Blažkův náměstek: Zákon o ochraně whistleblowerů je nutný. Budu ale rád, když podání bude co nejméně
Oznamovatelé protiprávního jednání jsou od úterý chráněni zákonem před případnou odvetou, zejména ze strany zaměstnavatelů. Nehrozí zneužití zákona? „Samozřejmě to vyloučit nemůžeme, ale doufáme, že i s ohledem na základní zásadu poctivosti ke zneužívání zákona docházet nebude. Nicméně vyloučit se to samozřejmě nedá,“ říká Antonín Stanislav (ODS), náměstek ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) pro Dvacet minut Radiožurnálu.
Zákon má chránit oznamovatele protiprávního jednání před odvetou, především ze strany zaměstnavatelů. Je jasné, že chrání zaměstnance. Vztahuje se ale ještě i na někoho dalšího?
Zákon má velmi širokou působnost. Kromě zaměstnanců, kteří jsou v základním pracovněprávním vztahu, tedy jak v pracovním poměru či na základě dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti, je rozšířený i na stážisty, dobrovolníky, osoby samostatně výdělečně činné či další kategorie pracovníků, které přijdou s daným subjektem do kontaktu.
Mohou to samozřejmě být i osoby ovládané v rámci jiných právnických osob. Působnost zákona je tedy opravdu velice široká.
Zákon bereme tak, že je to transpozice, přikročit jsme k němu museli. Domníváme se, že ve verzi, v jaké byl přijat, jde o formu proporcionální a společensky akceptovatelnou, popisuje Antonín Stanislav
Při několikaletém projednávání návrhu daného zákona se vedly dlouhé diskuse o tom, na jaký okruh oznámení se má ochrana vztahovat, zdali se musí jednat o trestné činy nebo jestli budou chráněni i ti, kteří přestupky oznámí. Parlament nakonec přijal řekněme kompromisní variantu, tedy že se vztahuje nejen na oznámení trestných činů, ale i závažných přestupků s horní hranicí postihu nejméně sto tisíc korun. Mohl byste říci, jaký je příklad podobných přestupků? Na co se to v praxi může vztahovat?
Samozřejmě se to nebude vztahovat na drobné přestupky. Například, aby obce mající zavedený vnitřní oznamovací systém nebyly zahlcovány, když uvedu příklad, tím, že zastupitel opozičního klubu špatně zaparkoval a tím pádem se dopustil přestupku parkování.
Pokud by se to vztahovalo na všechny přestupky, kde je sankce v řádech tisíců, v podstatě by podléhal ochraně daného zákona, což nám nepřišlo úplně vhodné.
Otázka zneužití?
Nebojíte se, že v praxi bude docházet ke zneužívání zákona? Kupříkladu že by člověk, který nebude úplně vzorným zaměstnancem, poslal před očekávaným propouštěním určitý podnět, aby si zlepšil pozici a kalkuloval s tím, že vedení firmy se ho poté bude bát vyhodit?
Samozřejmě to vyloučit nemůžeme, ale doufáme, že i s ohledem na základní zásadu poctivosti ke zneužívání zákona docházet nebude. Nicméně vyloučit se to samozřejmě nedá.
Pro firmy začala platit nová pravidla na ochranu whisleblowerů. Když je nezavedou, hrozí jim postih
Číst článek
Zaměstnavatelé mající přes 250 zaměstnanců a veřejné instituce musely do úterý připravit vnitřní oznamovací systém. Kromě toho všichni, včetně menších zaměstnavatelů, kteří mají minimálně padesát zaměstnanců, museli stanovit příslušnou osobu, která danou agendu bude vyřizovat. Hlásí firmy a instituce ministerstvu pověřené osoby? Máte přehled, jestli to plní?
Nemáme žádnou evidenční povinnost. Jsou tam v podstatě jen povinnosti ze zákona na danou osobu a také existuje samozřejmě i možnost pověřit jinou osobu daného zaměstnavatele.
Také je zde možnost sdílení pověřených osob u subjektů, které mají méně než 250 zaměstnanců. U obcí je pak možnost sdílení vnitřně oznamovacího systému.
Bojí se lidé?
Zákon vstoupil v účinnost v úterý. Nicméně už v debatách v minulých měsících a letech se ozývala silná slova o bonzáctví či udavačství. Je ambicí ministerstva spravedlnosti v souvislosti s daným zákonem změnit společenskou náladu, aby se lidé protiprávní jednání nebáli oznamovat?
Samozřejmě jsou povinnosti jak v trestním zákoně, tak i oznamovat protiprávní jednání. Zákon bereme tak, že je to transpozice, přikročit jsme k němu museli.
Chránit whistleblowery před odvetou má nový zákon. Velké firmy musí od srpna zřídit oznamovací kanál
Číst článek
Domníváme se, že ve verzi, v jaké byl přijat, jde o formu proporcionální a společensky akceptovatelnou. Osobně budu samozřejmě velmi rád, když podání bude co nejméně. Tím by se ukazovalo, že naše společnost funguje dobře.
O tom jste přesvědčen? Neukazuje to naopak, že si lidé bojí?
Ne, nemyslím si, že by se lidé báli.
Vztahuje se ochrana oznamovatelů i na případy bossingu či sexuálního obtěžování na pracovišti? Co všechno si zaměstnavatelé k oznamovateli korupce nebudou moci dovolit? A jak bude vnitřní oznamovací systém fungovat Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.
