Výběr z médií: pravidla pro vodáky, nákup nekvalitních respirátorů nebo klimatická neutralita

Ministerstvo zdravotnictví nedoporučuje dětské vodácké tábory, pravidla však neupřesnilo ani pro dospělé vodáky. Píší o tom Lidové noviny. Česko se oficiálně připojilo k plánu Evropské unie na klimatickou neutralitu, informují Hospodářské noviny. Ministerstvo zdravotnictví nakoupilo respirátory, které neprošly testy, a jejich nedostatky nezohlednilo ve výsledné ceně. Všímá si toho Deník N. Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vodáci o víkendu zamířili do Krkonoš na Labe. Kvůli závodům se tam upouštěla přehrada Labská.

Konkrétní pravidla pro vodáky zatím hygienici neposkytly (ilustrační foto) | Foto: Jiří Fremuth | Zdroj: Český rozhlas

Hospodářské noviny

Česko se oficiálně připojilo k plánu Evropské unie na klimatickou neutralitu do roku 2050. Vyplývá to z oficiálního dopisu ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) všem členským státům i Evropské komisi. Dopis mají k dispozici Hospodářské noviny. Deník připomíná, že stejný plán opakovaně kritizoval premiér Andrej Babiš (ANO) a po unii chtěl, aby od něho upustila.

Šéf Povodí Vltavy: Podařilo se nám naplnit nádrže. Odpouštíme jen minimum kvůli suchému létu

Číst článek

V dopise ministra Brabce je prohlášení, že česká vláda podporuje vysoké environmentální ambice unie, chce ale zároveň využívat i jaderné technologie. Ministr také žádá, aby plán na klimatickou neutralitu nepoškodil evropskou ekonomiku obecně. A aby Česko získalo co největší podporu z evropského rozpočtu, jelikož plán dopadne na chudší nebo průmyslové regiony.

Vláda v dopise požaduje i opatrný přístup k unijním plánům na rok 2030 - emise by do té doby měly klesnout o 40 procent oproti roku 1990. Brabec chce nejdříve vyhodnotit dopady pandemie koronaviru na ekonomiku, dodávají Hospodářské noviny.

Deník N

Ministerstvo zdravotnictví koupilo respirátory od firmy La Factory za cenu, která odpovídá těm z nejvyšší třídy FFP3, přestože neprošly testy a nesplňovaly kvalitu. Upozorňuje na to v pátečním vydání Deník N s odkazem na vyjádření mluvčí resortu Gabriely Štěpanyové.

Týká se to zejména objednávky z 9. dubna. U té první přitom ministerstvo vedené Adamem Vojtěchem (za ANO) zaplatilo téměř původní dohodnutou cenu 123 korun. U jednoho respirátoru byla sleva kvůli nižší kvalitě jenom 54 haléřů. Podle Štěpanyové ale poptávka převyšovala nabídku a cena je tak v pořádku.

Nákup roušek od českých výrobců? Stát obchoduje jen se zlomkem z nich, ukázal průzkum

Číst článek

U druhé dodávky už ale cena poklesla výrazněji. Na jednom respirátoru o 47 korun. Podle mluvčí Štěpanyové resort nabídku akceptoval, aby zajistil dostatečné zásoby ochranných pomůcek. Deník N připomíná i starší vyjádření ministra zdravotnictví za ANO Adama Vojtěcha. Ten tvrdil, že pokud firma nedodá slibovanou kvalitu, zakázku zruší. Jakékoli pochybení ale odmítá.

Lidové noviny

Ministerstvo zdravotnictví nedoporučuje dětské vodácké tábory. Napsalo to Lidovým novinám. Podle resortu jsou kvůli epidemiologické situaci rizikové. Zároveň ale nejsou jasná pravidla pro dospělé vodáky. Předseda Asociace vodní turistiky a sportu Petr Ptáček deníku řekl, že to s nimi hygiena nekonzultovala. Už v pondělí se přitom otevírají kempy společně s dalšími ubytovacími zařízeními.

Ani podle Libora Pokorného z vodáckého kempu u Českého Krumlova nemají zatím specifická doporučení od hygieny. Jihočeská krajská hygienička Kvetoslava Kotrbová radí omezit počet lidí v kempu a dezinfikovat společné prostory. Podle nyní platných pravidel nemají vodáci vyrazit ve větší skupině než 100 lidí. V kempech by měli mít roušky, ale na řece je mít nemusí. To by mohlo být nebezpečné při převrácení lodi.

Na české řeky vyrazí každý rok asi 600 tisíc lidí. Kempy se tak po 25. květnu připravují na nápor lidí. To potvrzuje Lidovým novinám taky mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. A šéf Asociace vodní turistiky a sportu Petr Ptáček vodákům radí, aby letos nesoulodili. - tedy aby si navzájem nedrželi lodě a nepluli po řece společně.

Školy v přírodě se do konce roku konat nebudou. Vláda schválila zákaz vícedenních akcí školáků

Číst článek

Deník

Důsledky zavřených hranic se dotýkají i českých pěstitelů jahod. Ti nemají dostatek zahraničních pracovníků, kteří běžně přijížděli v polovině května. A české brigádnice a brigádnici nejsou tak výkonní. Ze severních Čech o tom píše regionální Deník. Pěstitel Stanislav Štrympl ze Svádova taky upozorňuje, že má i vyšší náklady na zavlažování kvůli extrémnímu suchu. Ty podle něj vzrostly o třicet procent.

Vlastník plantáže Stanislav Štrympl zaměstnal asi dvacet studentek z Česka. Potřebuje ale dvakrát tak víc pracovníků. Pokud se mu je nepodaří sehnat, bude mít statisícové škody, píše Deník. Komplikací je taky práce v roušce a přísná hygienická opatření. To vše zpomaluje sběr jahod. Deník zároveň upozorňuje, že lidí je málo po celé Evropské unii. To má mimo jiné vliv i na rostoucí ceny ovoce a zeleniny.

Právo

V Česku je nedostatek armádních lékařů a sester. Upozorňuje na to deník Právo. Armáda si je sice vychovává, ti ale po odsloužení svého závazku míří do civilu. Podle šéfa vojenského zdravotnictví generála Zoltána Bubeníka chybí lékaři ze všech oborů. Nejvíce ale postrádá ty na chirurgických, anesteziologických a urgentních odděleních.

Ideální by bylo otevřít hranice pětice zemí naráz 15. června, prohlásil Babiš po jednání V4 s Merkelovou

Číst článek

Právo zdůrazňuje, že zájem o vojenské lékařství problémem není. Například na univerzitu v Hradci Králové nastupuje každý rok přes 30 studentů. Zájem je přitom desetkrát vyšší, než kolik lidí vojenská fakulta přijme. Armádní doktoři i doktorky dostávají během studia plat mezi 26 a 40 tisíci korun měsíčně. Po 15 letech mají nárok na výsluhu - do toho se započítává i studium. Armádě se naopak zavazují, že v armádě budou sloužit dvojnásobek doby, kterou strávili studiem.

Po odsloužení potřebné doby pak armádní doktoři i sestry odchází za lepším platem nebo kariérou do civilu. Právo mluvilo s vojenským lékařem, podle kterého je i problémem profesní rozvoj. Podle něj je pouze nedostatek atraktivních pracovních míst. S tím ale nesouhlasí šéf vojenského lékařství Zoltán Bubeník. Podle něj jsou problémem finance.

Jaroslav Hroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme