Přibáň z Cardiffu a Langášek z Nejvyššího správního soudu. Prezident je navrhuje na ústavní soudce
Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na soudce Ústavního soudu (ÚS) právníka a sociologa Jiřího Přibáně a soudce Nejvyššího správního soudu Tomáše Langáška. Oznámil to v pondělí odbor komunikace Kanceláře prezidenta republiky. V červnu mandát skončí místopředsedovi Ústavního soudu Vojtěchu Šimíčkovi a soudci Tomáši Lichovníkovi. Senát musí o nominacích rozhodnout do 60 dnů.
„Velice si vážím toho, že mne prezident republiky Petr Pavel nominoval na funkci soudce ÚS, a očekávám s nadějí důležitou diskusi v Senátu o jeho návrzích,“ řekl Langášek, jenž v minulosti působil jako generální sekretář Ústavního soudu, může tak podle svých slov nabídnout kontinuitu a institucionální paměť.
Přibáň sdělil, že jeho prioritou u Ústavního soudu by bylo zachovat kontinuitu právní doktríny ústavně demokratického státu, jakou soud začal budovat na počátku 90. let a která je podle něj v zemích bývalé komunistické Evropy ojedinělá.
„Díky ní je naše ústavní demokracie v lepší kondici než v některých jiných státech a nejen ústavní soudnictví má značnou mezinárodní prestiž,“ poznamenal Pribáň. Přispět chce i zkušenostmi z anglo-americké ústavní kultury a praxe, jež podle něj musí řešit často stejné problémy jako ústavní soudy v Evropě.
Přibáň absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, je profesorem práva na univerzitě ve velšském Cardiffu, kde také vede právně-sociologické Centrum pro právo a společnost.
S Pavlem začíná nová etapa ve vývoji demokracie. Rok 1989 je definitivně minulostí, míní Přibáň
Číst článek
V minulosti byl mimo jiné hostujícím profesorem nebo vědeckým pracovníkem na Evropském univerzitním institutu ve Florencii, na pražské pobočce New York University či Kalifornské univerzitě v Berkeley.
Podle médií v roce 2013 odmítl nabídku na pozici ústavního soudce od tehdejšího prezidenta Miloše Zemana.
„Rozhodoval jsem se dlouho, ale dospěl jsem k přesvědčení, že moje zahraniční zkušenosti, akademická práce i obecný přehled o ústavním právu v teorii i praxi mohou složení a práci dnešního Ústavního soudu posílit a obohatit,“ uvedl Přibáň.
Zkušenosti s Ústavním soudem
Langášek je soudcem Nejvyššího správního soudu od března 2013, je též předsedou volebního a kárného senátu pro soudce. Je též absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Působil v Kanceláři veřejného ochránce práv, byl členem Výboru pro zabránění mučení a jinému nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání při Radě vlády pro lidská práva.
Šéf ústavního soudu odmítl výzvu k rezignaci. Fico ho kritizuje za únik informací do ‚nepřátelských‘ médií
Číst článek
Od roku 2003 byl Langášek u Ústavního soudu nejdříve jako asistent předsedy, později se stal vedoucím analytického odboru a dále generálním sekretářem. V minulosti byl také členem Rady Justiční akademie. Od předloňského ledna je zastupujícím členem Benátské komise Rady Evropy.
„U Ústavního soudu jsem před lety již působil ve vysokých úředních pozicích. Budu-li schválen, mohu vedle své mnohaleté zkušenosti soudce Nejvyššího správního soudu, včetně předsedování volebnímu senátu a kárnému senátu pro soudce nabídnout vědomí kontinuity nalézání ústavního práva, institucionální paměť a důvěrnou znalost jeho vnitřního chodu, což může být cenné právě při cyklických kompletních obměnách jeho složení, jaká probíhá nyní,“ uvedl Langášek.
Pavel za více než rok ve funkci jmenoval osm nových soudců Ústavního soudu i jeho předsedu Josefa Baxu. Naposledy řady soudu v únoru rozšířil advokát Milan Hulmák.
