Máme neuvěřitelně hustou síť nemocnic, v jiných zemích se za lékaři chodí méně, upozorňuje Prymula
Téměř 10 miliard z veřejného zdravotního pojištění a změna zákoníku práce zažehnaly spory mezi lékaři a ministerstvem zdravotnictví. Někteří lékaři ale výpovědi z přesčasů ještě nestáhli a podle exministra zdravotnictví Romana Prymuly si snaží vyjednat další výhody nad rámec dohody. „Do systému to vnáší značnou nejistotu,“ upozorňuje v pořadu Interview Plus.
„Na začátku jsme říkali, že ten systém je špatně a jsou zde protiprávní přesčasy. Pak to sklouzlo k tomu, že se začalo vyjednávat jen a pouze o platech. A je sice hezké, že se vyjednává o celém spektru nemocnic, ale ne o všech zdravotnících. Praktičtí lékaři a specialisté budou mít relativně méně a budou křičet,“ shrnuje Prymula s tím, že to povede podle něj k vnitřní nestabilitě zdravotnického systému.
Poslechněte si Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je Roman Prymula, epidemiolog, bývalý ministr zdravotnictví
Zároveň připouští, že problém s přesčasy se neřešil, a to ani v době, kdy ministerstvo vedl on sám. Systémové řešení problému podle něj spočívá ve snížení nároků na lékaře, aby nemuseli tak dlouho sloužit, a toho lze docílit jen redukcí počtu míst poskytujících péči, a to zejména urgentních příjmů s nepřetržitým fungováním.
„Máme neuvěřitelně hustou síť nemocnic. V některých zemích si vystačí s dvaceti třiceti, my jich máme skoro dvě stovky. Máme i vysokou frekvenci kontaktů s pacienty, lidé navštíví lékaře až jedenáctkrát za rok, ve Skandinávii jsou to jen tři návštěvy,“ srovnává.
Velké nemocnice v současnosti dostávají za stejný výkon vyšší úhradu než ty malé. Prymula vysvětluje, že je to způsob, jak dofinancovat velké nemocnice, které mají zvýšené náklady na specializované zákroky nebo výuku.
Senát zrušil možnost dalších přesčasů pro lékaře. Zdravotníci ale můžou mít i 24 hodin dlouhé služby
Číst článek
„Představme si model, že zde bude pár velkých fakultních nemocnic na specializované zákroky, a pak síť menších nemocnic, kterých bude muset být výrazně méně než dnes. Zároveň by se posílila role praktických lékařů, kteří by pacienty nasměrovali – dnes je to tak, že většina lidí jde bez jakéhokoli doporučení do té největší nemocnice,“ uvádí.
Tradiční neefektivita
Důležité je podle Prymuly i to, aby nemocnice prováděly adekvátní objem zákroků a tím si udržely profesionalitu.
„Například když porodnice za rok provede 300 porodů, tak je to rizikové pro všechny,“ zdůrazňuje s tím, že rozhodující slovo by měla mít zdravotní pojišťovna, která by měla stanovit, kde je péče potřeba.
Exministr popisuje, že o restrukturalizaci zdravotnictví se diskutuje už desítky let a už dávno prý měla vzniknout její koncepce, vždy pro to ale chyběla politická vůle. Ta, jak se mu zdá, nyní existuje, vytvoření koncepce ale vyžaduje hlubokou analýzu.
Dohoda lékařů a vlády je podle většiny Čechů dobrá, ukázal průzkum. Kdo spor vyhrál, jim ale jasné není
Číst článek
Není vyloučeno, že v jednom okrese budou dvě nemocnice a v jiném žádná, stejně tak se ale redukce může týkat i velkých nemocnic.
„Třeba v Praze je koncentrace fakultních nemocnic obrovská a nepochybně by byla zbytná. Ale každý, kdo se o to pokusil, tak skončil. A není to tak jen v Česku. V Anglii byla snaha zrušit nemocnici St Thomas, která je poblíž parlamentu, a protože v ní byla léčena řada jeho členů, tak se to také nikdy nepodařilo. Systém vždy bude mít nějaké neefektivity,“ uzavírá Prymula.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, audio je nahoře v článku.
