• Měla to být kampaň na podporu hendikepovaných. Stačil však jeden přešlap a projekt karlovarské pobočky Úřadu práce se rázem ocitl ve středu politického dění.
• Po kontrole ministerstva financí se totiž ukázalo, že projekt dotovaný z evropských peněz propagovala společnost Mafra. Závěr resortních auditorů zněl proto neúprosně: úřad porušil zákon o střetu zájmů, když zakázku mediálnímu domu přidělil.
• Jde přitom o první známé rozhodnutí, které odstavuje holding Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) od veřejného tendru. V podobné situaci je nyní pražský dopravní podnik.
• Úřad práce nyní podle mluvčí Kateřiny Beránkové „při realizaci mediálních kampaní společnosti ovládané Agrofertem neoslovuje a nezadává jejich prostřednictvím inzerci“.

Exkluzivně Praha 5:00 28. 6. 2021 (Aktualizováno: 8:51 28. 6. 2021) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Přímým nákupem inzertních služeb u daného dodavatele došlo k porušení zákona o střetu zájmů.“

Takový je verdikt auditorů ministerstva financí, kteří v roce 2020 prověřovali, jak karlovarská pobočka Úřadu práce nakládá s evropskou dotací na projekt „Zdravotní postižení není hendikep v Karlovarském kraji“. Na něj z unijní kasy získala 35 milionů korun.

Češi poslali do Bruselu posudek na toasty Penam. Neuspěli, 100 milionů ale po Agrofertu zatím nechtějí

Číst článek

Propagaci projektu si Úřad práce totiž objednal mimo jiné u společnosti Mafra, která vydává Mladou frontu Dnes nebo Lidové noviny. Za inzerci projektu na podporu zaměstnanosti hendikepovaných zaplatil 10 397 korun. Šlo tak sice o malou zakázku, přesto stačila k tomu, aby resortní kontroloři došli k jednoznačnému závěru. A sice: firma kvůli premiérovi neměla tendr získat.

„Jako zakladatel a obmyšlený uvedených svěřenských fondů je (Andrej Babiš – pozn. red.) osobou, u níž lze důvodně předpokládat ‚hospodářský či jiný přímý či nepřímý osobní zájem‘ související s majetkem vloženým do svěřenských fondů,“ argumentuje auditní orgán ministerstva v dokumentu, který se podařilo získat serveru iROZHLAS.cz. Auditoři se ve svých závěrech opřeli zejména o evropskou legislativu ke střetu zájmů.

Z nálezu Ústavního soudu ke střetu zájmů totiž podle kontrolorů vyplývá, že český zákon je nutné vykládat „s ohledem na principy plynoucí z unijního práva“. A aby byl naplněn smysl a účel evropských pravidel, řešení střetu zájmů v podobě svěřenských fondů nestačí. Auditoři totiž mají za to, že stále může být kvůli Babišovým podnikatelským zájmům ohrožen „nestranný a objektivní“ výkon jeho funkce.

Překvapivý závěr

Úřad práce se ale proti výsledkům prověrky ohradil. „Zásadně nesouhlasíme,“ uvedl s tím, že Babiš není vlastníkem majetku vloženého do svěřenských fondů a že neexistuje relevantní soudní rozhodnutí, které by dávalo prostor pro jiný výklad. „Auditovaný subjekt považuje zaujetí prezentovaného závěru ze strany auditního orgánu za velmi překvapivé,“ uvedla k tomu karlovarská pobočka.

Připomínky Úřadu práce ale resort nepřesvědčily. Na stanovisku, které čerpalo rovněž ze závěrů auditní mise Evropské komise ke střetu zájmů, se tak nic nezměnilo. „Auditní orgán při formulaci svých zjištění není oprávněn vyčkávat na hypotetické budoucí řešení právní otázky vnitrostátním soudním či správním orgánem,“ uvedli auditoři, kteří dotační projekty na pokyn Bruselu prověřují pravidelně.

Úřad práce tak musel po prověrce upravit financování dotačního projektu. „Řídicí orgán (ministerstvo práce coby poskytoval dotace – pozn. red.) je v případě potvrzené nesrovnalosti povinen aplikovat finanční opravu ve stanovené výši. Následně dochází k řešení nesrovnalosti na národní úrovni,“ přiblížil Šimon Blecha z tiskového odboru ministerstva financí.

Server iROZHLAS.cz požádal o reakci také šéfku karlovarského úřadu práce Alici Kalouskovou, která s auditory ministerstva komunikovala. Ta ale na dotazy nechtěla odpovídat a odkázala na tiskový odbor. Podle mluvčí úřadu Kateřiny Beránkové nakoupili inzerci napřímo vzhledem k malé částce, zakázka se tak nemusela soutěžit.

„Vzhledem k tomu, že na auditní orgán ministerstva financí není možné podat žalobu, je lhostejné, zda se závěry souhlasíme, nebo nesouhlasíme. Úřad práce České republiky se bude řídit rozhodovací praxí soudů, a to ať již národních, či evropských, ohledně posuzování střetu zájmu,“ uvedla Beránková.

Úřad práce se také brání tím, že objednávku provedl v době, kdy nebyl jasný postoj Evropské komise ke střetu zájmů. „Z toho důvodu nemohl Úřad práce smlouvu, respektive objednávku vypovědět, protože již byla plně splněna,“ pokračovala Beránková s tím, že neměli „právní titul“, na jehož základě by peníze mohli od Mafry požadovat zpět.

„Na základě výše uvedených skutečností byl nucen (Úřad práce – pozn. red.) finanční prostředky na inzerci uhradit ze státního rozpočtu,“ upřesnila mluvčí. Úřad práce podle ní aktuálně „při realizaci mediálních kampaní společnosti ovládané Agrofertem neoslovuje a nezadává jejich prostřednictvím inzerci“. Celé vyjádření Úřadu práce můžete v boxu najít na konci textu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Janou Maláčovou z ČSSD, pod které úřady práce spadají, loni také vypracovalo seznam celkem 206 firem veřejných funkcionářů, které by neměly dosáhnout na veřejné peníze. List, na kterém jsou hlavně podniky Agrofertu, měl sloužit jako pomůcka pro úředníky, aby se zamezilo střetu zájmů. Zda ho měl k dispozici rovněž karlovarský úřad práce, ale není jasné.

Přelomový verdikt

Nález u Mafry je přitom první verdikt tuzemských úřadů, podle něhož byla zakázka firmě holdingu Agrofert přidělena neoprávněně. Vedle dotací totiž česká legislativa zakazuje společnostem, které alespoň ze čtvrtiny vlastní člen vlády, pobírat také investiční pobídky a účastnit se veřejných tendrů. Na nich koncern čerpá stamiliony korun ročně.

Například Lesy ČR jen letos s Agrofertem uzavřely smlouvy v hodnotě 2,2 miliardy korun. Státní podnik si na to nechal zpracovat právní analýzu, podle níž byl jeho postup v pořádku. Holding byl tedy po auditu ke střetu zájmů sice odstřihnut od evropského penězovodu, erární peníze na národní úrovni mu ale tečou dál.

To by se přitom podle experta na veřejné zakázky Jana Lašmanského nyní mohlo změnit. „Pokud auditní orgán zkoumal střet zájmů i u takto malé zakázky, tak mi to přijde velmi pozitivní. Může to být vlaštovka do budoucna,“ řekl pro iROZHLAS.cz.

Střetu zájmů by tuzemské úřady podle něj měly ze zákona předcházet a v případě, že k němu dojde, firmy z tendrů vyloučit. „Stejně jak postupoval auditní orgán u této zakázky za 10 tisíc, by se mělo postupovat u každé jiné zakázky zadávané po celé České republice,“ pokračoval Lašmanský.

Jenže auditní orgán ministerstva financí, který má na starosti kontrolu evropských peněz, funguje vesměs samostatně na základě pokynů z Bruselu. A oproti tomu česká vláda nadále závěry Evropské komise – že premiér nadále ovládá holding Agrofert a je tak ve střetu zájmů – neuznává a chce celý spor hnát k evropskému soudnímu dvoru.

„Evropské vnímání střetu zájmů nám nepomůže, protože české autority tento pohled neakceptují. A to je samozřejmě špatně. Česko by mělo akceptovat závažná rozhodnutí, které přijdou z Evropské komise,“ doplnil Lašmanský s tím, že je potřeba mít proto k dispozici soudní rozsudek nikoli evropský, ale ideálně český.

A k tomu by mohlo přispět vyřazení Agrofertu z některého veřejného tendru. Podle Lašmanského se totiž dá předpokládat, že by se pak holding obrátil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, případně na správní soud. Podobně to bylo v případě jeho dceřiné firmy Primagra. Poté, co jí ministerstvo průmyslu a obchodu odmítlo udělit kvůli závěrům Bruselu dotaci, resort zažalovala u evropského soudního dvora.

Agrofert od začátku jakékoli pochybení odmítá s tím, že vždy postupoval v souladu s platnými předpisy. Stejně tak s výsledky evropské prověrky ke střetu zájmů nesouhlasí premiér Babiš. Mluvčí holdingu Karel Hanzelka nechtěl ale případ Mafry komentovat a odkázal na mluvčí mediálního domu Terezu Sedlákovou. Ta na dotazy přes urgence nereagovala.

Dopravní zakázka

Do podobné situace jako Úřad práce se nyní dostal Dopravní podnik hlavního města Prahy. V dubnu vypsal zakázku v hodnotě 450 milionů korun na distribuci novin v metru, kterou v posledních 13 letech obstarávala Mafra. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) kvůli tomu vedení podniku dokonce poslal dopis, ve kterém žádal, aby podnik věnoval střetu zájmů zvýšenou pozornost. Informoval o tom Deník N.

‚Rozsudek ke střetu zájmů lze čekat až v roce 2025.‘ Podle analýzy ministerstva ale není jistá ani žaloba

Číst článek

Mluvčí městské firmy Daniel Šabík upozornil, že uchazeči o zakázku musí podle zveřejněné dokumentace předložit čestné prohlášení o neexistenci střetu zájmů. Zda se Mafra do tendru přihlásila, ale říct nechtěl. Stejně tak nechtěl předjímat další postup. „Omlouváme se, ale probíhající veřejné zakázky nejméně do doby rozhodnutí o výběru dodavatele nekomentujeme. Nechceme jakkoliv ovlivňovat jejich průběh,“ uvedl Šabík.

Dopravní podnik však podle mluvčího u vítězných dodavatelů zjišťuje rovněž údaje o skutečných majitelích. Nahlíží tak do registru skutečných vlastníků. Ten prošel v červnu novelizací. V případě Agrofertu je Andrej Babiš koncový příjemce výhod.

„V případě, že dodavatel předloží nepravdivé údaje nebo pokud dopravní podnik zjistí prokazatelný střet zájmů, vyvodíme z takové skutečnosti odpovídající závěry,“ doplnil mluvčí Šabík s tím, že z toho důvodu si podnik vyhradil právo od smlouvy u dané zakázky odstoupit. A dopis primátora prý podnik vzal na vědomí.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít