Rusko chce těžit v Arktidě. ‚Rozmrznutí usnadní nelegální obchod,‘ varuje kanadská profesorka
Mezi zeměmi NATO patří největší část Arktidy Kanadě. Jak se otepluje planeta a led v polárních oblastech taje, ale přicházejí pro bezpečnost Aliance nové výzvy. „Objevilo se několik ruských a čínských firem, které se snažily koupit práva na průzkum polárních oblastí,“ popisuje kanadská profesorka Anessa Kimballová, která přijela do Česka, aby zkoumala alianční centra excelence ve střední a východní Evropě. Otevření toho kanadského je na spadnutí.
Jakým způsobem klimatická změna ovlivňuje bezpečnost?
Několika způsoby. Zaprvé: s tím, jak budou tát ledovce a zvedne se hladina moří, vojenské základny, které jsou na pobřeží, budou pod vodou. Jak pak budete dělat vojenské operace, když nemáte elektřinu nebo přístup k vodě?
Kromě toho klimatická změna může vést k migraci a migrace se může stát bezpečnostní otázkou. Jak zvládnete velké množství uprchlíků a ochranu hranic? NATO je zodpovědné za ochranu území všech svých členů.
Rozteklá ranvej či helikoptéra, která kvůli horku neodstartuje. NATO bojuje se změnami klimatu
Číst článek
Zatřetí klimatická změna způsobuje různé nejistoty. Například v Africe vede klimatická změna k nedostatku potravin. Pro nás v Kanadě je klimatická změna tématem kvůli našim polárním územím. Ze všech členů Aliance máme největší polární území.
Co řešíte v polárních oblastech za problémy?
Jde o různé bezpečnostní výzvy a rizika. Teď Arktidou proudí málo zboží, protože oceán je většinou zamrzlý. Mohou tam jezdit jen ledoborce – a o těch víme. Pokud led roztaje, otevřou se na Arktidě nové obchodní stezky, které umožní ilegální obchody. Kdo se bude chtít schovat, bude moct využívat cesty přes Arktidu, protože jsou mnohem méně monitorované. Musíte být schopní pozorovat, co se děje, abyste se mohli bránit.
Dojde k tomu během nejbližších let?
Během posledních pěti let se v létě doprava v oblasti Arktidy zčtyřnásobila. Už se to děje. Arktida je obrovská, je velmi těžké pozorovat všechno, co se tam odehrává, jako to sledujeme třeba v kontinentální Evropě, kde jsou hranice, různé radary a tak podobně.
Když se snažíte sledovat mořské prostředí tak velké a komplikované jako Arktida, vyžaduje to mnohem více specializované vybavení. Radary a další věci, které bychom použili ke sledování oblohy v Evropě, nejsou ale dostatečně odolné, aby vydržely v polárních teplotách.
Lákavé nabídky Číny
A kromě rizika nelegálního obchodu? Velmi aktivní je v polárních oblastech Rusko, které má celou strategii pro Arktidu, staví za polárním kruhem vojenské základny…
Dalším problémem je nestabilita půdy v polárních oblastech. Permafrost taje. Jak budete jako NATO dále poskytovat kolektivní obranu, když půda taje a vaše vojenská zařízení, která na ní stojí, se potápějí? Už se to děje. Naši vědci popsali místa, kde byl před dvaceti lety permafrost hluboký několik metrů a teď jde o centimetry.
S tím, jak se polární oblasti stávají přístupnější, je těžba přírodních zdrojů dostupnější. Existuje mnoho odhadů, že jde o velké zásoby zdrojů, ke kterým by Rusko a Čína chtěly získat přístup.
Dá se jim v tom nějak zamezit?
Je to skutečná výzva. Vidíme to třeba na čínské iniciativě Pás a stezka. Číňané mají hodně peněz. Mnoho původních obyvatel, kteří žijí v polárních oblastech, je chudých. Kanada se snaží rozvíjet oblasti, kde žijí, ale i tak pro ně může být lákavá nabídky čínské firmy. Ta za nimi přijde a řekne, že jim třeba postaví několik kilometrů silnic výměnou za přístup k nějaké oblasti, kde se dá něco těžit, na 99 let.
Tohle už se děje?
Ano. Objevilo se několik ruských a čínských firem, které se snažily koupit práva na průzkum polárních oblastí. Jednaly při tom s původními obyvateli. Ale Kanada a další země se snaží šířit povědomí, že nabídky, které dnes vypadají lákavě, v dlouhodobém horizontu nemusejí být tak výhodné. Je to obrovská výzva, protože Kanada nebo USA nemají zase tak dobré vztahy s původními obyvateli.
Co může konkrétně NATO dělat, aby v polárních oblastech zajistilo bezpečnost v době všech těch změn, které nás čekají?
Superdůležité je rozšíření NATO o Finsko a Švédsko. Jsou to dvě země s polárními územími, mají ledoborce a další vybavení. Budou moci přispět k monitorování a pozorování Arktidy.
Anessa Kimballová
Anessa Kimballová je profesorkou na katedře politologie Fakulty sociálních věd na Laval University, také je členkou Kanadské bezpečnostní a obranné sítě (Canadian Defence and Security Network). V Česku pobývala od srpna do října na Univerzitě Pardubice, kde se zabývala výzkumem center excelence NATO ve střední a východní Evropě.
Dále je potřeba zvyšovat povědomí mezi lidmi, kteří tam žijí, a bránit firmám, které by sloužily cizím zájmům místo kanadských.
A také šířit povědomí o tom, že co se stane na Arktidě, bude mít následky i pro zbytek světa. Kromě toho je Arktida krásná a je to zdroj biologické rozmanitosti, který by měl být chráněn. Arktida je výzva, navíc se ani všichni členové NATO neshodnou na společném postupu.
Jak to myslíte? V čem se neshodnou?
Některé země jsou více nakloněné prozkoumávání Arktidy za účelem hledání přírodních zdrojů, jiné jsou naopak proti. Kanada je spíš proti, protože chápe, jaké dopady to bude mít na původní obyvatele, kteří tam žijí.
Třeba kanadské provincie Quebec a Britská Kolumbie, kde žije mnoho původních obyvatel, jsou nejvíce nakloněné ochraně klimatu. A toto téma přitahuje voliče mladší 35 let, kteří jsou důležití pro politiky. Tito voliči jsou ochotní platit vyšší daně, pokud půjdou na boj s klimatickou změnou, nebo podporovat více peněz pro armádu, pokud se armáda zapojí do boje s klimatickou změnou.
Jak se ale mohou armády zapojit do boje s klimatickou změnou? Je skutečně realistické očekávat, že například přejdou ve velkém na elektromobilitu?
Nebude to o tom, že by armády obětovaly své operační schopnosti. V blízké době nebudeme nabíjet tanky ze zásuvky. Ale armády přispívají ke znečištění a s tím můžou něco dělat.
Například v Kanadě na jednom velkém vojenském letišti používají vojáci elektroauta. Stejně tak to teď zavádí Američané, jejich letiště jsou ještě mnohem větší než naše. Kromě toho v Kanadě je tendence místo stavění nových budov pro armádu ekologicky rekonstruovat ty staré.
‚Musíme zavádět co nejvíc zelených řešení.‘ Armády stojí za pěti procenty emisí a přemítají, jak to snížit
Číst článek
Během týdne nebo dvou Kanada otevře své první alianční centrum excelence, které se zaměří právě na klima a bezpečnost. Vy sama jste přijela do Česka, abyste zkoumala centra excelence ve střední a východní Evropě. Veřejnost ale centra excelence NATO moc nezná. O co jde?
Centra excelence mají v NATO unikátní roli. Jsou to mezinárodní vojenské organizace, ale nejsou součástí vojenské velitelské struktury. Nemusí dělat, co jim velení NATO nařídí.
Jsou trochu jako think-tanky a zároveň poskytují vojákům vzdělání. Můžou dělat projekty, na které NATO jako takové nemá čas, protože se soustředí na své fungování a fungování misí. Centra také hrají roli v přizpůsobování Aliance pro budoucnost. Díky tomu se velení NATO může zaměřovat na každodenní chod organizace a sáhnout si pro expertizu do jednoho z center excelence, když ji bude potřebovat.
Velká výhoda center excelence je ta, že mohou navazovat vztahy i se zeměmi, které nejsou členy NATO. Tak tomu bylo i s Finskem nebo Švédskem.
Centra excelence NATO
Alianční centra excelence (COE) jsou mezinárodní vojenské organizace, které školí a vzdělávají velitele a specialisty z členských a partnerských zemí NATO. Pokrývají řadu oblastí, jako je kybernetická obrana (Estonsko), vojenská medicína (Maďarsko), operace v chladném počasí (Norsko) a další. V Česku je od roku 2007 centrum excelence zaměřené na ochranu proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným zbraním.
