• Na křeslo ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu usedl po řadě let, kdy byl úřad ostřelovaný kvůli dotacím pro Agrofert a auditu ke střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO).
• Petr Dlouhý má teď za cíl hlavně zajistit hladké výplaty unijních dotací v rámci nové společné zemědělské politiky. Řešit ale musí i dozvuky auditu.
• „Pokud by došlo k soudním sporům s Agrofertem – a aniž bych předjímal závěr – pokud by české soudy potvrdily názor Evropské komise, mohlo by to otevřít další téma a to by se týkalo přímých plateb,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
• Proč je zastáncem přesunu části vedení fondu do Olomouce? Jak bude fond využívat při schvalování žádostí satelitní data? A jsou v Česku podporovány velké podniky na úkor těch malých?

Praha 13:15 15. února 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ve Státním zemědělském fondu pracujete 20 let. Působil jste řadu let pod bývalým ředitelem Martinem Šebestyánem. Předával vám nějak tuto funkci? Zajímá mě, jestli vám dal nějakou radu?
Napřímo mi vedení nepředával, protože skončil na konci srpna a já jsem byl jmenován až 23. prosince 2022 loňského roku. Byl tu tedy několik měsíců odstup, kdy fond řídil pan Vopava. S panem Šebestyánem jsme měli možnost se krátce potkat, ale vyloženě jsme si agendu nepředávali.

Šebestyán končí v čele zemědělského intervenčního fondu. Čelil kritice kvůli dotacím pro Agrofert

Číst článek

Víte, proč musel skončit? Zajímaly vás důvody?
Důvody mě popravdě řečeno nezajímaly. Mám informace, že Martin Šebestyán sám rezignoval. Požádal pana ministra o uvolnění z funkce, takže ty důvody jsou na jeho straně. Nevyptával jsem se ho.

Mohl jeho konec souviset s tím, že veřejně řekl, že by Česko mělo zažalovat Evropskou komisi kvůli výsledkům auditu ke střetu zájmů Andreje Babiše, ačkoliv současná vláda byla proti tomuto kroku? (O žalobě si můžete přečíst ZDE.)
Tyhle informace rozhodně nemám.

Myslíte si, že by bylo lepší žalobu podat?
Popravdě řečeno se tou historií nezabývám. Když jsem nastoupil do funkce, tak rozhodnutí, že žaloba nebude podána, že budou akceptovány závěry auditu Evropské komise, byly již jasně dané.

Chápu. Ale kdyby tady bylo nějaké soudní rozhodnutí ke střetu zájmů, tak byste to uvítal?
Soudní rozhodnutí bychom museli akceptovat. Jestli bychom ho uvítali v rámci žaloby na Evropskou komisi, nedokážu říct (české úřady zvažovaly zažalovat Evropskou komisi u unijní tribunálu – pozn. red.). Ale je dost možné, že koneckonců ty případy skončí žalobou u českých soudů. Takže rozhodnutí budeme mít možná z této strany. 

Cíle ve funkci

K tomu se ještě dostaneme. Vraťme se k vašemu nástupu do funkce. Jaké máte hlavní cíle?
Cílů mám několik, ale teď je absolutní prioritou nastavení a implementace nové společné zemědělské politiky. Když jsem nastupoval, byl už schválený Strategický plán. Nicméně tam došlo ke zpoždění primárně na straně Evropské unie v rámci legislativy. Logicky následně dochází ke zpoždění na české straně, co se týče jednotlivých nařízení vlády. 

A mou úlohou samozřejmě je ten čas zase zpátky dohnat, připravit informační systém tak, aby žadatelé mohli pokud možno v polovině dubna podávat žádosti. Tím naše agenda nekončí. Pro nás je důležitá i samotná administrace žádostí, kontroly a primární cíl je, abychom mohli provádět kontinuálně platby žadatelům tak, jak jsou zvyklí.

Zaznamenala jsem, že máte začít využívat satelitní snímky...
Od nového programového období zavádíme prvek ověřování veškerých pozemků v rámci jednotné žádosti pomocí satelitních snímků Sentinel-1 a Sentinel-2, které využívají radarová a multispektrální data. Takže budeme schopni ověřit na dálku, jak se na pozemcích hospodaří, zdali tam je kultura nebo plodina, která tam má být. Doufáme, že pro žadatele to bude znamenat snížení byrokratické zátěže. 

Zároveň budou průběžně informováni o stavu své žádosti. Budou mít přístup k těm snímkům, budou vědět, jestli tam byl identifikován nějaký problém, a díky tomu se ho budou moci případně pokusit s námi vyřešit. Také budou moci využívat i novou aplikaci a potvrzovat nám, že je vše v pořádku prostřednictvím geotagovaných fotografií.

Takže by se mělo předcházet i určitým chybám na straně žadatelů?
Ano. Myslím si, že přecházíme ze sankčního a represivního režimu na nějaký preventivní, partnerský vztah mezi žadateli a námi.

Podpora malých zemědělců

Fond neměl v posledních letech dobrou mediální pověst. Bylo to způsobeno právě auditem ke střetu zájmů a dost často se vytvářel mediální obraz, když to zjednoduším, fondu, který jde na ruku Agrofertu. Budete toto chtít změnit?
Je velmi složité zpětně hodnotit, jak fond, respektive pan generální ředitel Šebestyán postupoval. Informace byly jiného charakteru, než máme dnes, kdy známe finální rozhodnutí Evropské komise. I názor Evropské komise se postupem času vyvíjel. Takže hodnotit konkrétní kroky, to myslím nemá nyní pro fond absolutně žádný smysl. Ale na druhou stranu musím říct, že čistě z mého pohledu si v této kauze dovedu představit větší otevřenost a transparentnost navenek.

Ministerstvo zemědělství místo malých podniků dotovalo především velké firmy, zjistili kontroloři

Číst článek

Na začátku ledna Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil výsledky kontroly, kde byla určitá kritika i směrem k fondu. Řešilo se tam rozdělování dotací malým i středním podnikům. Byla ta zjištění pro vás nějak zásadní?
Na nás v podstatě závěry nemají přímý dopad. Podmínky k jednotlivým dotačním titulům nastavuje ministerstvo zemědělství. My je musíme plně respektovat. Pan ministr Nekula (lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula – pozn. red.) ale inicioval úpravu nového Strategického plánu tak, aby tam byla daleko větší podpora malých a středních podniků.

Ptám se i proto, že i v závěrech k auditu ke střetu zájmů bylo zjištění, že se nevyhovovalo všem žádostem malých a středních podniků, které splňovaly kritéria způsobilosti. Tedy podobná kritika…
Je důležité si říct, jak ten systém funguje. Máme omezené finanční prostředky a nejsme schopní de facto uspokojit veškerou poptávku ze strany žadatelů. Pak tam samozřejmě nastupují nejen kritéria způsobilosti, která říkají, jestli daný projekt má vůbec šanci dostat prostředky z Unie, potažmo z českého rozpočtu. Ale nastupují tam ve druhém kole i preferenční kritéria, aby se vybraly nejlepší projekty. Takže je vždy převis poptávky nad nabídkou, nad tou finanční alokací.

Musím ale dodat, že ministerstvo zemědělství i Státní zemědělský intervenční fond jsou absolutně nejlepší v čerpání evropských dotací. Schopnost dostat peníze de facto bez nějakých větších problémů k žadatelům je u nás obrovská. Takže bohužel dochází k tomu, že ne všechny projekty mohou být financovány.

Zjednodušeně řečeno není tak velký balík peněz, aby uspokojil tolik žadatelů?
Tam je stanoven konkrétní balík na celé programové období a ten je rozdělen na jednotlivé roky. Ministerstvo zemědělství předem alokuje určitou část a ve většině případů samozřejmě dochází k výběru a ne všechny projekty, které splní kritéria způsobilosti, mohou být financované. Ale to je vlastně i základní požadavek Evropské komise, aby existovala nějaká konkurence a abychom opravdu vybírali ty nejlepší projekty.

A zároveň tedy, jestli chápu správně, je snaha čerpat co nejvíce peněz, aby nezůstaly nevyčerpané dotace?
Přesně tak. Pro nás je to relativně složité. Česká republika nemá euro a finanční alokace a balíčky jsou nastaveny v eurech. Musíme tedy sledovat i vývoj kurzu koruny. Nicméně třeba v minulém programovém období 2007 až 2013 jsme vyčerpali, tuším, 99,7 procenta. Myslím, že v čerpání jsme u nás premianti.

Nejvíc podpory dostávaly největší agropodniky. Tuto nespravedlnost napravíme, slibuje Bendl

Číst článek

Je snazší dávat dotace velkým třeba proto, že jsou lépe připravené žádosti?
Z našeho pohledu ta administrace de facto u malých a středních projektů je identická. Rozhodně nerozlišujeme mezi malým, středním a velkým podnikem, že bychom na někoho kladli větší nebo jiné administrativní nároky. Když to velmi zjednoduším, pro nás není v zásadě rozdíl, jestli schvalujeme projekt za korunu nebo za 100 milionů korun.

