Šíření nemoci jako trestný čin. Vloni policie dopadla 192 lidí, dál vede spor s úřadem o nárok na citlivá data

Policie za loňský rok eviduje 192 případů trestného činu šíření nakažlivé choroby, zjistil iROZHLAS.cz. Jde o několikanásobný nárůst proti předchozím letům a drtivá většina případů se týká právě covidu. Má ale ministerstvo právo poskytovat policii citlivé údaje o nakažených? Podle oslovených expertů ne.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vláda uzavřela okresy, lidé museli mít na přejezd do jiného okresu odůvodněné čestné prohlášení, které kontrolovala policie.

Kromě jména, data narození a trvalého bydliště mají policisté přístup i k adrese karantény | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

V roce 2018 policie evidovala 17 případů trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci, ať už bylo úmyslné, nebo z nedbalosti. O rok později šlo o 10 případů. V březnu 2020 přibyl na vládní seznam nakažlivých nemocí, jejichž šíření se trestá, i covid – a ještě ten samý rok počet odhalených případů vyskočil na čtyři desítky.

Hygienci posílají policii osobní údaje lidí v karanténě. Není vyjasněné, kdo má k datům přístup

Číst článek

Vloni to pak bylo rekordních 192, jak zjistil iROZHLAS z dokumentů vyžádaných od policie. Ačkoli policejní statistika nerozlišuje mezi šířením covidu a například tuberkulózy nebo viru HIV, podle šéfa tiskového oddělení Policejního prezidia Ondřeje Moravčíka se drtivá většina případů týká právě pandemie koronaviru.

Pachatelům teoreticky hrozí vězení v rozmezí půl roku až osmi let, v krajním případě i 12 let. Jaké tresty nakonec padly? „Není mi známo, že by nějaká taková statistika o trestech v rámci našeho státního zastupitelství existovala,“ napsal serveru iROZHLAS.cz mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala na dotaz, jaké tresty v souvislosti se šířením covidu soudy nejčastěji ukládají.

Krádeže a vraždy, vězení i podmínky. Podívejte se, jaké tresty a komu ukládá tuzemská justice

Číst článek

Jak ale plyne z justiční statistiky, v minulých letech pachatelé šířící nakažlivou nemoc odcházeli od soudů obvykle s podmínkou.

Kde opravdu bydlí?

Jak minulý týden informoval server Aktuálně, policisté od letoška získali přístup do databáze nakažených osob, kterým byla nařízena izolace, i těch, kteří musí kvůli kontaktu s nakaženým zůstat v karanténě. Dříve tyto informace zasílaly policii hygienické stanice nebo správa sociálního zabezpečení, nově je policii předává Ústav zdravotnických informací a statistiky pod ministerstvem zdravotnictví.

Moravčík zdůraznil, že sama policie databázi nesestavuje. Má pouze možnost v ní vyhledávat podle jména osoby, kterou prověřuje nebo ke které se například chystá na domovní prohlídku.

Kromě jména, data narození a trvalého bydliště mají policisté přístup i k adrese karantény. Tedy k místu, které lidé vyplňují do testovacího nebo trasovacího formuláře a kde obvykle skutečně pobývají.

Rozesílání roušek před volbami bylo v rozporu se zákonem. Úřady neoprávněně použily osobní údaje

Číst článek

Právník: v rozporu se zákonem

„Jsou to nesmírně cenné informace, policií potenciálně využitelné v mnoha dalších oblastech její činnosti. Tyto informace k ní pravděpodobně nedoputovaly v souladu se zákonem,“ kritizuje současnou praxi advokát Jan Vobořil, který se v neziskové organizaci Iuridicum remedium věnuje ochraně soukromí. Naráží přitom na fakt, že se policie kvůli informacím o nemocných zodpovídá před Úřadem pro ochranu osobních údajů.

Nicméně podle Vobořila nejde jen o problém policie. „Chyba je i na straně orgánů ochrany veřejného zdraví, které takto vážně narušují důvěrnost informací předávaných lidmi. Lze se pak jen těžko divit tomu, ze lidé často odmítají informace hygienikům předávat,“ řekl pro iROZHLAS.cz Vobořil.

Vnitro neuhlídalo osobní údaje desetitisíců lidí. Pokutu platit nemusí, pomohla mu změna zákona

Číst článek

Že je sdílení informací s policií protiprávní, si myslí i Oldřich Kužílek ze Spolku pro ochranu osobních údajů. „Údaje o místě aktuálního pobytu, například na chatě, u přítele nebo v pensionu, jsou mimořádně citlivé a zasahují do soukromí řádově silněji než jen běžná identifikace osoby,“ míní. Podle něj je tak namístě, aby policie všechny obdržené informace o karanténách okamžitě zlikvidovala.

Úřad pro ochranu osobních údajů nyní vede s ministerstvem vnitra správní řízení, ve kterém zkoumá, zda policisté při zpracování dat nakažených a lidí v karanténě porušili zákon.

Původně už překročení zákona konstatoval, nicméně ministerstvo podalo opravný prostředek a nově tvrdí, že policie informace potřebuje k prevenci trestné činnosti. Zda něco takového obstojí, úřad zatím nerozhodl. Rovnou ale předeslal, že za případný přešlap nemůže ministerstvo pokutovat.

Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme