• Další fotografie (5)

Brazilská vláda čelí mezinárodnímu tlaku a kritice kvůli lesním požárům v Amazonii, jejichž počet se v letošním roce výrazně zvýšil, mimo jiné i kvůli jejich nelegálnímu kácení. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil požáry za mezinárodní krizi a chce toto téma řešit i na víkendovém summitu skupiny G7 ve Francii. Hnutí studentů Fridays For Future (Pátky pro budoucnost) chystá v pátek demonstrace před brazilskými ambasádami ve světě.

Brasília 11:52 23. srpna 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Náš dům hoří. Doslova. Amazonie, plíce naší planety, které produkují 20 procent našeho kyslíku, hoří. Je to mezinárodní krize. Členové G7, uvidíme se za dva dny, abychom o tom naléhavě hovořili,“ napsal ve čtvrtek na twitteru francouzský prezident.

Obavy vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres. „Uprostřed klimatické krize si nemůžeme dovolit další škody na hlavním zdroji kyslíku a biodiverzity,“ uvedl šéf OSN.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro, který se netají upřednostňováním ekonomických zájmů před ekologickými, Macrona obvinil z toho, že se z „vnitřní záležitosti Brazílie a dalších amazonských zemí“ snaží vytěžit osobní politické body.

„Senzacechtivý tón, který používá, problém nevyřeší,“ uvedl Bolsonaro. Ten už dříve tento týden s ohledem na lesní požáry řekl, že nejde o nic nenormálního, protože je sezona, kdy dochází k čištění lesa.

Vědce, kteří upozornili na rekordní vypalování pralesa, nařkl bez důkazů z toho, že jde o zfalšovaná data. Ochranáře zase obvinil z démonizování jeho osoby. Poté přišel s teorií, že za požáry stojí nevládní organizace, protože z nich podle něj mají mediální prospěch a mstí se tak vládě za omezení státních příspěvků.

72 tisíc požárů. Amazonský prales mizí kvůli vypalování dvakrát rychleji než loni

Číst článek

Mluvčí brazilské vlády ve čtvrtek obvinil evropské země z toho, že vyjadřují ekologické obavy kvůli Amazonii, aby toho mohly využít v obchodních restrikcích vůči jeho zemi.

Ochrana lesů

Brazilští vědci na datech trvají s 95% jistotou a upozorňují, že vládní politika se změnila z důrazu na zachování pralesa v politiku, která prosazuje rozvoj za každou cenu. Za daty navíc stojí i další vědci včetně těch z Brazilské akademie věd.

Na problematické zacházení s lesy upozorňují odborníci také v nejčerstvější zprávě panelu OSN pro změny klimatu přitom. Na tisíci stran se věnuji klimatické změně a souši. Asi čtvrtinu škodlivých skleníkových plynů podle zprávy produkuje zemědělství, lesnictví a další využívání půdy.

Abychom zmírnili dopady klimatické změny, je potřeba chránit lesy, upozorňují vědci.

Požáry deštného pralesa v Amazonii, který leží ze 60 procent na území Brazílie a je označován za „zelené plíce“ planety, vyvolávají obavy, protože tento les má klíčovou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu. Za větší počet požárů může podle expertů nejen sucho či klimatické změny, ale i ilegální kácení a vypalování lesa za účelem získání zemědělské půdy.

Lesní požáry v Brazílii se tento týden dostaly na přední stránky novin celého světa, některá média k nim přidala titulky jako „Peklo v Amazonii“. Brazilský národní ústav INPE v úterý zveřejnil statistiku, podle níž se počet lesních požárů v Brazílii letos zvýšil oproti loňsku o 83 procent. Od ledna INPE zaznamenal 71 500 ohnisek lesních požárů v Brazílii, z toho asi 52 procent v Amazonii.

Kromě toho, že vinou požárů mizí největší prales světa, zahalují do černého dýmu větší část nejsevernějšího brazilského státu Roraima. Sousední stát Amazonas pak kvůli velkému počtu požárů vyhlásil stav pohotovosti.

K nekontrolovanému šíření požárů vede silný vítr, zároveň odnáší kouřová oblaka až do brazilského velkoměsta Sao Paula, které je od Amazonie vzdálené 2700 kilometrů. Město se v úterý kvůli černému kouři za bílého dne asi na hodinu ponořilo do tmy.

Oblast Amazonie zaujímá asi třetinu území Jižní Ameriky, kromě Brazílie zasahuje do Peru (13 procent), Kolumbie (deset procent) a menší část leží též ve Venezuele, Ekvádoru, Bolívii, Guyaně, Surinamu a Francouzské Guyaně.

och, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít