Rusko nesmí vyhrát, řekl Macron na návštěvě Prahy. Český plán na zajištění munice označil za významný
Rusko nesmí zvítězit ve válce na Ukrajině. Je nutné podporovat ukrajinský lid a tamní armádu tak dlouho, jak to bude třeba. Francouzský prezident Emmanuel Macron to řekl po úterním jednání s českým protějškem Petrem Pavlem v Praze.
Macron také řekl, že česká iniciativa na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii je významná. Francie se k ní připojí.
Francouzský prezident naznačil, že je více možností, jak by se Francouzi mohli do české iniciativy na nákup munice zapojit. Jedním z nich je třeba finanční podpora v rámci bilaterální spolupráce, tak i v rámci evropského mechanismu.
Žádná konkrétní částka, kterou by mohli Francouzi přispět, ale nepadla. Podle Macrona se ní budou obě země jednat ještě na ministerské úrovni.
Francie zakotvila ústavní právo na potrat. ‚Oslavme společně začátek nové svobody,‘ napsal Macron
Číst článek
Pavel v pátek při návštěvě Lucemburska potvrdil, že se k iniciativě k zajištění munice pro Ukrajinu ve třetích zemích zatím přihlásilo asi 15 zemí. Plán český prezident v únoru představil na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
Řekl, že Česko v mimounijních státech lokalizovalo 500 000 kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300 000 kusů v sovětské ráži.
Shoda obou zemí
Pavel v úterý uvedl, že se s Macronem shodl na tom, že jedinou cestou je pokračovat v podpoře Ukrajiny. „Nejenom proto, že to vidíme jako principiálně správné, ale také proto, že nechceme aby Rusko se svým viděním světa uspělo,“ řekl prezident.
Chceme žít ve světě, kde jsou pravidla respektována a platí stejně pro větší i menší země, uvedl. Podle české hlavy státu mají prezidenti stejný pohled na možnosti vývoje situace i na možné způsoby řešení.
K vojenskému materiálu Macron řekl, že Evropa urychlila svoji výrobu, dodala veškeré dostupné zásoby, ale potřeby Ukrajiny jsou takové, že je potřeba jít nad rámec skladových zásob. „Musíme oslovit neevropské země, musíme čelit krátkodobým potřebám, co se týče munice na Ukrajině,“ poznamenal.
Macron také řekl, že pozice Francie a Česka jsou v případě války na Ukrajině velmi blízké. Přiznal, že je potřeba hledat munici, dělostřelecké granáty a další vojenský materiál ve třetích zemích, protože v Evropě na ně nejsou v současné době výrobní kapacity.
Česko identifikovalo až 800 000 dělostřeleckých granátů v zemích mimo Evropskou unii. Tyto země sice nejsou přesně identifikované, protože chtějí zůstat neutrální, ale spekuluje se o zemích jako Turecko, Jihoafrická republika nebo Indie. V rámci české iniciativy se právě na nákup materiálu ze třetích zemí shání peníze.
Ministři zemí EU budou nadále jednat a rozvíjet cíle nastolené na nedávném summitu v Paříži. Zmínil také vznik nové koalice pro dodávky raket středního a dlouhého doletu.
Soud v Haagu vydal zatykač na dva ruské velitele. Měli vést útoky na ukrajinskou energetiku
Číst článek
Česká republika a Francie do značné míry sdílí názory na situaci na Blízkém východě, je třeba pokračovat v politických jednáních, aby bylo přijato řešení založené na dvou státech, řekl na úterní tiskové konferenci v Praze francouzský prezident Emmanuel Macron poté, co jednal s českým protějškem Petrem Pavlem. Uvedl, že politici volají po příměří a jsou znepokojeni humanitární situací v Pásmu Gazy.
Macron minulý týden vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy, k ochraně civilistů a dodržování mezinárodního práva. Reagoval tak mimo jiné na čtvrteční incident, při němž přišlo o život přes 100 lidí čekajících na distribuci humanitární pomoci.
Pavel tehdy při návštěvě Lucemburska řekl, že Izrael musí udělat vše pro to, aby zabránil civilním obětem v Pásmu Gazy.
Názory Petra Pavla
Prezident Petr Pavel je pro hledání nových forem pomoci Ukrajině včetně diskuse o možné přítomnosti v zemi. Nikoli bojových jednotek, ale formou asistence. Pavel to řekl na úterní tiskové konferenci po jednání s francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Praze.
Český prezident má dojem, že z pohledu možné ruské reakce je stejně nebezpečné trénovat ukrajinské vojáky na území států Evropské unie jako na Ukrajině. „Ukrajina, přestože je napadena, je stále suverénní zemí, a i kdyby na jejím území fungovala nějaká výcviková mise, není to porušením žádného mezinárodního pravidla,“ řekl Pavel.
„Je jenom na nás, jakou formu asistence Ukrajině zvolíme, pokud zůstaneme v rámci limitu nebojového angažmá,“ dodal. Je podle něj nutné k věci přistoupit s otevřenou myslí, zvážit dostupné možnosti a věnovat se jim, ne a priori odmítat jakoukoli přítomnost na Ukrajině.
„Těch způsobů je celá řada a myslím, že debata o tom již začala. Naposledy ji vedli ministři obrany na půdě NATO, konzultační schůzka evropských lídrů v Paříži se jí věnovala také. Měli bychom v ní pokračovat,“ řekl Pavel.
„Pokud je v našem zájmu, aby Rusko na Ukrajině neuspělo, nemůžeme zůstat u pomoci, jakou poskytujeme Ukrajině dnes. Vidím prostor k tomu, abychom hledali další formy pomoci a řešení a neomezovali se sami tam, kde nemusíme,“ dodala česká hlava státu.
‚Macron nás zradil.‘ Desítky tisíc lidí ve Francii demonstrovaly proti novele imigračního zákona
Číst článek
Uctění památky obětí střelby
Macron spolu s prezidentem Petrem Pavlem v úterý odpoledne na Palachově náměstí v Praze uctili památku obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Loni v prosinci při ní student zabil čtrnáct lidí a sebe a dalších 25 lidí zranil.
Macron s Pavlem se k fakultě přesunuli po jednání na Pražském hradě, kde diskutovali o pokračující podpoře Ukrajiny nebo české iniciativě na zajištění munice, ke které se Francie připojí.
Macron s Pavlem položili věnce k pamětní desce Jana Palacha. Pietního aktu se zúčastnila také rektorka UK Milena Králíčková a děkanka Filozofické fakulty Eva Lehečková. Oba prezidenti na Palachovo náměstí dorazili s více než hodinovým zpožděním oproti plánu.
Macron následně dorazil na úřad vlády, kde bude jednat s premiérem Petrem Fialou. Mluvit by měli o obranné spolupráci, energetice či válce na Ukrajině.
Po schůzce mají v plánu také podpis akčního plánu strategického partnerství Česka a Francie pro roky 2024 až 2028. Dokument upravuje vzájemnou spolupráci například v obraně, bezpečnosti či azylové politice.
