České předsednictví Rady EU řeší i reformu migrační a azylové politiky. Shoda se ale neočekává

Stejně jako už více než desítka předsednických zemí má české předsednictví na stole reformu migrační a azylové politiky, na které se unie marně snaží dohodnout už několik let. Co konkrétně řeší české předsednictví a jaké jsou jeho šance na nějaký posun? Jedním z citlivých témat je otázka migrace.

Seriál Brusel Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vlajky Evropské unie před budovu Evropské komise v Bruselu

Vlajky Evropské unie před budovu Evropské komise v Bruselu | Foto: Yves Herman | Zdroj: Reuters

Balík pod názvem Nový pakt o migraci a azylu je velmi rozsáhlý a dohromady má stovky stran složitého právního textu. Je to soubor pěti legislativních a čtyř nelegislativních návrhů, které mají za cíl komplexně zreformovat stávající unijní migrační a azylovou politiku, a to jak její vnější dimenzi, tak vnitřní. 

U vnější jde o zlepšení ochrany vnější hranice EU, důkladné prověřování lidí přicházejících do unie a zaznamenávání jejich otisků do systému Eurodac. 

O čem povedou Češi jednání?

České předsednictví v Radě Evropské unie povede jednání o mnoha legislativních návrzích a balících. S některými se už měli ministři možnost seznámit, jiná na ně čekají po krátké letní pauze. Jaká témata budou na stole? A co mohou změnit? Na serveru iROZHLAS.cz jich pět klíčových v sérii textů představujeme.

Reforma samotné azylové procedury by měla vést k jejímu zrychlení. Cílem je také zefektivnit vracení odmítnutých žadatelů o azyl ve spolupráci se zeměmi, odkud do Evropy přicházejí. To se totiž unii dlouhodobě nedaří a většina odmítnutých zůstává.

Nejspornější částí návrhu je takzvaná povinná solidarita. Hlavní spor se vede nad formou solidarity a pomoci zemím v případě, že budou zasaženy silnou migrační vlnou. Hlavně jihoevropské země požadují, aby reforma obsahovala povinné přebírání žadatelů o azyl ostatními zeměmi. S tím ale většina unie nesouhlasí a k povinným kvótám už se vracet nechce.

‚Svěží‘ první měsíc předsednictví. V unii je cítit úleva, že Češi dojednali i problematický bod jako plyn

Číst článek

Francouzské předsednictví v červnu přišlo s kompromisním řešením v podobě dočasných dobrovolných kvót, na jejichž základě by se ochotné země ujaly kolem desetitisíců migrantů od postiženého státu a ostatní by mohly přispět například finančně. 21 členských států nebo přidružených států toto takzvané prohlášení o solidaritě potvrdilo. 

Peníze pro Ukrajinu

Uzavření dohody v konečné podobě se během českého předsednictví nedá očekávat. Europarlament totiž trvá na tom, aby s ním členské země a předsednictví vyjednávalo o konečné podobě reformy až ve chvíli, kdy se státy shodnou na všem. 

Během českého předsednictví našli velvyslanci shodu na návrhu rozpočtu unie pro příští rok. Rada se dohodla na rozpočtu pro migraci a správu hranic ve výši 3,675 miliard eur v prostředcích na závazky a 3,015 miliardy eur v prostředcích na platby. České předsednictví bude o rozpočtu v září vyjednávat s Evropským parlamentem.

Život uprchlíků z Ukrajiny ulehčí i opatření, které Rada evropské unie schválila ve zrychlené proceduře. Umožní Ukrajincům nadále používat řidičské průkazy vydané na Ukrajině. Rada také rozhodla o naléhavém poskytnutí dodatečné makrofinanční pomoci ve výši jedné miliardy eur Ukrajině.

Marie Starostová, fin, aur Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme