Proč soud zprostil obžaloby učitelku, která žákům lhala o válce na Ukrajině? Jde pouze o její názory
Nahráli část její hodiny a to vedlo k obžalobě státního zastupitelství. Učitelka z Prahy Martina B. před žáky zlehčovala důsledky ruské agrese proti Ukrajině a předkládala jim lživé informace o příčinách války. Soud ji ale osvobodil. „Bylo sice prokázáno, že se stal skutek, pro který je obžalovaná stíhána, avšak ten nevykazuje všechny znaky žalovaného trestného činu,“ vysvětluje soud svůj rozsudek, který přináší server iROZHLAS.cz.
„Ukrajina v roce 2014 slíbila a dostala za to 900 miliard dolarů, že nikdy nevstoupí do NATA a že se vzdá jaderných zbraní. (...) 2016 neměla Ukrajina z těch 900 miliard dolarů ani hřivnu, neměla ani dolar, neměla nic, začala se ucházet o členství do NATA a začala vyrábět nebo začla opět zbrojit, začla jaderně zbrojit a to už se nelíbilo.“
Nebo: „Když se podíváš na Kyjev. (...) Mně zrovna včera, já jsem to teda smazala, shodou okolností došel obrázek současného Kyjeva. Jako nic se tam neděje, jo?“
Třeba takové věty pronášela před žáky v 8. A pražské školy Na Dlouhém lánu v Praze 6 učitelka Martina B. Dokazuje to osmnáctiminutová nahrávka z hodiny, kterou pořídili její žáci a která se stala i základem následné obžaloby proti pedagožce.
Jak se totiž píše ve zprošťujícím rozsudku, který má server iROZHLAS.cz k dispozici a na konci článku ho celý zveřejňuje v anonymizované podobě, státní zastupitelství vyučující vinilo, že se snažila ospravedlnit válečné zločiny a zločiny proti míru, „čímž měla spáchat přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia“.
Z více zdrojů?
Jak dokument popisuje, učitelka se měla podle obhajoby k tématu hodiny rozhodnout na základě pokynu ministerstva školství, aby pedagogové se svými žáky o válce na Ukrajině mluvili. „Její soukromé názory tedy byly vítány a neví, proč se toto obrací proti ní,“ parafrázuje její vyjádření rozsudek.
Aktivista Vrabel znovu dostal podmíněný trest. ‚To rozhodnutí je absurdní,‘ tvrdí jeho obhájce
Číst článek
Učitelka také odmítla, že by děti indoktrinovala, jak stálo v obžalobě. „Tvrzení o dogmatickém imperativním přesvědčovacím vedení hodiny je zcela nesmyslné a nezakládá se na pravdě,“ měla vysvětlovat s tím, že tématem hodiny (Rozpor mezi mediálním sdělením a realitou) bylo, aby si žáci udělali názor, že nic není černobílé a že klíčové je porozumění textu a čtení mezi řádky.
„Obžalovaná toto s dětmi probírá každý rok na aktuální téma. (...) Předkládala různé zdroje, ze kterých čerpala a čerpá informace. (...) Informace čerpala z historických nahrávek a článků, které soudu dodávala jako důkaz,“ cituje obhajobu rozsudek a uvádí i údajné zdroje informací – mapy amerického Institutu pro studium války (ISW), nahrávky OFPRA, ale i komentáře na webu Novinky.cz. Přiznala ale i jiné zdroje – takzvané alternativní či přímo dezinformační weby.
„K dotazu, zda čerpala informace rovněž z domény Protiproud (konspiračně zaměřený web, pozn. red.) uvedla, že čerpá informace opravdu odevšud, aby měla přehled zprava, zleva, aby si dokázala vytvořit nějaký střed, názor. K tomu stejnému vede i děti,“ parafrázuje ji dokument.
Podle obhajoby se v hodině také prakticky nevěnovala událostem v Buči či Mariupolu – údajně kvůli chybějícímu pohledu z druhé strany. „Nemůže toto hodnotit, neboť to není podáno z druhé strany. O těchto informacích se však před dětmi vůbec nezmiňovala, informace totiž nebyly relevantní, neboť to byly pouze jednostranné informace,“ parafrázuje ji opět soudní verdikt.
A s pomocí údajných fotografií a záznamů pak měla dokazovat i svůj další výrok, tedy, že se v Kyjevě „nic neděje“ navzdory tomu, že jí žáci oponovali, že Kyjev hoří.
Lživé a zavádějící výroky
Soud si nechal podle rozsudku zpracovat dva posudky. První z oboru sociální a společenské vědy, který se zaměřil na analýzu nahrávky z argumentačního a rétorického hlediska. A také se zaměřením na informační kvalitu, mediální objektivitu a problematiku dezinformací, čehož se ujali dva znalci z Univerzity Karlovy.
„Lze uzavřít, že pedagožka se pokoušela ovlivnit názory žáků a žákyň, přičemž k tomu využila informace z dezinformačních a neověřitelných zdrojů. Obhajoba použití konceptu práce s informacemi v hodině byla zkreslená a zavádějící, byla použitá lživá fakta.“
citace odborného posudku (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6)
„V případě zdrojů šířených informací ve sledované věci se jednalo o tzv. dezinformační weby, tudíž nedůvěryhodné a neověřené (či neověřitelné) informace, přičemž šíření nepravdivých či neověřených informací není problematické pouze z legislativního hlediska, ale také z pohledu profesní etiky,“ píše se v dokumentu.
Odborníci také měli identifikovat v promluvě učitelky prvky přesvědčování i nátlakové techniky, podle rozsudku ale neví, jestli byly užity záměrně. Učitelka měla podle nich prezentovat své závěry s důrazem, ale zároveň lidově s užitím expresivních slov.
„Na otázky žáků reagovala příkře, až agresivně a to zejména hlasem a dikcí. (...) Lze uzavřít, že pedagožka se pokoušela ovlivnit názory žáků a žákyň, přičemž k tomu využila informace z dezinformačních a neověřitelných zdrojů. Obhajoba použití konceptu práce s informacemi v hodině byla zkreslená a zavádějící, byla použitá lživá fakta (viz tvrzení, že ČT1 patří do skupiny médií, která jsou vázána na milionáře nebo miliardáře Sorose) (...) Nepřipustila rovnocennou diskuzi o fakticitě výkladu,“ podotýkají znalci.
Druhým znalcem byl odborník z katedry ruských a východoevropských studií na Univerzitě Karlově, který měl ověřit fakta. I ten je v závěrech dosti jasný. Odmítl spekulace o etnických čistkách ruské menšiny na východě Ukrajiny s odkazem na mezinárodní organizace, včetně OSN, které od roku 2014 situaci intenzivně monitorovaly.
„Pokud jde o výrok: ‚Byli v Doněcku a Luhansku likvidováni vlastně opravdu ukrajinskými nacistickými skupinami tak, že se zatloukly dveře do baráku, ten barák se zapálil, stáhli se ti lidé zaživa z kůže, vraždili se děti a probíhalo to neustále od roku 2014.‘ Tak tento byl hodnocen jako nepravda s tím, že ani tvrzení o domnělé likvidaci ruského obyvatelstva v Donbasu, o domnělém zapalování domů a upalování tamních obyvatel zaživa, stahování z kůže, vraždění dětí nemá oporu v dostupné evidenci z výše zmiňovaných institucí, agentur a organizací,“ cituje rozsudek jeden ze závěrů znalce.
‚Svoboda má svou hranici.‘ Přečtěte si, proč soud uložil Vrabelovi podmínku za šíření poplašné zprávy
Číst článek
Ten navíc konstatuje, že tvrzení o „domnělých etnických čistkách Rusů na Ukrajině a z toho plynoucí potřebě či rovnou povinnosti ruského státu soukmenovce chránit, tvoří nedílnou součást ruské informační podpory probíhající ozbrojené kampaně proti Ukrajině od roku 2014“. A upozorňuje, že ze strany OSN či evropských zemí byla snaha o dialog, což dokazuje množstvím formátů, které tyto země organizovaly.
Pokud jde o výroky o 900 miliardách dolarů jako odškodném za neutralitu a jaderné odzbrojení Ukrajiny, hodnotí výrok opět jako nepravdivý. „Není jasné, odkud pochází a k čemu se má vztahovat, ani kdo by byl schopen dát takovou částku dohromady a bez dalších ji nenávratně odepsat na Ukrajinu,“ píše znalec.
A stejně vyvrací i výrok o údajných tendencích vstoupit v roce 2014 do NATO. „K momentu vypuknutí války v roce 2014 byla Ukrajina neutrálním státem, jehož neutralita byla zakotvena v ústavě. V uvedeném období Ukrajina posilovala svou obranyschopnost, nicméně údaje o domnělém jaderném zbrojení nemají oporu v dostupné evidenci, jakkoliv touto skutečností ruské státní tiskové agentury v rámci informační podpory probíhající ozbrojené kampaně po 24. 2. 2022 operují,“ uvádí s tím, že konstrukce pedagožky o motivacích Ruska k jeho vpádu na Ukrajinu „nemají oporu v dostupné evidenci“.
A uzavírá: „Veškeré výroky vyhodnocené jako nepravdivé či zavádějící, bezprostředně směřují a slouží k podpoře cílů ruského informačně psychologického válčení v kontextu probíhající ozbrojené kampaně proti Ukrajině.“
Závadné, ale ne trestné
Soud nejprve na úvod zamítl žalobu na určení neplatnosti pracovní výpovědi, kterou pedagožka po zveřejnění nahrávky dostala.
„Je nutné konstatovat, že obžalovaná ve svých výrocích explicitně, ani implicitně nezmínila, natož hodnotila, potažmo tedy ani nepopírala, nezpochybňovala či se nesnažila ospravedlnit žádný z výše specifikovaných válečných zločinů či zločinů proti míru.“
odůvodnění soudu, proč netrestal (rozsudek Obvodního soud pro Prahu 6)
„Zákonné ustanovení, jakož i interní předpisy ZŠ vztahující se k její práci porušila závažným způsobem tím, že v průběhu hodiny jako pedagožka zejména formou persvaze sdělovala nezletilým žákům při výuce nepravdivá tvrzení, bez objektivního zdůvodnění (...). Žáky k mediální gramotnosti nevedla a ve skutečnosti hodinu využila pro přednes svých osobních názorů a postojů k situaci na Ukrajině,“ uzavřel tuto část soud s tím, že cílem mediální výuky není předkládat žákům osobní názory, které nemají oporu ve faktech a „obsahově odpovídají propagandistickým výrokům“.
Soudkyně Klára Jantošová ale stejně tak odmítla učitelku odsoudit na základě obžaloby státního zastupitelství, protože podle soudu provedený skutek nenaplnil všechny znaky žalovaného trestného činu.
„Po provedeném dokazování soud musí konstatovat, že se státnímu zástupci nepodařilo spolehlivě prokázat vinu obžalované ve smyslu jím podané obžaloby, neboť důkazy týkající se žalovaného skutku svědčí ve prospěch obžalované a neprokazují spolehlivě a jednoznačně, že obžalovaná spáchala žalovaný skutek (...) ani nelze u obžalované dovodit zavinění ve formě úmyslu, byť i eventuálního,“ tvrdí.
Dav, který vtrhl do soudní síně, je exces. Radikalizace části společnosti je ale zřejmá, míní soudce
Číst článek
Odvolává se při tom na skutečnost, že z předložených důkazů nebylo jasné, „jakou formou se měla obžalovaná dopustit jednání ve vztahu k válečným zločinům či zločinům proti míru“, protože takové jednání musí podle soudu být jasně prokázané.
„Je nutné konstatovat, že obžalovaná ve svých výrocích explicitně, ani implicitně nezmínila, natož hodnotila, potažmo tedy ani nepopírala, nezpochybňovala či se nesnažila ospravedlnit žádný z výše specifikovaných válečných zločinů či zločinů proti míru,“ argumentuje soudkyně v rozsudku.
Dodává, že většina z posuzovaných výroků vychází z názorů obžalované pedagožky a je je možné chápat nejvýše jako snahu ovlivnit žáky ve smyslu zpochybňování informací o konfliktu z mainstreamových médií, které prezentují jednoznačnou roli obou aktérů. Už ale nelze prokázat snahu pedagožky hodnotit či posuzovat válečné zločiny a zločiny proti míru, které Rusko na Ukrajině páchá.
Ačkoliv soud pedagožku zprostil obžaloby, upozorňuje soudkyně Jantošová v rozsudku, že „z velké části nepravdivé a zavádějící“ výroky pedagožky pronesené před žáky druhého stupně základní školy je nutné považovat za „závadné, škodlivé a nepřípustné“, ačkoliv nedosáhly míry, aby zakládaly trestní odpovědnost.
Anonymizované znění celého rozsudku přinášíme zde:
