína si neklade podmínky týkající se reforem a jiných závazků,“ upozorňuje odborník na Čínu Šebok.
Západ si je tohoto hendikepu vědom. Po letech odsouvání Afriky na druhou kolej, nyní vystupuje směrem ke kontinentu aktivně. Zájem probudila ruská agrese na Ukrajině, která odhalila prorůstání nejen čínského, ale právě i ruského vlivu.
54 hlasů v OSN
Do Afriky začali jezdit političtí představitelé Evropské unie, činí se také s ohledem na státy Jižní Ameriky, o čemž svědčí nedávný summit EU-CELAC. Pozadu není v tomto ohledu ani česká diplomacie, v posledních měsících se do afrických států vydali hned dva ministři – nejprve Vít Rakušan (STAN) a pak také Jan Lipavský (Piráti).
Lipavský: Africké země si uvědomily, že spolupráce s Čínou není výhodná. Česko nabízí partnerství
Číst článek
„Celá řada afrických zemí si uvědomila, že spolupráce s Čínou přináší náklady a dost často není příliš výhodná, protože je hodně jednostranná. Dluhové pasti jsou součástí celého fenoménu, který obsahuje i drancování nerostného bohatství nebo navážení pracovníků do Afriky. České a evropské nabídky naproti tomu přicházejí s partnerstvím, rovnocenným vztahem,“ komentoval pro iROZHLAS.cz ministr zahraničí.
Vliv Pekingu na africké státy je pak patrný třeba při hlasování v rámci shromáždění OSN. I to je jeden z důvodů, proč se Západ snaží tuto trajektorii změnit.
‚Partnerství bez hranic‘
Jelikož si Čína v zahraniční politice neklade malé cíle a s ohledem na její velikost a sílu ekonomiky ji v mezinárodním měřítku rozhodně nelze přehlížet, podstatný je i její postoj, který zaujala po ruské invazi na Ukrajinu.
„Přestože se Čína profiluje jako mírotvorce a neutrální aktér v rámci konfliktu na Ukrajině, již od začátku invaze je tichým podporovatelem Ruska,“ hodnotí počínání Pekingu analytička Kara Němečková.
Při hlasování o rezoluci Rady bezpečnosti OSN kvůli odsouzení ruské agrese hned na začátku března minulého roku, se Čína zdržela hlasování, což bylo v diplomatických kruzích hodnoceno jako úspěch Vladimira Putina.
Špičky čínské politiky se sice zdráhají dát najevo svou náklonnost ať už Ukrajině nebo Rusku, faktem ale je, že objem obchodu mezi Čínou a Ruskem za poslední rok narostl. „Do Ruska začaly proudit čínské produkty jako například automobily nebo elektronika,“ uvádí Němečková pro iROZHLAS.cz.
Analytička dále zmiňuje, že Čína z oslabené pozice Ruska v mezinárodních kruzích těží. Nicméně dodává: „V kontextu sílící rivality mezi USA a Čínou je pro Peking Moskva důležitým spojencem. Společně navíc představují jakousi alternativní vizi pro světový řád.“
In Photos: China’s Xi Meets With Putin As Tensions With Washington Flare https://t.co/mVLQbZiBUS pic.twitter.com/669zfxi6LY
— Forbes (@Forbes) March 20, 2023
Ohrožení pro Evropu
Pro dosažení snah o změnu fungování mezinárodního prostředí je pro Čínu klíčové naklonit si také Západ a Evropskou unii. Pokouší se o to zejména oslabením dominantního postavení Spojených států.
„Primární strategický cíl Číny v Evropě je dosáhnout oslabení transatlantické vazby,“ přibližuje odborník Šebok. Peking proto vytváří svůj obraz pragmatického partnera, se kterým je možné spolupracovat s vidinou dlouhodobé ekonomické prosperity.
‚Transparentnost, ne utlačování.‘ Zahraniční vlivy v Unii má nasvítit balíček na ochranu demokracie
Číst článek
Jenže jak se zdá, evropské instituce tento optimismus nesdílí. Čínu podle eurokomisařky Věry Jourové (ANO) považují unijní představitelé za jednu z „rizikovějších“ zemí. Na vlivy ze třetích zemí si chce EU posvítit. Napomoci tomu má balíček na ochranu demokracie.
„Politika EU vůči Číně se v posledních letech stala výrazně asertivnější,“ podotýká analytik Šebok. „Čína je vnímaná jako hrozba pro současný světový řád, v rámci kterého EU dokázala prosperovat,“ vysvětluje.
Zároveň je ale možné pozorovat rozdílné přístupy v členských zemích. Třeba Francie a Německo stále vidí Čínu jako nevyhnutelného partnera, proto se vůči ní ani jedna ze zemí nechce vymezovat, přestože si jsou vědomé možných rizik.
Strategické materiály, které reflektují přístup k národní bezpečnosti a obraně, přijímá v poslední době čím dál více států. A Čína v nich má pevné místo. Jmenovat rizika spojená s čínským vlivem má nejen dokument připravovaný v Evropské komisi, nedávno je reflektovalo také Japonsko a hovoří se o něm také v nové bezpečnostní strategii Česka.