Měla jsem na mysli to, že menší zemědělec může častěji dělat chyby, nemá na to třeba odborníka, který by žádost připravil…
Jakýkoliv žadatel může mít proplacené výdaje na poradce k podání žádosti. Plus si myslím, že ta skupina žadatelů, zvlášť zemědělců, má ohromné zkušenosti. V resortu zemědělství jsme měli předvstupní program SAPARD, takže ještě před vstupem do EU od roku 2000 si žadatelé projekty podávali. Takže si myslím, že mají za prvé obrovské zkušenosti a za druhé styl projektů, administrace a podání žádosti je dost podobná..

Střet zájmů

Ráda bych se teď věnovala auditu ke střetu zájmů. V porovnání s jinými audity byl nějak výjimečný?
Nebyl jsem přímo jeho součástí, takže to nedokážu posoudit. Nicméně máme z Evropské unie v průměru šest auditů ročně, ať už ze strany Evropské komise, nebo Evropského účetního dvora. Každý ten audit je několikatýdenní mise. K tomu máme samozřejmě audity ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu, Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, máme veřejnosprávní kontroly, kontroly finančních úřadů. My vlastně neustále fungujeme paralelně s nějakými kontrolami a audity. V tomto směru si myslím, že to nebylo nic, co by překračovalo jiné standardy.

Nedá se říci, že by to nadstandardně zaměstnávalo pracovníky…
Samozřejmě každý audit zaměstnává naše pracovníky, protože tady nemáme vyčleněné pracovníky čistě jenom na řešení auditních misí. Ale nemyslím si, že by to bylo něco neadekvátního.

Byl jste předtím vedoucí odboru účtáren a reportingu. Dotkl se vás osobně audit ke střetu zájmů? Můžete popsat, co vlastně bylo náplní vaší práce?
Na fond jsem nastoupil mnohem dřív, jsem tu už od roku 2004. Nicméně posledních 10 let jsem byl ředitelem odboru účtáren a reportingu. V podstatě velice zjednodušeně moje dvě hlavní agendy byly česká účetní závěrka a evropská unijní závěrka.

Ve vztahu k tomu střetu zájmů… Pravidelně jsem komunikoval se zástupci Evropské komise kvůli vykazování projektů. Zdali nevykazujeme projekty právě ze skupiny Agrofert, které spadaly do toho období 2017 až 2021 (období, kdy byl Andrej Babiše ve vládě a podle Komise tedy ve střetu – pozn. red.). Moje úloha byla čistě reportingová.

Jaké jsou dozvuky auditu teď? Co konkrétně musíte dělat, abyste se s jeho závěry vypořádali? Jednu dotaci jste již začali vymáhat… 
Je zapotřebí říct, že bez ohledu na tento případ, který, chápu, je mediálně strašně zajímavý, vymáháme ročně od jakýchkoliv jiných žadatelů na základě jakéhokoliv jiného pochybení stovky milionů korun. Objem vymáhaných prostředků, který máme v rámci střetu zájmů, je absolutně minimální. Jde o 1,6 milionu korun, z toho řekněme polovina jsou peníze České republiky, polovina Evropské unie.

Tuto dotaci vnímám spíš symbolicky. Přesto se Agrofert vrácení brání…
Je to symbolická věc. Jsme ve fázi, kdy žadatel, mám dojem, už dokonce dotaci uhradil a odvolal se. My ten případ postupujeme na ministerstvo zemědělství a to bude mít tři možnosti. Buď nám to vrátí k dopracování, nebo náš názor potvrdí, nebo zamítne. Pokud by došlo k potvrzení, tak pak samozřejmě společnost Schrom Farms má možnost ještě zažalovat ministerstvo zemědělství. (Více si o vracení dotace můžete přečíst ZDE.)

Pak tu máme balíček žádostí, které nebyly proplaceny, v některých případech ani nebyla dotace oficiálně udělena. Tam to vypadá jak?
Druhý balíček je 21 žádostí před podpisem dohody, které jsme pozastavili, a teď dochází k jejich ukončování. U nich se bude mít možnost žadatel obrátit s podnětem na přezkumnou komisi. Naše ukončení žádostí může být přímo žalovatelné před příslušným soudem. V těchto případech by případně byl žalovaný Státní zemědělský intervenční fond.

A pak máme sedm případů žádostí, které byly pozastaveny po podpisu dohody, před vlastním vyplacením dotace. V těchto případech žadatelé dostávají oznámení o výši dotace, kdy se jim přiděluje nulová dotace. Zde je možnost využít sporného řízení v rámci správního řádu, kde by v dané věci rozhodoval řídící orgán Programu rozvoje venkova, tedy ministerstvo zemědělství. I toto rozhodnutí může být následně žalováno. Zároveň lze opět dál využít institut přezkumné komise. Těch možností, jak se to může v budoucnu řešit, je celá řada.

Očekávané soudní spory

Očekáváte, že tady proběhnou soudní spory, tedy že se bude Agrofert bránit?
Popravdě řečeno, očekávám. Na druhou stranu, pokud by k těm soudním sporům došlo – a aniž bych předjímal ten závěr – pokud by české soudy potvrdily názor Evropské komise, mohlo by to otevřít další téma a to by se týkalo nárokových dotací.

Sankce přes 82 milionů: Brusel vystavil Česku pokutu za chyby v zemědělských dotacích i Babišův střet zájmů

Číst článek

Myslíte, že pokud by se potvrdil střet zájmů před českým soudem, v tu chvíli byste začali řešit, jestli se omezení vyplývající ze zákona o střetu zájmů nemají týkat i přímých plateb?
Samozřejmě by to záleželo i na konkrétním rozsudku, zdali by se soud zabýval čistě jenom těmi projekty, nebo by se zabýval celkově výkladem § 4c zákona o střetu zájmů. To samozřejmě v tuto chvíli nevíme. Ale pokud by tam nebylo specifikováno, že se to týká jenom projektových žádostí, tak pak samozřejmě je otázka, zdali bychom neměli takto postupovat i u nárokových dotací (přímé platby vyplácené zemědělcům na plochu a zvířata – pozn. red.). Byť ty signály z Evropské komise v tomto směru nemáme.

Odpovědi z Evropské komise, byť neoficiální, byly vždy v duchu, že přímé platby ovlivnit nejde, a tedy střet zájmů se na ně nevztahuje…
Nejde. Ale tato problematika je právní boj, nic jiného.

Žalují vás často žadatelé, kteří jsou neúspěšní, nebo kterým odebíráte dotaci?
Je to naprosto standardní věc. Máme tady spoustu rozsudků u městských soudů, nejvyšších soudů. Střet zájmů je v objemu finančních prostředků u té jedné proplacené žádosti absolutní marginálie. V objemu všech 28 žádostí už je to samozřejmě vyšší suma. Ale jak jsem říkal, každý rok vymáháme nové pohledávky ve výši víc než 100 milionů korun a ukončujeme žádosti či projekty rovněž v tomto řádu.

Agrofert čerpal dotaci, dceřinka dodávala. Zemědělský audit vyměřil Česku pokutu nejen za střet zájmů

Číst článek

V rámci auditu ke střetu zájmů evropští kontroloři odhalili další pochybení. Už jsem hovořila o udělování dotací malým podnikům, ale šlo i o inovativnost nebo podjatost, jak server iROZHLAS.cz v minulosti popsal. Vyvodili jste z těchto závěrů nějaké důsledky? Promítlo se to nějakým způsobem do postupů, které máte? 
Měli jsme v této věci nedávno jednání na ministerstvu financí a podařilo se nám ve spolupráci s ministerstvem zemědělství veškerá zjištění vyvrátit. Vycházeli jsme z hloubkových kontrol u konkrétních projektů. Takže jsme veškerá zjištění v prosinci vysvětlili a díky tomu budeme mít schválenou účetní závěrku za loňský rok bez jakéhokoliv zjištění a s nejvyšším hodnocením ze strany certifikačního orgánu.

Musím se vrátit k otázce z úvodu rozhovoru. Nebylo tedy za vás smysluplnější bránit se závěrům auditu a podat žalobu, když se ukázalo, že nejde jenom o střet, ale že audit obsahuje zjištění nebo kritiku, která podle vás není oprávněná?
Musím respektovat dřívější rozhodnutí vlády nežalovat Komisi. Nehodlám se vracet do minulosti, jestli by to teoreticky mohlo být výhodnější. Můj čistě osobní názor je, že se postupovalo správně.

