‚Lula je satanista a Bolsonaro kanibal‘. Co přinesla kontroverzní kampaň prezidentských voleb v Brazílii
V neděli čeká Brazílii druhé kolo prezidentských voleb, ve kterých se rozhodne, zda v úřadu zůstane stávající krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro, nebo ho vystřídá levicový exprezident Luiz Inácio Lula da Silva. Kromě brzy nového prezidenta přinesly brazilské volby během předvolební kampaně i řadu kuriozit a kontroverzních událostí.
Brazilská kampaň se od těch evropských v ne jednom aspektu liší. Jednou z věcí je, že se kandidáti nebojí chytit jakékoli zprávy, která Brazílii proletí. Informace přetváří, aby jim lépe vyhovovaly nebo zcela vytrhují z kontextu. K tomu se ještě přidává jistá míra násilí, které v Brazílii doprovází nejen prezidentskou kampaň.
Současný prezident Bolsonaro je už ve světě „známý“ pro své kontroverzní výroky. „Bolsonaro si nevidí do pusy. Cokoliv řekne je na ostudu,“ uvedla dříve pro server iROZHLAS.cz politoložka Věra Stojarová. Před nějakou dobou takto urazil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a jeho ženu, když podpořil sexistický komentář na sociálních sítích, který se do páru navážel kvůli jejich věkovému rozdílu.
Za své výroky schytává Bolsonaro četnou kritiku. Často si ale sám takzvaně „nabíhá na vidle“. V rozhovoru ze začátku října popisoval situaci, kdy jednu noc narazil na ulici na skupinu mladých Venezuelanek, „Byla sobota a ony byly pěkně oblečené a nafintěné. Tak jsem se jich zeptal, jestli můžu dovnitř,“ řekl podle ČTK Bolsonaro. Mladé dívky také označil za prostitutky.
V rozhovoru opakovaně zmínil, že dívkám mohlo být 14 nebo 15 let. Toho se ujali opoziční síly a začali Bolsonara označovat za pedofila, což strhlo lavinu na sociálních sítích. Například twitter se začal plnit příspěvky s hashtagem #Bolsonaropedófilo.
Prezident se za své výroky o venezuelských dívkách poté omluvil. „Pokud má slova, která byla ve zlé víře vytržena z kontextu, byla nějak špatně interpretována nebo způsobila nepohodlí našim venezuelským sestrám, tak se omlouvám,“ řekl.
‚Bolsonaro kanibal‘
„Snědl bych maso indiána, bez problému,“ zní další výrok Bolsonara, který vzbudil kontroverze. V rozhovoru s novinářem The New York Times z roku 2016 mluvil Bolsonaro o události, kdy se, tehdy jako brazilský poslanec, setkal s domorodým národem Janomamů.
„Viděl jsem, jak kolem chodí hodně lidí a zeptal se, co se děje. Řekli mi, že jeden z nich umřel a oni ho teď vaří. Je to součást jejich kultury,“ popisoval. „Chtěl jsem vidět, jak se jeho tělo vaří. Řekli mi, že pokud se chci připojit, budu maso muset také sníst. Neměl bych s tím problém, je to jejich kultura,“ dodal prezident.
Nakonec však prohlásil, že se rituálu nezúčastnil, protože ho kolegové z delegace nechtěli doprovodit. Podle představitelů kmene se však jedná o další lež, kterou prezident pronesl.
Na Bolsonarův výrok ihned zareagoval Lulův tým. V rámci předvolební kampaně vytvořil video s názvem „Je to velkolepé. Bolsonaro odhaluje, že by snědl lidské maso“, které mělo Bolsonara osočovat z kanibalismu.
Prezident si poté stěžoval u volebního soudu, což je orgán, který v Brazílii dohlíží na hlasování. Ten následně video zakázal s odůvodněním, že vytrhává Bolsonárův výrok z kontextu, uvedla BBC.
Duchovní riziko
Šíření dezinformací o svém protikandidátovi se však nevyhnul ani Bolsonaro. Jeho synové a další političtí podporovatelé začali rozšiřovat video, kde influencer, který sám sebe považuje za satanistu, vyjadřuje podporu Lulovi.
Video se v Brazílii stalo virálním, prezidentovi podporovatelé ho šířili s poselstvím, že zvolení Luly by pro zemi představovalo „duchovní riziko“. (V kontextu toho, že v Brazílii je většina lidí křesťanského vyznání a oba dva kandidáti jsou katolíci.)
Lulův předvolební tým reagoval ohlášením, že exprezident „není žádným způsobem spojen se satanismem a smlouvu s ďáblem nepodepsal“. Podle BBC volební soud video šířené Bolsonarovými podporovateli posléze zakázal.
Házel na policii granáty
Jedním ze spojenců Bolsonara je 69letý politik a bývalý poslanec Roberto Jefferson, jehož profesionální politickou kariéru provází také jisté kontroverze. V roce 2021 byl Jefferson ve vězení, jelikož byl vyšetřován kvůli údajnému maření demokracie. Na začátku letošního roku mu udělili domácí vězení.
V neděli nařídil soud, aby se bývalý poslanec vrátil do vězení poté, co v nahrávce urazil soudkyni Carmén Lúciaovou, kdy ji označil za prostitutku a čarodějnici.
Typický souboj pravice a levice i násilím doprovázená kampaň. Brazílie se chystá zvolit nového prezidenta
Číst článek
Když ho ale policie chtěla zatknout a vzít do vazby, začal po nich střílet a házet granáty, uvedl The Wahsington Post. Po několika hodinové „přestřelce“ ho nakonec policie zatkla a obvinila z pokusu o vraždu.
Násilí však není v momentálních brazilských kampaních výjimečná věc. V rámci prezidentské kampaně došlo k několika potyčkám mezi příznivci obou stran, při kterých několik z Lulových podporovatelů zemřelo.
Pravděpodobně asi poslední obětí byl muž, kterého zastřelili při kampani Bolsonarova blízkého spojence Tarcisia Freitase, informovala agentura Reuters. Ten kandiduje na guvernéra státu Sao Paula a do března letošního roku byl také ministrem v Bolsonarově vládě.
Paralelní počítání hlasů
V rámci kampaně také existují obavy o to, zda Bolsonaro v případě jeho prohry uzná výsledky voleb. Před nějakou dobou totiž prezident, a dřívější armádní kapitán, vznesl nepodložená obvinění o volebním podvodu. Proto požadoval, aby proběhlo paralelní počítání hlasů, které povede brazilská armáda. Podle Reuters tento požadavek volební soud razantně odmítnul.
Jak napsala na svém webu organizace Human Rights Watch, organizování paralelních voleb či jejich sčítání není součástí expertízy brazilské armády. V demokracii by měl volby řídit a počítat hlasy nezávislý civilní orgán, nikoli ozbrojené síly, o kterých sám Bolsonaro zdůrazňuje, že jsou pod jeho vedením, píše se ve zprávě organizace.
Bolsonaro měl vždy k armádě blízko. Vystudoval vojenskou akademii v Riu de Janeiru a veřejně vyjadřuje své sympatie k vojenské diktatuře, která byla v zemi mezi lety 1964 a 1985. Jak dříve uvedla ČTK, prezident zrušil dekret z roku 2011, který zakazoval oslavovat události z dob diktatury a dal pokyn ministerstvu vnitra, aby armáda výročí převratu oslavovala.
