Špatná legislativa způsobila u soudů nárůst žalob na popření otcovství
U žalob podaných v lednu a únoru platí, že soud nemůže otce odmítnout s odkazem na lhůtu, která uplynula od narození dítěte. Parlament ji totiž nestihl stanovit. Soudy tak nyní musí řešit případy, kdy od narození dítěte uplynulo třeba i více než 20 let.
„Loni, kdy poslanecká sněmovna schválila příslušnou novelu zákona o rodině, ji senát vrátil s pozměňovacími návrhy. Vzhledem k tomu, že sněmovna nepřijala ani tyto změny, ani původní návrh, tak neprošel návrh žádný,“ vysvětluje právní vakuum náměstek ministra spravedlnosti František Korbel.
Vznik a vývoj legislativy k případnému popření otcovství vysvětluje ve Světě o jedné náměstek ministra spravedlnosti František Korbel.mp3
V případě, že by skutečně některý soud posvětil vyškrtnutí otce z rodného listu s odkazem, že neplatila žádná lhůta, mohla by se matka či dítě pokusit zažalovat stát kvůli tomu, že díru v zákoně způsobil.
„Nemyslím si, že by uspěli. Ona lhůta pro popření otcovství je v zásadě věcí úvahy zákonodárce. Nedá se asi automaticky tvrdit, že by tím někomu byla způsobena škoda a že by za tuto škodu v příčinné souvislosti odpovídal stát,“ reaguje Korbel.
Do konce loňského roku bylo možné popřít otcovství jen šest měsíců od chvíle, kdy se muž dozvěděl o narození dítěte. Nově lze otcovství popřít jen do tří let věku dítěte.
„I potom otec má šanci. Zákon byl totiž přijat na druhý pokus poslaneckou sněmovnou a nabyl účinnosti 20. března 2012. Nová právní úprava počítá s tím, že po uplynutí stanovené lhůty může podat návrh na popření otcovství nejvyšší státní zástupce, pokud k tomu shledá veřejný zájem a zájem dítěte,“ říká náměstek ministra spravedlnosti.
Otcové dětí narozených v manželství zřejmě v budoucnu budou mít právo popřít otcovství až do šesti let od narození dítěte. Počítá s tím nový občanský zákoník, který by měl začít platit za dva roky.
„Ta předchozí změna byla pouze aktuální reakcí na nález Ústavního soudu a nový občanský zákoník připravoval zcela jiné koncepční pojetí tohoto problému po celou dobu jeho tvorby. Což je více než deset let,“ vysvětluje Jiří Korbel.
Podle Lidových novin je oněch zmiňovaných žalob nejméně 37. Podle Korbela se budou muset soudy s těmi žalobami vypořádat. Nemohou je zamítnout z důvodu, že byly podány po lhůtě.
„Domnívám se, že pokud by žaloba byla podána například v důsledku jisté snahy bojovat mezi otcem a matkou, nebo zneužít té situace, tak i dnes by bylo možné tu žalobu zamítnout pro tzv. zamítnutí práva,“ vysvětlil náměstek ministra spravedlnosti František Korbel.