Agrofert a dotace

Andrej Babiš už není ve vládě, takže střet zájmů nehrozí. Fond dotace začal po výměně vlády vyplácet. Řešili jste případy, kdy byly žádosti podané ještě za Babišovy vlády, ale schvalovaly se až nyní?
Ne. Veškerý objem, jedna proplacená žádost, 21 žádostí před podpisem dohody, sedm žádostí po podpisu, bylo v období od září 2017 do zhruba prosince 2021 (kdy nastupuje vláda Petra Fialy z ODS – pozn. red.) a dochází tedy k ukončování administrace. Ostatní žádosti, pokud jsou mimo tento termín, můžeme normálně proplácet či administrovat.

Ptám se proto, že například ministerstvo životního prostředí si neví rady s tím, jak postupovat v případě, kdy žádost byla podána za minulé vlády, ale rozhoduje se o ní teď.
Dočerpáváme peníze z končícího programového období. Takže využíváme zásobník projektů, které jsou způsobilé, ale nebyly na ně peníze. Pokud se nějaké finanční prostředky uvolní, dejme tomu, že žadatelé nerealizují celou část projektů, jsme schopní náhradníkům v tomto zásobníku podle daného pořadí peníze uvolňovat postupně. Tihle žadatelé už mají administraci provedenou, takže to nejsou nové projekty.

Jestli to chápu správně, pokud měl Agrofert žádosti v tomto zásobníku, tak vy jste je už dříve považovali za nezpůsobilé, pozastavili jste je a nyní je tedy ukončujete?
Ano. Ukončujeme i tři projekty, které byly doporučené, ale neschválené, protože na ně nebyl finanční objem prostředků, a proto čekaly v zásobníku.

Nyní ale řešíte také nové dotační programové období. Existují názory, například auditního orgánu ministerstva financí, že Andrej Babiš jako premiér mohl mít vliv na nastavování budoucích programů. A že teoreticky mohlo dojít k porušení článku 61 evropského finančního nařízení, který upravuje střet zájmů. Vaše tiskové oddělení mi ale už dříve řeklo, že v tom problém nevidíte. Jak střet zájmů dle článku 61 vylučujete? Máte k tomu nějakou analýzu?
Konkrétně právní analýzu nemáme. Ale vzhledem k tomu, že Strategický plán byl finálně schválený až za nové vlády, tak si myslím, že tam jakékoliv potenciální riziko střetu zájmu snad nehrozí.

Stěhování fondu

Ráda bych se ještě zeptala na stěhování fondu do Olomouce. Vím, že z toho sešlo, protože se ukázalo, že to není ekonomicky výhodné. Ale ministr Nekula se vyjádřil v duchu, že myšlenku přesunu fondu z Prahy úplně neopouští. Co vy si o tom myslíte?
Myslím, že tohle téma je neustále aktivní v rámci programového prohlášení vlády. Neměl jsem ještě možnost a čas se seznámit s tou analýzou, chci to udělat v nejbližší době. Nicméně se v ní řešila návratnost zhruba 246 let, která ale vycházela ze dvou věcí. Z toho, že bychom se de facto ze dne na den my jako centrála, tedy přes 400 lidí, přestěhovali do Olomouce a zároveň ti lidé by neměli snahu přejít a museli bychom většinu z nich podle služebního zákona vyplácet. To je samozřejmě nereálné a i nepraktické.

Ministr zahájil přesun rolnického fondu. Úředníci se v Praze museli sestěhovat a hledají se kanceláře v Brně

Číst článek

Osobně ale tu myšlenku také úplně neopouštím. Jsou tady vzory jako Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond nebo Národní sportovní agentura, kde by se část měla také přesunout. Zemědělství je nejenom v Praze a v Čechách, ale především na Moravě. Takže si dovedu představit, že tam určitou menší část centrály budeme mít. Samozřejmě to musí být za prvé ekonomicky rentabilní a za druhé to musí mít efekt a přínos pro fond, třeba právě to, že budeme blíž zemědělcům na Moravě.

Zároveň existují pozice, na které my tady v Praze nejsme schopni vysoutěžit lidi. Takže pokud bychom byli schopni je získat v Olomouci, myslím si, že by nic nebránilo tomu, aby se menší část centrály přesunula. A to i v kontextu, kdy používáme moderní technologie, vzdálený přístup, teamsy apod. 

Dovedete si představit, že byste se musel přestěhovat?
U mě by to asi nepřipadalo v úvahu. Ale dovedu si představit cokoli.

Je motivace přesunu podle vás spíš politická? Teď jste naznačil, že v tom vidíte fakticky nějaké jako výhody…
Vychází to z politického prohlášení vlády, ale předpokládám, že k tomuto bodu v rámci prohlášení vlády došlo na základě určitých analýz. A myslím si, že to je trend i ve světě. Nebyli bychom výjimkou.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít