Životní příběh nestačí. Prezidentští kandidáti teď nabízejí i program a pak ho musí plnit, tvrdí politolog
Česko bude už za dva měsíce vybírat novou hlavu státu. Půjde o třetí přímou volbu prezidenta. „Chce-li si prezident zvolený přímou volbou udržet popularitu, tak musí vycházet vstříc očekávání voličů, které tady bylo před přímou volbou. Výsledkem je, že tady máme daleko více otevřený prostor pro to, aby se prezident choval aktivističtěji,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... na Dvojce politolog Lubomír Kopeček.
Všichni tři čeští prezidenti, kteří se na Hradě střídali od listopadu 1989, měli za sebou výraznou kariéru. „A všem třem samozřejmě dávala jejich kariéra poměrně velký kredit,“ upozorňuje Kopeček z Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik.
„U Havla šlo o kariéru disidentskou, u Klause o vedení ODS a řízení ekonomické reformy v 90. letech a u Zemana o totéž s ČSSD a jeho premiérství,“ shrnuje Kopeček.
V případě Miloše Zemana je podle politologa velmi dobře vidět, jak se přímá volba hlavy státu podepsala na prezidentském aktivismu a vztahu s vládou a parlamentem.
„Havel a Klaus jako nepřímo volení prezidenti vycházeli z určitých mantinelů, které určila parlamentní volba. Tím, že je nevolili voliči, nemuseli jim nabízet žádný výrazně profilovaný program. V zásadě se ve svých projevech hodně obraceli na parlament,“ vysvětluje politolog a dodává:
ČEKÁNÍ NA PREZIDENTA: Bude Babiš ‚ukřičenou‘ hlavou státu? Záleží, jestli tuto polohu voliči akceptují
Číst článek
„Vycházeli prostě z toho, že vláda se odvozuje od parlamentu, a nemají to být oni, kdo bude určovat podobu vládnutí.“
Odpovědnost parlamentu, nebo voličům?
První přímá volba, ve které zvítězil Miloš Zeman, ale změnila to, že kandidáti na prezidenta nabízejí vlastní politický program. Bez toho by podle Kopečka snižovali svoji atraktivitu:
„Nemůžou nabízet jen životní příběh, musejí nabízet i něco navíc. Výsledkem je, že je to přirozeně tlačí k tomu, aby potom zkoušeli svoje sliby z prezidentské volby naplnit. Viděli jsme to třeba u Zemana a jeho vymezování se vůči vládě Petra Nečase (ODS). Zeman šel do voleb s heslem ‚stop této vládě‘.“
„Problém je, že ani česká Ústava nevykládá rozsah prezidentských pravomocí zcela jasně.“
Lubomír Kopeček
S tímto programem pak Zeman pokračoval i poté, co vláda padla, a to zejména tehdy, když odmítl vyjít tehdejší koalici vstříc a jmenovat ji vládou s novým premiérem. Místo toho instaloval svého premiéra Jiřího Rusnoka s vlastním kabinetem, který nezískal důvěru sněmovny. Rusnok se později stal guvernérem České národní banky.
„Je to člověk, který využíval mandát z přímé volby právě k tomu, aby se alespoň pokusil být ústředním bodem politického režimu se vším všudy. Problém je, že ani česká Ústava nevykládá rozsah prezidentských pravomocí zcela jasně,“ hodnotí Kopeček a dodává:
ČEKÁNÍ NA PREZIDENTA: Česká Čaputová? Nerudové zatím chybí autenticita slovenské prezidentky
Číst článek
„Chce-li si prezident zvolený přímou volbou udržet popularitu, tak musí vycházet vstříc očekávání voličů, které tady bylo před přímou volbou.“ Výsledkem je, že se tím otevírá prostor pro to, aby se prezident choval více aktivisticky.
O poloprezidentském systému, kam se snažil prezident Zeman český parlamentní systém posunout, se podle Kopečka dá mluvit i v souvislosti s vládami Andreje Babiše (ANO), dnes kandidáta na prezidenta.
„Jeho vlády byly hodně závislé na prezidentovi jako na někom, kdo je podporoval, a na někom, kdo vlastně i určil, že Babiš bude premiérem,“ hodnotí politolog vztah šéfa ANO s prezidentem.
Současná vládní koalice složená z ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN si je ale na rozdíl od Babišovy menšinové vlády s podporou komunistů jistá ve sněmovně.
ČEKÁNÍ NA PREZIDENTA: Generál Pavel dokáže zaujmout i část voličů prezidenta Zemana, říkají data
Číst článek
„Působí velmi jednotně, což samozřejmě možnosti prezidenta omezuje. Krásně je to vidět třeba na přehlasovávání prezidentských vet,“ připomíná politolog Kopeček, v čem bude pozice nově zvoleného prezidenta nejspíš odlišná od doby prezidenta Zemana.
Kampaň rozdělí společnost
Přímá volba prezidenta má podle Kopečka jednu výhodu: „Přitahuje pozornost. I průzkumy ukazují, že možná až 70 procent lidí je ochotno přijít k prezidentským volbám. Je to víc než u voleb do sněmovny, i když skutečná účast pak bude asi o něco málo nižší, lidé v průzkumech trochu přehánějí,“ usuzuje politolog.
„Je to něco, čím Češi dnes do značné míry žijí. Jiná věc samozřejmě je, k čemu to v praxi povede. Už teď je na kandidátech patrné, že minimálně někteří dost výrazně rozdělují společnost,“ upozorňuje Kopeček a dodává:
„Nejspíš se tu zopakuje to, co v letech 2013 a 2018, to jest kampaň, která povede k polarizaci společnosti. To bude mezi prvním a druhým kolem voleb zjevně dost znát.“
Poslechněte si celý rozhovor.
