Babiš je za zenitem. Hlad po změnách v české politice dál zůstává, říká sociolog a ředitel agentury Median

Voliči hnutí ANO se za poslední roky výrazně obměnili, v poslední době už ale strana nemá kde získávat další, naznačuje ředitel výzkumné agentury Median Přemysl Čech. Vysvětluje to tím, že posledními kampaněmi šéf ANO Andrej Babiš jen utvrdil nevoliče v tom, že mu hlas určitě nedají. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz zpětně hodnotí i prezidentské volby nebo současné stranické preference.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Andrej Babiš je mnohdy sám zaskočen

Andrej Babiš během prezidentské kampaně | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Petr Pavel v prezidentských volbách získal 58 % hlasů a jasně porazil Andreje Babiše (ANO). Takový rozdíl mezi oběma vám vycházel dlouhodobě?
Prezidentské volby jsme měřili asi dva a půl roku. Co se týče druhého kola, tak zhruba od léta vycházely stejné výsledky. Měnili se sice kandidáti, u kterých se uvažovalo, že by se mohli ve druhém kole utkat, ale výsledek byl pokaždé celkem jasný, Babiš by prohrál.

V našich duelech ho poráželi i Josef Středula, Marek Hilšer nebo Pavel Fischer, kterým jsme jinak měřili pro první kolo podporu v rozmezí 5-8 procent.

Vývoj podpory pro 2. kolo mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem | Zdroj: Median

Agentura Median v září měřila možné souboje ve 2. kole s Andrejem Babišem | Zdroj: Median

Dalo by se říci, že se Babišovi nepodařilo navýšit svůj voličský potenciál a zkrátka jasně převážili lidé, kteří ho nechtěli?
Dlouhou dobu jsem to interpretoval v tom smyslu, že druhé kolo v případě Babiš vs. někdo jiný by byla takzvaná negativní volba. Lidé by nevolili podle srdce, ale protože chtějí, aby ten druhý nebyl zvolený.

Babiš na lovu ‚dušiček‘, SPD v kleštích a stálá podpora vládních stran. Voličské tábory jsou hluboce rozděleny

Číst článek

Finálně mě utvrdilo, když jsme na přelomu prosince a ledna na vzorku 2000 lidí na základě klastrové analýzy rozdělili voliče podle přijatelnosti kandidátů. Vyšly nám velmi silně čtyři základní segmenty.

To mě definitivně přesvědčilo v tom, že základní voličské tendence jsou nyní neskutečně silně založené. Volby dopadly přesně podle námi naměřených segmentů. Pro 23 procent lidí byl přijatelný jen Babiš a dalších 19 procent bylo připraveno podpořit Babiše, Středulu, Baštu nebo Diviše. To dává dohromady 42 procent, které nakonec Babiš ve druhém kole získal.

Toto rozdělení je ve společnosti evidentně strašně silně zakořeněné.

4 skupiny dle přijatelnosti kandidátů. Vzorek: 2029 občanů. Sběr dat: 30.12.2022-9.1.2023 | Zdroj: Median

Tyto čtyři segmenty ukazují, jak polarizující postavou je bývalý premiér Babiš. Je podle vás jeho snaha přetáhnout voliče SPD, ČSSD nebo komunistů racionální? Má šanci si na ně sáhnout?
To je velké dilema. Jádro podporovatelů ANO není zvyklé na tak silnou rétoriku, kterou musí používat, aby oslovil třeba voliče SPD. V této snaze se může dostat trošku do problému, že se bude snažit chytat dva zajíce do jednoho pytle. K tomu ale nemůžete použít stejnou metodu.

Něco takového se mohlo stát i mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb, kdy se Babiš snažil zasáhnout příliš protichůdné proudy v české společnosti, například věřící voliče i komunisty, a cílením na jednu stranu tak odrazoval tu druhou…
To jsem chtěl právě říct, že už se to projevilo v prezidentské volbě. A do jaké míry na tom bude ANO do budoucna? Připadá mi, že je Babiš svým způsobem za zenitem. Od okamžiku, kdy se mu nepodařilo s ANO vyhrát sněmovní volby 2021, tak začal na sociálních sítích s ostřejší rétorikou. Myslím, že to moc nezabírá.

Ředitel agentury Median, sociolog a matematik Přemysl Čech | Zdroj: Profimedia

Preference hnutí ANO už se ale dlouhé roky drží plus minus na 30% podpoře…
To sice ano, ale také to znamená, že se jim vlastně nikdy nepodařil základní cíl, kterého chtěli dosáhnout. Aby se ze svých 30–35 procent dostali na nějakých 45–50 procent a mohli vládnout sami.

Babiše celou dobu ve vládě trápilo, že se musí dohadovat o kompromisech a že by strašně rád rozhodoval sám. V minulých sněmovních volbách, v prezidentských volbách a i v předchozích sněmovních volbách se vždy zoufale snažili tuto laťku přeskočit a získat sami většinu. I proto lijí takové investice do mohutných kampaní.

Marketér Prchal má nové angažmá. Přejmenovaná slovenská strana Saska s ním potvrdila spolupráci

Číst článek

Minulé roky ukázaly na vyčerpanost potenciálu ANO, byť jejich voličský elektorát se za deset let změnil. Obzvlášť loňská kampaň, když objížděl zemi s obytňákem, cíl nenaplnila. Mimoběžně se jim „podařilo“ něco jiného, utvrdili nevoliče v tom, že je určitě volit nechtějí.

Síla stran

Březnové modely stranických preferencí ukazují přibližně stejnou podporu vládních stran. Pokud k nějakým posunům dochází, jde o voličské přesuny mezi jednotlivými stranami. Jaká podpora pro vládu z vašich šetření vyplývá?
Když sečtete procenta jednotlivých stran pětikoalice z našich modelů, tak je to stále na podobných číslech. Stále jsou v součtu výrazně silnější než ANO.

Vládní strany jsou si ale velmi dobře vědomy, že takový volební výsledek nejspíš nezopakují. Ve sněmovních volbách došlo k tomu, že se žádná ze stran kolem pětiprocentní hranice do parlamentu nedostala. Přísaha, ČSSD i KSČM zůstaly těsně pod ní. Ani SPD nakonec nedostalo tolik hlasů, kolik by si sami představovali.

Měl jsem za to, že v podstatě to nejlepší, co mohla vláda udělat, bylo to, kdyby hned po nástupu k moci provedli opravdu razantní reformy, které od nich jejich voliči očekávali. Do toho ale nešli a čekali na prezidentské volby a ztratili tak čas. Jejich strašně silný hendikep je, že nekomunikují. Ale to neříkám nic objevného.

V modelech zveřejňujete kromě preferencí i jádra a potenciály jednotlivých stran. Zatímco ANO svůj potenciál vyčerpává téměř naplno (v březnovém modelu Medianu má jádro 24 %, preference 32 % a potenciál 33 %), třeba hnutí STAN je naprostý opak (jádro 1 %, preference 7 % a potenciál až 16,5 %). Čím to u STAN je?
Pro interpretaci dlouhodobějších pozic stran jsou právě jádra hodně důležitým ukazatelem. U STAN nám to říká, že kdyby měli dobré představitele, dobře řešili problémy a celkově prosazovali dobrou politiku, mají potenciál být velmi silnou partají. V loňském roce hodně utrpěli kauzou Dozimetr a stále se z toho sbírají.

Na druhou stranu těží z toho, že mají spoustu úspěšných a oblíbených politiků na lokální úrovni, takže když je někdo jako starosta nebo místostarosta pracovitý a lidé ho znají, tak jimi potom kauzy v horních patrech politiky tolik neotřesou.

Volební jádra a potenciály jednotlivých stran z březnového Medianu | Zdroj: Median

V jaké formě je třeba ČSSD? Na to, jak málo jsou vidět v médiích a téměř o nich není slyšet, tak se drží stále zhruba na svém.
Začnu zeširoka. Neexistuje lepší metoda, jak uchopit, co se děje ve společnosti, než průzkumy. Respondenti v nich ale můžou mít paměťovou stopu. Že třeba Trikolora nevychází na pět procent, má svou logiku, protože na rozdíl od ČSSD takhle silná nikdy nebyla a nemohla v lidech zanechat tuto paměťovou stopu.

Celá opozice se v důsledku boje o voliče mezi ANO a SPD posune k extrému, naznačují odborníci

Číst článek

U sociálních demokratů nám to říká mimo jiné to, že jsou v té straně lidé, kteří se ji snaží oživovat. Takže to může vzbuzovat pocit, že v budoucnu půjdou zpátky nahoru. A to pak můžou respondenti reflektovat.

Ale jestli vám jednou v průzkumu agentura naměří pět procent a jindy 4,5 procenta, tak to žádný rozdíl není. Třeba u lidovců, kteří nám teď vyšli na 3,5 procenta, už to může něco říkat.

Zastiňují je koaliční partneři ze Spolu?
Lidovci jsou dlouhodobě na ústupu. Kdyby nebylo Spolu, tak by TOP 09 i lidovci dost možná skončili mimo Sněmovnu. U lidovců se může projevovat podobný syndrom, jaký pohřbil ČSSD a KSČM, které vysálo ANO. Silnější část koalice na sebe strhává pozornost a menší partner se nemůže tolik rozvíjet.

Je na české stranické scéně poptávka a prostor pro nový politický subjekt, který by nepocházel z antisystémových kruhů?
Po novém seriózním a neextrémním uskupení by mohl být hlad. Ale na druhou stranu je  zase řada voličů zklamaná opakovanými pokusy se spasiteli, jako byly Věci veřejné Víta Bárty a tak dále. Poslední příklad byli „Chvilkaři“.

Boj o voliče SPD a ČSSD znamená radikalizaci ANO. Babiš bude dál strašit, říká politolog

Číst článek

To nadšení z nového vždycky vyprchá. Lidé se nadchnou, chtějí změnu a ono se to potom nenaplní. I hnutí ANO původně vyrostlo na tom, že byl ve společnosti obrovský hlad po změně, reformě, transformaci a celkové obrodě. Babiš vytvořil iluzi, že tuto touhu naplní. Proto tomu řada lidí uvěřila, propůjčila tomu tvář, ale z těch původních od toho víceméně všichni ustoupili.

V minulých sněmovních volbách se ODS také podařilo získat větší podporu díky tomu, že u části pravicového spektra znovu vybudila naději, že skončily manýry korupční ODS a je tu nová generace ve formě Spolu. Hlad po změnách v české politice ale dál zůstává.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme